Sjezd ČLK: dva dny kritiky ministerstva

Leoš Heger, Milan Kubek

Sjezd České lékařské komory, konaný ve dnech 19. a 20. listopadu v Brně, definoval hlavní výhrady k politice ministerstva zdravotnictví a aktuálním změnám. Kritika směřovala zejména k dodržování memoranda v oblasti zvyšování platů, přípravě nové úhradové vyhlášky, chystaným přeregistracím a zákonu o zdravotních službách.

Prezident ČLK Milan Kubek ve svých vystoupeních opakovaně poukázal na to, že letos poprvé ministerstvo s ČLK vůbec nediskutovalo o přípravě úhradové vyhlášky. Výstup z jednání sjezdu se proto kriticky staví k principu, který MZ při tvorbě úhradové vyhlášky plánuje užít a podle kterého by požadavek segmentu na navýšení úhrad měl být provázen doporučením, kterému segmentu je třeba ubrat.

„Současná vláda navýšením DPH bere peníze celému zdravotnictví. Není tedy korektní nejdříve vytvořit větší nedostatek a pak jen z povzdálí sledovat, jak se segmenty péče o tento zbytek poperou,“ uvádí se v usnesení sjezdu ČLK.

Ministr Leoš Heger v diskusi uvedl, že úhradová vyhláška ještě nemá definitivní podobu a bude zveřejněna v nebližší době, až projde vnitřním připomínkovým řízením. „Počítá se s tím, že minimální nárůst ve sféře nemocnic bude 2 %, s mírným nárůstem se počítá v bodové sazbě pro záchrannou službu a s lehkým útlumem v komplementárních sférách. Hlavním cílem je v nemocniční lůžkové sféře zavést platbu DRG, která má výhodu v tom, že peníze jdou za pacientem,“ uvedl k úhradové vyhlášce Heger

Přeregistrace lékaře zneklidňují

Dalším velkým tématem jednání sjezdu byl zákon o zdravotních službách. „ČLK k němu má zásadní výhrady. Ty se nejvíce týkají bodů, které se do zákona dostaly při projednávání ve sněmovně cestou pozměňovacího návrhu poslance Šnajdra a nebyly součástí vládního návrhu. Absolvovali jsme přitom, poměrně dlouhý proces jednání s ministerstvem o podobě zákona a řada našich připomínek byla akceptována. V poslanecké sněmovně byl ale tento zákon přetvořen zcela zásadním způsobem, v neprospěch lékařů,“ vysvětloval výhrady lékařů k připravovanému zákonu prezident Kubek.

Sjezd proto uložil prezidentovi ČLK a představenstvu, aby se snažili prosadit podání stížnosti k Ústavnímu soudu na ustanovení tohoto zákona týkající se povinnosti všech současných zdravotnických zařízení včetně soukromých lékařů pořádat o tzv. oprávnění, tedy o povolení pokračovat v již dříve povolené činnosti.

Ministr Heger se snažil vysvětlit, že přeregistrace jsou pro většinu stávajících zařízení pouhou formalitou, v jejímž rámci bude stačit, aby již registrované subjekty podaly pouze žádost a dokladovaly základní skutečnosti. Důvěru lékařů ale nezískal, když prezident Kubek upozornil na to, že úřady pravděpodobně nebudou povinny postupovat tak neformálně, jak ministr naznačil.

„U přeregistrací situace není zdaleka tak jednoduchá, jde o množství dokladů a za každým z nich se skrývá další jednání. Registrující orgány těžko budou postupovat v rozporu se zákonem a předpokládám, že budu spíše respektovat literu zákona než přání ministra,“ uvedl v kritice přeregistrací prezident Kubek.

Jak vybalancovat postavení pojišťoven

Na sjezdu ČLK zazněla i kritika posilování pozice zdravotních pojišťoven, nesouhlas lékařů směřoval zejména proti tomu, aby o síti zdravotnických zařízení rozhodovaly zdravotní pojišťovny. Komora proto zásadně nesouhlasí s tím, aby zdravotní pojišťovny mohly bez udání důvodu vypovídat smlouvy zdravotnickým zařízením včetně soukromých lékařů.

