Senát si přeje, aby lidé mohli snáze měnit zdravotní pojišťovnu

12. 4. 2012 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění pravděpodobně zmizí ustanovení, které lidem dovoluje měnit zdravotní pojišťovnu vždy jen k prvnímu lednu následujícího kalendářního roku. Senátoři totiž včera v prvním kole projednávání jednohlasně podpořili návrh skupiny senátorů ODS, ČSSD a TOP 09, který omezující ustanovení ruší.


Podle aktuálně platné právní úpravy, kterou prosadila koalice v rámci reformy zdravotnictví, je pojištěnec nebo jeho právní zástupce nucen podat vybrané zdravotní pojišťovně přihlášku nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny, přičemž přihlášku lze podat pouze jednu.

To prakticky znamená, že každý pojištěnec může podat přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně pouze do 30. června příslušného kalendářního roku. Pokud by do tohoto data pojištěnec nestihl zažádat o změnu, další možnost by dostal až příští rok, což by při tomto scénáři znamenalo, že by pojišťovnu bylo možné změnit až za rok a půl. Senátoři si proto myslí, že současný právní stav výrazně zhoršuje právo lidí na svobodný výběr zdravotní pojišťovny.

„Pojištěnce to dostává v některých případech do velmi svízelné situace v okamžicích, kdy dojde k náhlé potřebě změny zdravotní pojišťovny, ať z důvodu přestěhování nebo potřeby léčby nějakého onemocnění, které mu jeho dosavadní zdravotní pojišťovna nedokáže zajistit,“ uvedla na včerejší schůzi místopředsedkyně senátu a předkladatelka návrhu Alena Palečková (ODS).

Návrat k předchozímu stavu

Senátorská předloha, která včera získala podporu členů všech senátorských klubů, prakticky navrací pravidla pro změnu pojišťovny do dříve platného stavu

„Zdravotní pojišťovnu měnit jednou za rok pro konkrétního pojištěnce, ale ve čtyřech možných termínech, vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce, kterým začíná čtvrtletí, to znamená – čtyřikrát za rok je přestupní termín. Konkrétní jeden pojištěnec může tu změnu ale provést pouze jednou za rok. A navíc odpadá potřeba půlročního hlášení dopředu,“ vysvětlila Alena Palečková, podle níž původní předloha fungovala dobře a nedocházelo prý ani k žádným excesům pojišťoven při získávání nových klientů.

„Pokud by v budoucnu eventuálně mohlo docházet k dalším pokusům přetahovat pojištěnce nějakými nekalými způsoby, pak je nutné tomu zabránit legislativně, případně nějakým jiným způsobem než tím, že omezíme právo toho nejslabšího článku v celém řetězu, což je konkrétní jeden pojištěnec,“ zdůraznila.

Opozice by chtěla další novely

Jedním z předkladatelů návrhu byl i profesor Jan Žaloudík (ČSSD), který si pochvaloval spolupráci s kolegy z druhé strany politického spektra, přičemž by prý byl rád, kdyby v budoucnu došlo i k dalším změnám zákonů.

„Tato korekce je nutná, je vhodná, je správná a znovu se za ni stavím. Ale zároveň říkám, že znám dalších asi 10 urgentních a asi 20 méně urgentních témat pro nápravu těchto zákonů,“ konstatoval prof. Žaloudík.

Jan Žaloudík by si přál zrušit například povinnost souhlasu obou rodičů s operací jejich dítěte nebo některé sankce za administrativní pochybení lékařů, které senátor již v minulosti opakovaně označil za nepřiměřené.

„Každá rozsáhlá reforma potřebuje samozřejmě následné drobné i větší úpravy. Souhlas obou rodičů u ošetřování dětí také vnímám jako velký problém. Nicméně to není problém zdravotnický, ale spíše právní,“ uvedla k poznámce Jana Žaloudíka senátorka Palečková.

Změna nezatíží státní rozpočet a zlepší konkurenci

Novela je podle předkladatelů v souladu s programovým prohlášením vlády, a to především proto, že celkově zlepšuje konkurenční prostředí na poli zdravotního pojištění. Úprava by prý neměla mít ani žádné dopady na státní rozpočet, ani rozpočty krajů.

„Myslím si, že hlavními cíli tohoto návrhu je, abychom pro pojištěnce zajistili komfortnější podmínky pro zajištění co nejvyšší kvality zdravotní péče, a v důsledku to může vést i k účinnějšímu systému fungování zdravotního pojištění a trhu zdravotních pojišťoven,“ řekla Alena Palečková.

Před dalším schvalování projedná předlohu ještě zdravotnický a ústavně právní senátní výbor. Pokud senátoři pro svůj návrh získají souhlas sněmovny – což je vzhledem ke schválení senátory napříč politickým spektrem pravděpodobné –, mohla by novela platit již od 1. ledna příštího roku.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?