Služby na dohodu

Titulní obrázek

„Zajímalo by mne, jak je to s finanční odpovědností za škodu, která je způsobena v době výkonu během služby „na dohodu“. V nemocnici mám úvazek 0,3 – tzn. kromě tzv. operačních dnů prakticky jen sloužím. V dnešní době požadovaná odškodnění za újmu na zdraví dosahují závratných výšek,“ ptá se čtenářka Zdraví.Euro.cz v právní poradně…

Zajímalo by mne, jak je to s právní (finanční) odpovědností za škodu, která je způsobena v době výkonu během služby „na dohodu“. V nemocnici mám úvazek 0,3tzn. kromě tzv. operačních (klinických) dnů prakticky jen sloužím. V dnešní době požadovaná odškodnění za újmu na zdraví dosahují závratných výšek.

Odpovídá Mgr. Ivana Štěpánková

Mezi výší pracovního úvazku a odpovědností zaměstnance za škodu žádná přímá souvislost není. I během „výkonu služby“ tzv. na dohodu jste v postavení zaměstnance – jste osobou, která ve vztahu podřízenosti vykonává výlučně osobně pro nemocnici (resp. pro subjekt, který ji provozuje) práci, podle jejích pokynů, jejím jménem, za mzdu, plat nebo odměnu, v pracovní nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době, na stanoveném nebo dohodnutém místě, na náklady nemocnice a na její odpovědnost.

Za škodu způsobenou pacientům proto v zásadě odpovídá nemocnice, resp. zdravotnické zařízení nebo jeho provozovatel, a zaměstnanec odpovídá svému zaměstnavateli, podle pracovněprávních předpisů, a sice za škodu, kterou způsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Jestliže by ke vzniku škody došlo mimo rámec plnění pracovních úkolů nebo bez přímé souvislosti s ním, pracovněprávní odpovědnost nevzniká, ale to neznamená, že by neexistovala podle jiných předpisů. Za své jednání je odpovědný každý, i když ne každé, byť i zaviněné pochybení nebo porušení předpisu vede k odpovědnosti právní.

V oblasti poskytování zdravotní péče by se mohlo jednat zejména o odpovědnost disciplinární, správní, občanskoprávní a dokonce až trestněprávní. Ale pozor, za jeden skutek můžete být postižen souběžně i v několika na sobě nezávislých řízeních. Pojem finanční odpovědnost právní předpisy neznají, ale protože škodou se rozumí újma na věcech, zdraví a životě objektivně vyjádřitelná v penězích, je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu v penězích; jestliže ji neodčiní (a často už ani nemůže) uvedením v předešlý stav.

Závratných výšek, které jste zmínil, by mohly dosáhnout částky v případě odpovědnosti podle jiných předpisů než podle zákoníku práce, především při odpovědnosti občanskoprávní. Podle občanského zákoníku se při škodě na zdraví jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění, vzniknou-li, nahrazují se ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě, účelné náklady spojené s léčením, v případě odpovědnosti za úmrtí náleží pozůstalým náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, jednorázové odškodnění nebo peněžitý důchod pozůstalým na náklady na výživu.

V oblasti pracovního práva se zásadně odškodňuje jen skutečná škoda. Pro stanovení výše náhrady, pokud byste nebyl povinen výjimečně hradit škodu v plné výši, by byla relevantní nikoli výše vašeho úvazku, ale výše vašeho výdělku. V pracovním právu je na rozdíl od práva občanského pro některé typy a druhy odpovědnosti za škodu stanoven limit, vázaný na průměrný měsíční výdělek zaměstnance.

Například při obecné odpovědnosti výše náhrady škody způsobené z nedbalosti (tj. neúmyslně) nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

Zaměstnavatel může požadovat, aby se zaměstnanec podílel i na náhradě škody, kterou sám přímo nezpůsobí, v případě, že nezakročil proti hrozící škodě ani na ni vědomě neupozornil nadřízeného, ačkoliv by tím jejímu vzniku bylo jinak zabráněno. Rozsah náhrady této škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Náhrada škody v plné výši přichází v úvahu zpravidla v případě schodku na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a případě ztráty svěřených předmětů, byla-li se zaměstnancem uzavřena zvláštní dohoda o odpovědnosti.

Možná stojí ještě za zdůraznění, že každý případ je jiný, stane se za jiných okolností a souvislostí, v jiné době a především zpravidla jiným lidem. Také proto jsou záležitosti odpovědnosti nesmírně složitou materií a nejednou nakonec o tom, že v jednom případě zaměstnanec škodu uhradit nemusí a ve druhém ji hradí v plném rozsahu, může rozhodnout zdánlivá maličkost.

www.Zdravi.Euro.cz

Služby na dohodu
Ohodnoťte tento článek!