„ČLK je proti tomu, aby zdravotní pojišťovny měly právo zřizovat svá vlastní zdravotnická zařízení. Toto považuje komora za závažné porušení pravidel férové hospodářské soutěže. ČLK naopak trvá na důsledném oddělení zdravotních pojišťoven od zdravotnických zařízení,“ uvádí usnesení sjezdu.

Pokud jde o kritiku směřující k pravomocím zdravotních pojišťoven ve vztahu k lékařským zařízením, uznal minstr Heger její oprávněnost, protože pojišťovny mají jako smluvní partner silnější postavení.

„Řešit vyváženě toto dilema je mimořádně těžký úkol a prosím, aby k tomuto problému komora přistoupila pozitivně. Dilema spočívá zejména v tom, že jestliže pojištěnecký systém není na straně poskytovatelů regulován, síť se stává finančně bezednou. Na druhé straně nelze dát pojišťovnám plnou odpovědnost za regulace. Vybalancovat jejich smluvní politiku s faktem, že poskytovatelé musí mít své jistoty, je obtížné,“ vysvětloval ministr Heger.

O vztahu zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení v diskusi také mluvil zástupce Lékařského odborového klubu Miloš Voleman, když kritizoval chystané plošné vypovězení smluv zdravotnickým zařízením. Podle ředitele VZP Pavla Horáka cílem vypovězení smluv není ukončení smluv se zdravotnickými zařízeními, ale to, aby pojišťovny získaly nástroj k jednání o restrukturalizaci lůžkového fondu. Podle ředitele Horáka jde jen o technické opatření.

Otazníky nad zvyšováním platů

V diskusi o zvyšování platů ministr Heger popsal zdroje úspor, díky nimž bude ministerstvo na slibované navýšení mít potřebné prostředky. Půjde např. o vyřazení levných a doplňkových léků z pojištění, indikační vyhlášku pro lázeňskou péči, část zůstatku zdravotního pojištění, zrušení zajišťovacího fondu a vliv systému DRG.

„Pohybujeme se v prognostice a možná získáme víc nebo méně, podle odhadu by mělo jít celkem o 9,3 miliardy korun, a to by mělo systému pomoci,“ popsal ministr Heger, který v souvislosti s prozatímním zvýšením platů o 6,25 % uvedl jako „polehčující okolnost“ fakt, že podle podkladů ministerstva letos došlo k výraznému zvýšení průměrných lékařských platů – z 50 na 60 tisíc korun měsíčně bez nárůstu přesčasové práce.

Jeho slova ale opět vyvolala kritiku a zaznělo zpochybňování statistických dat, která ministerstvo pro své výpočty používá.

„Chtěl bych umírnit váš optimismus v tom, že již lékaři u nás mají 2,6násobek průměrné mzdy České republiky. Během našich jednání se ukázalo, že nemáte přesnou představu, kolik je zde lékařů, a pokud jde o přesčasovou práci, je to ještě horší. Nemůžeme se tedy tvářit, že zde platy reálně rostou. Jsou vyšší jen proto, že dalších několik set kolegů odešlo a objem přesčasové práce pořád roste. Je to daň za množství špatně zaplacených hodin,“ uvedl v kritice ministerských dat Martin Engel.

Pochybnosti o realitě navyšování platů vyjádřili prezident Kubek: „Slib na zvýšení platů v nemocnicích o 6,25 % od 1. 1. vnímáme, ale současně upozorňujeme, že pokud tento slib nebude mít konkrétní podobu konkrétních financí, které do nemocnic přijdou, může se stát, že splněn nebude.“

Celé znění Usnesení XXV. sjezdu delegátů ČLK najdete ZDE.

Ohodnoťte tento článek!