Sněmovna se bude zabývat návrhem anonymních porodů

Předkladatelkám je vyčítáno, že nemyslí na právo dítěte znát svůj genetický původ, zaručené dokonce Úmluvou o právech dítěte. „Úmluva stanovuje…

Olomouc – Novelu matričního zákona, která umožní ženám tzv. anonymní porody, by měla na své únorové schůzi projednávat Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Předkladatelky návrhu – Kateřina Dostálová, Eva Dundáčková, Lucie Talmanová (všechny ODS) a Jana Volfová (ČSSD) tvrdí, že možnost, kterou novela ženám nabídne, sníží počet tragických případů dětí odložených či usmrcených po utajených porodech a pomůže odloženým dětem, které porodily cizinky. „Změny, které navrhujeme, mohou ročně zachránit desítky životů dětí a zároveň v některých případech i usnadnit jejich osvojení,“ tvrdí Dostálová. Pokud se poslankyním podaří návrh prosadit, nastávající matky budou moci odmítnout uvést svou totožnost a novorozence ponechat v nemocnici. Takto odložené dítě by získalo statut nalezence, čímž by automaticky dostalo české státní občanství bez ohledu na státní příslušnost matky. Dítě s českým občanstvím by pak bylo snazší adoptovat. Předkládaná novela počítá i s tím, že o potomka projeví matka zájem. Proto má být dítě nabízeno k osvojení až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Náklady spojené s anonymním porodem by mohl hradit buď stát, nebo zdravotní pojišťovna, u níž by dítě bylo pojištěno. Matka může náklady uhradit též sama. Odpůrci novely namítají, že anonymní porody (fakt, že ženy nemusejí sdělovat své osobní údaje) představují zdravotní riziko pro personál porodnice. „Zdravotníci ale mohou po ženě chtít veškeré údaje jako po jiné rodičce. Návrh umožňuje utajit pouze totožnost,“ oponuje Dostálová. Proti jsou také pracovníci kojeneckých ústavů a dětských domovů. Podle jejich zkušeností zájemce o adopci zajímá, kdo byli praví rodiče, zda byli zdraví a jestli je geneticky zaručen zdravý vývoj dítěte. Základní genetické informace včetně informací o zdravotních dispozicích lze zjistit z krve. A toho by adoptivní rodiče mohli využít, poukázala na možnost poslankyně. Předkladatelkám je rovněž vyčítáno, že nemyslí na právo dítěte znát svůj genetický původ, zaručené dokonce Úmluvou o právech dítěte. „Úmluva stanovuje, že toto právo je zaručeno, pokud je to možné. Tato dikce je logická, neboť je samozřejmé, že u dětí odložených a nalezených toto právo zaručit nelze. V případě anonymně narozených dětí se střetávají dvě práva dítěte, přičemž jednomu z nich je třeba dát přednost. A novela dává přednost právu na život, zachování života a rozvoje dítěte, “ opáčila poslankyně. Obdobně se Dostálová staví k námitce, že návrh nebere v potaz práva otců: „Jde opět o zvážení priorit. Na jedné straně zájem otce, na druhé zájem dítěte. Je však otázkou, do jaké míry otec, pokud vůbec o těhotenství ví, má o dítě zájem, nechá-li ženu v situaci, kdy je nucena anonymně rodit. Navíc i podle stávajícího návrhu se může otec domáhat určení otcovství. “ Od únorového projednávání ve sněmovně Dostálová jednoznačné přijetí novely nečeká. „Z diskusí s kolegy vyplývá, že institut anonymních porodů je pro ně přijatelný, ale nesouhlasí s navrhovaným legislativním ošetřením. Myslím, že moc velké šance na přijetí náš návrh nemá, “ obává se. Únorový termín je přitom podle ní poslední možný před červnovými volbami. Pokud návrh neprojde, zůstávají anonymní porody úkolem pro příští vládu. „Nejlepší by bylo, kdyby s návrhem přišla sama vláda, která má daleko lepší prostředky k jeho vypracování. Je možné, že institucionalizace anonymních porodů nakonec bude mít úplně jinou podobu než v naší novele, ale hlavně aby tato možnost v České republice existovala, “ zakončila Dostálová.

Petr Bielesz, Olomoucký den, 4.12.2001

Ohodnoťte tento článek!