S hrdostí bychom mohli nést název Národní transplantační centrum

Jak bude vypadat tvář Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) pod správou nového vedení, jsme se zeptali bývalého dlouholetého šéfa vědecké rady ČLK a nově jmenovaného ředitele IKEM – MUDr. Aleše Hermana.

Jako součást výběrového řízení jste ministrovi předkládal koncepci změn a řízení IKEM. Mohl byste představit její základní body? Daří se vám je zatím naplňovat?

Po nástupu do funkce jsem prezentoval změnu organizační struktury, jejímž smyslem bylo zeštíhlení vedení IKEM. Hned poté jsem přistoupil k restrukturalizaci vedení, která vstoupila v platnost po 15. listopadu, tak jak ji schválil ministr zdravotnictví Leoš Heger, kterému přímo podléháme.

Jaké jsou základní rysy této nové struktury?

V první řadě je to zúžení celého vedení. Dále je to zrovnoprávnění experimentální a výzkumné činnosti tohoto institutu. Z původního počtu několika náměstků jsem redukoval čtyři náměstky – konkrétně technického, personálního, pro ošetřovatelství a pro informatiku – do dvou větví rozhodovacího řízení.

První z nich je větev ekonomicko-technická a druhá léčebně-preventivní. Za ekonomicko-technickou větev zodpovídá můj statutární zástupce pan inženýr Michal Stiborek, který má na starosti ekonomiku a provoz. Za léčebně-preventivní větev a ošetřovatelství zodpovídá můj druhý náměstek pan doktor Michal Želízko.

Pode mnou jsou přímo vedené struktury, mezi které patří právní oddělení, úsek vnitřní kontroly a lékárna. Nejužší vedení je tedy nyní trojčlenné. A musím s politováním konstatovat, že z tohoto nejužšího vedení jsem ten nejširší. (usmívá se)

V tiskové zprávě k vašemu nástupu do funkce jste také jako jeden z cílů uvedl posílení vědecko-výzkumné činnosti. Jakými prostředky toho chcete dosáhnout?

To je otázka zrovnoprávnění experimentální a výzkumné činnosti, která se týká vlastní podstaty a filozofie tohoto institutu. Jsme Institut klinické a experimentální medicíny. Výzkumná činnost je přidaná hodnota našeho zařízení, v němž byl výzkum vždy aplikován přímo do klinické praxe. Nejnovější poznatky potom dostaly IKEM na špici české i evropské medicíny.

Kardiocentrum, Transplantcentrum a Centrum diabetologie bylo doplněno nově konstituovaným Centrem experimentální medicíny. Smyslem bylo sjednocení veškeré laboratorní a výzkumné činnosti pod jednotné vedení. Vedením byl pověřen slovutný vědec, pan profesor Luděk Červenka. Od něj očekáváme přesné vedení výzkumné a experimentální činnosti jak po stránce vědecké a publikační, tak i po té ekonomické. Pan profesor tedy bude zodpovídat i za finanční prostředky, a to s důrazem na efektivitu.

Jak chcete tuto ekonomickou efektivitu měřit zrovna ve výzkumu?

Ve výzkumu to jde obtížně, protože přináší výsledky až s odstupem času, nicméně musíme je poměřovat i ekonomickou náročností, neboť výzkum je velmi náročný – mohu zmínit třeba dlouhodobý výzkum transplantace Langerhansových ostrůvků. V příštím roce bychom se pak také chtěli investičně podílet na rozšíření výzkumné činnosti.

Česká transplantační společnost řadu let upozorňuje na nutnost rekodifikace programu transplantací, proto dosud není správně, zdali vůbec, vyčísleno, kolik která transplantace stojí. Budete iniciovat jednání s pojišťovnami na toto téma?

Transplantační program byl vždy ztrátový a musel být kryt z výnosů našeho Kardiocentra. Proto jsme si zadali vnitřní i externí analýzu. Výsledkem bylo řešení, které představují takzvané balíčkové ceny, jež by nám měly umožnit podržet tento program v celé dosavadní šíři.

Balíčková cena je suma prostředků na léčení pacienta v těžkém stavu, kdy je transplantace často jeho poslední šancí na zlepšení zdravotního stavu. Cena zahrnuje prehospitalizační fázi, vlastní hospitalizační fázi a zdaleka ne nepodstatnou posthospitalizační fázi, tedy udržování pacienta na trvalé imunosupresivní léčbě, která rozhodně není levná. Balíčkové ceny nám umožňují přesně stanovit náklady na každou transplantaci daného orgánu. Nyní víme téměř na korunu přesně, kolik která transplantace stojí, a jsme schopni plátci předložit přesný rozpočet, kolik stojí daný zákrok u jeho pojištěnce.

My tomuto státu nabízíme, že se staneme jeho národním transplantačním centrem, a zakázka na příští rok konkrétně zní: 200 ledvin, 75 jater, 50 srdcí, 35 transplantací slinivky a případně Langerhansových ostrůvků. Dohromady to činí zhruba 360 transplantací orgánů v úhrnné ceně 360 milionů. Podstatné pozitivum na tom je, že se jedná o neutrální výdaj z pohledu správce zdravotního pojištění, který je dosud hrazený z výnosů Kardiocentra.

Tedy tento správce nebude nucen navyšovat objem prostředků, pouze nám ušetřené peníze ponechá v našem programu a my tento výnos z našeho Kardiocentra, který jsme používali na naše transplantační centrum, budeme dopředu avizovat jako příjem našeho transplantačního centra.

Celý rozhovor s novým ředitelem IKEM Alešem Hermanem čtěte v pondělním vydání Zdravotnictví a medicína.

Ohodnoťte tento článek!