Slovenští lékaři zatím do ciziny masově neodcházejí

Katastrofické scénáře, podle kterých měli slovenští lékaři po loňském rozšíření Evropské unie masově odcházet na Západ, se zatím nenaplnily. Slovensko
opouští přibližně stejný počet zdravotníků jako před květnovým
vstupem země do EU…

BRATISLAVA –

Podle některých odborníků se tato situace ale

může časem změnit, protože část lékařů vyčkává, jak dopadne

reforma zdravotnictví, nebo se chce před odchodem ještě

zdokonalit v cizím jazyce. Kromě České republiky je lákadlem

zejména Británie a Irsko.

„Lékaři odcházejí zejména kvůli nízkým platům. Zatímco na

Slovensku si mladší lékaři vydělají třeba kolem 18.000

slovenských korun, v sousedních Čechách jim plat okamžitě po

nástupu vzroste aspoň o polovinu.

Ve vyspělých západních zemích

je to pak samozřejmě několikanásobně víc,“ řekla ČTK asi

třicetiletá lékařka z východního Slovenska.

Podle ministerstva zdravotnictví od loňského rozšíření unie

požádalo o potvrzení potřebné k práci v cizině asi osm stovek

lékařů a zdravotního personálu. Zástupci resortu ale upozorňují,

že to nemusí být skutečný počet zdravotníků, kteří odešli

pracovat do zahraničí.

O potvrzení o rovnocennosti vzdělání pro

výkon profese v EU prý totiž požádala i značná část zdravotníků,

kteří v zahraničí působí již delší dobu.

Chtěli mít jistotu, že jejich povolení jsou v pořádku. Prezident Slovenské lékařské komory Milan Dragula v rozhovoru s ČTK uvedl, že nejvíce slovenských zdravotníků, asi 1100, pracuje v ČR. Jsou zde vyšší výdělky, odpadá jazyková bariéra a Slováci to mají relativně blízko domů.

Některé české nemocnice už ale údajně hlásí plné stavy, a proto se pozornost Slováků zaměřuje dále na západ.Zatím jich tam pracuje několik stovek.

„Poslední dobou lékaři míří spíš do Británie, Irska, ale také do Německa, Rakouska nebo skandinávských zemí.

Naši lékaři odcházejí i do USA, Kanady či Austrálie, působí také v Singapuru nebo

Hongkongu,“ dodává Dragula.

Poptávka je prý zejména po praktických lékařích,

anesteziolozích a chirurzích. Zdravotní personál se zase uplatní

třeba v domovech důchodců nebo hospicích.

Cizina láká hlavně mladší generaci zdravotníků, která kromě potřebné kvalifikace

nemá větší potíže ani s učením cizích jazyků. Kromě měsíčních

výdělků, které se po přepočtu mohou vyšplhat k hranici 200.000

korun, si slovenští zdravotníci pochvalují i mnohem lepší

vybavení nemocnic, než jaké zažili v domácích podmínkách.

Slovensko nyní prodělává reformu zdravotnictví, podle které

se třeba nemocnice mají změnit na akciové společnosti. Zájem o

zdravotnická zařízení projevily i některé silné finanční skupiny.

Část zdravotníků ale reformě nedůvěřuje a také Dragula si myslí,

že lékaři budou do ciziny odcházet ve větším počtu, než tomu bylo

dosud.

„Odchod se pravděpodobně urychlí změnou vlastníků

nemocnic, kdy už nebudou platit tarifní platy, nýbrž smluvní, ve

většině zařízení zřejmě na úrovni minimálních platů,“ řekl šéf

lékařské komory.

Ředitel nemocnice v bratislavské části Ružinov Valerián

Potičný prozatím nezaznamenal výraznější odchod lékařů a

zdravotního personálu do ciziny. Informace o masovém úprku, které

se čas od času objevují v médiích, považuje za přehnané.

„Od rozšíření unie uplynula ještě poměrně krátká doba. Někteří zdravotníci se k odchodu do ciziny pouze odhodlávají, další požádali ministerstvo zdravotnictví o potvrzení vysvědčení a specializačních diplomů a s reálným odchodem možná otálejí.

Jiným může bránit jazyková bariéra, proto se ještě učí cizí jazyky. Další jsou vázáni domácím prostředím. Zatím to nevypadá,

že bychom měli čelit problémům s masovým odchodem,“ soudí

Potičný.

Podle loňských údajů nedostatek lékařů pětimilionovému Slovensku prozatím nehrozí. Ve srovnání s průměrem EU má země

dokonce více lékařů. V unii je v průměru 350 lékařů na 100.000

obyvatel, na Slovensku je to o 25 více.

Loni pečovalo o slovenské pacienty více než 20.000 lékařů, z nichž byla více než polovina státních.

Zástupci ministerstva zdravotnictví připomínají, že poslední dobou přišlo na Slovensko i několik desítek lékařů z ciziny. Ve slovenských nemocnicích pracují třeba zdravotníci z Polska, Ukrajiny, Iránu, Indie nebo i z Norska. Podle Draguly se ale zahraniční zdravotníci na Slovensko příliš nehrnou.

„Několik lékařů, kteří u nás vystudovali, by chtěli udělat kvalifikační zkoušky a pak odejít jinam,“ upozornil Dragula.

Ivan Matejička

(ctk)

Ohodnoťte tento článek!