Schlanger se Špidlou kritizovali nepřijetí zákona o vzdělávání a jednali o dalších společných krocích

Skutečnost, že se nepodařilo schválit zákon o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a o dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků, považuje Špidla za politickou chybu. Podle Schlangera leží odpovědnost…

Včera se uskutečnilo další setkání předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) Jiřího Schlangera s místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí (MPSV) Vladimírem Špidlou. Zhodnotili dosavadní aktivitu poslanců při projednávání zákonů souvisejících s reformou veřejné správy a domluvili se na tom, že zanalyzují výsledky, které jednání v Poslanecké sněmovně přinesla. Analýza bude postavena především na materiálech předložených k projednání v Senátu. Redakci Zdraví.Euro.cz to včera sdělila Marie Klírová z OSZSP.

Pokud odbory nebo MPSV v některém z dokumentů vzešlých ze sněmovny naleznou problém obecného charakteru, tj. ohrožující funkci veřejné správy, nebo problém týkající se zdravotnictví a sociálních služeb, budou se o něm navzájem informovat a konzultovat návrh jeho řešení. Špidla v tom případě počítá s tím, že tyto zákony budou muset být po projednávání v Senátu projednány opětovně ve sněmovně na mimořádném plenárním zasedání.

Skutečnost, že se v Poslanecké sněmovně v tomto volebním období nepodařilo schválit zákon o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a o dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků, považuje Špidla za politickou chybu. Podle Schlangera leží odpovědnost za tuto skutečnost na ministru Fišerovi a předsedovi výboru Poslanecké sněmovny Z. Škromachovi, kteří nerespektovali stanoviska vlády. OSZSP považoval návrh zmíněného zákona za nejdůležitější legislativní akt resortu zdravotnictví v tomto volebním období a požaduje, aby byl prioritou na počátku následujícího volebního období.

Schlanger za OSZSP požádal Špidlu, aby principy uznání předchozího vzdělávání ošetřovatelského personálu a jeho zrovnoprávnění se vzděláním bakalářským, jak je vláda schválila v návrhu výše uvedeného zákona, byly promítnuty do nařízení vlády, kterým se vydá katalog prací k novele zákona č. 143/1992 Sb. týkající se přechodu na šestnáct platových tříd. Místopředseda vlády vyjádřil souhlas. Příslušné dokumenty má OSZSP předat v rámci připomínkového řízení v pondělí 15. dubna náměstkovi MPSV Šimerkovi.

Schlanger seznámil místopředsedu vlády Špidlu s šetřením, které provedl OSZSP ve svých základních organizacích. Šetření se týkalo několika okruhů: 1) plnění platových opatření vlády, 2) dodržování ustanovení novely zákoníku práce o pracovní době a přestávkách v práci a 3) fondu kulturních a sociálních potřeb. Informoval o činnosti zvláštní pracovní skupiny složené z předsedy OSZSP a náměstků ministra zdravotnictví, která má sledovat situaci ve financování nemocnic a o konzultacích svazu se zdravotními pojišťovnami, při kterých jednali o tom, kolik prostředků z vybraného pojistného je k dispozici na zvýšení platů. Schlanger předložil předběžné výsledky analýzy příčin, proč některá zdravotnická zařízení nemohou plně dostát závazkům vyplývajícím z nařízení vlády o růstu platů. Požádal Špidlu o informaci od ministra financí, jakým způsobem bude MPSV krýt požadavky vznesené okresními úřady na základě kalkulací dopadů navýšení platů zejména zdravotnických pracovníků a urgoval příslušné usnesení vlády na podporu sociálních služeb zřizovaných obcemi. Špidla přislíbil, že potřebné informace přinese na jednání 25. dubna.

Na základě informací o nedodržování zákoníku práce a o chabé iniciativě úřadů práce místopředseda vlády Špidla projedná s odborem zaměstnanosti MPSV způsob provádění kontrol. Podle výsledků porady vedení MPSV odbory dopracují předloženou metodiku kontrol (jejich rozsah a zda bude kontrola plošná či cílená). Zásadním požadavkem OSZSP je účast odborových organizací při těchto kontrolách.

Schlanger a Špidla se shodli, že je třeba informovat veřejnost o nebezpečích vyplývajících z úvah některých regionálních politiků o přeměně stávajících příspěvkových organizací na jiné hospodářsko právní formy (obecně prospěšné společnosti či obchodní společnosti). Podle rozpočtových pravidel totiž subjekty soukromého práva nemají nárok (někdy ani právo) na příspěvky státu a investiční dotace ze státního rozpočtu. Kraje by pak musely provoz i investice financovat ze svých prostředků, což jim jejich rozpočty zjevně neumožní. Neuvážené kroky by podle nich mohly vést ke kolapsu sociálních a zdravotnických služeb svěřených do odpovědnosti krajů hned v prvním roce realizace druhé etapy reformy veřejné správy.

(mka), www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!