Socialisté likvidují lékárny

Titulní obrázek

Tím, že pravidla začaly kromě ministerstva zdravotnictví ovlivňovat i kraje, se situace zkomplikovala. O legálnost nevybírání poplatků se vedou spory a Česká lékárnická komora podala stížnost k Evropské komisi. Kromě obcházení zákona tkví problém také v tom, že krajská zařízení získávají konkurenční výhodu…

„Štve mě to, že se tu otevřeně nedodržuje zákon a my jsme proti tomu bezmocní,“ řekla mi Eva Zychová, vedoucí kladenské lékárny Centrum, k tomu, jak kraje v lékárnách svých nemocnic OBCHÁZEJÍ POVINNOST VÝBĚRU třicetikorunových regulačních poplatků za výdej léků na recept.

Už první pohled do její lékárny leccos prozrazuje. Zatímco k jedné pokladně stojí fronta asi deseti lidí, od druhé právě odchází jediný člověk. První pokladna totiž patří volnému prodeji léků, ta druhá je určena pro výdej léků na recept. Za položku na receptu přitom musí lékárna vybírat poplatek 30 korun.

Ani ne pět minut chůze odsud stojí Oblastní nemocnice Kladno, zřizovaná Středočeským krajem, kde všechny poplatky (nejen v lékárně) hradí za pacienty kraj. Na to ostatně už u vstupu do areálu náležitě upozorňuje velká tabule podepsaná hejtmanem Davidem Rathem na paměť splnění jeho předvolebního slibu.

Co na tom, že stejný David Rath snad jako první v Česku hlasitě propagoval regulační poplatky už ve druhé polovině devadesátých let?

JAK K TOMU DOŠLO

S počátkem roku 2008 byly ve zdravotnictví zavedeny regulační poplatky. Cílem tohoto opatření bylo omezit spotřebu zdravotní péče a léků. Češi jsou totiž jednoznačnými evropskými lídry v krátkodobé nemocnosti a každý rok vyhodí léky za několik miliard korun. Zatímco se v případě poplatku za vyšetření u lékaře či pobyt v nemocnici jedná o dodatečný příjem doktora, případně nemocnice, v lékárnách je tomu poněkud jinak.

ARKUS TANGENS

Od začátku loňského roku se zvýšila pětiprocentní sazba daně z přidané hodnoty, která se vztahuje i na léky, na devět procent, což by jinak zřejmě vedlo k vyšším cenám léčiv. Zároveň však byl zaveden tzv. odpočet z konečné ceny léků s poněkud bizarním výpočtovým vzorcem Odpočet = 30 (= regulační poplatek) * { 0,25 * [arctg (základ/50 – 2,5) + 1,6]}. Výsledné číslo musí lékárna od ceny odečíst.

Lékárníci si tedy stěžují, že třicetikorunové poplatky jen kompenzují zvýšení DPH a odpočet, a jsou tak vlastně součástí ceny léku, jen se platí zvlášť. Ještě v roce 2008 tato pravidla platila pro všechny lékárny bez rozdílu, s počátkem letošního roku je ale všechno jinak.

Podzimní krajské volby vyhráli v celé republice sociální demokraté se slibem, že tyto poplatky, které zavedl ministr Tomáš Julínek z ODS, budou ve zdravotnických zařízeních provozovaných krajem hradit z krajského rozpočtu. Hned od ledna k tomu přistoupily střední Čechy v čele s hejtmanem Rathem, od února pak zbytek republiky s výjimkou Prahy.

Ústecký kraj sice uvádí, že regulační poplatky v lékárnách nehradí. Zároveň ale tamní společnost Krajská zdravotní ve svých čtyřech lékárnách poskytuje zákazníkům třicetikorunový bonus.

TŘI TÁBORY

Tím, že pravidla začaly kromě ministerstva zdravotnictví ovlivňovat i kraje, se celá situace ještě zkomplikovala. O legálnost nevybírání poplatků se vedou spory a Česká lékárnická komora (ČLnK) dokonce podala stížnost k Evropské komisi. Kromě obcházení zákona, jenž vyžaduje výběr poplatků, tkví problém také v tom, že dotovaná krajská zařízení získávají konkurenční výhodu, a to z peněz daňových poplatníků prostřednictvím krajského úřadu.

Ostatní lékárny se ocitají v nevýhodě. Podle ČLnK se jedná o porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže. V Česku teď na základě tohoto zmatku vykrystalizovaly v zásadě tři tábory lékáren. Ty krajské poplatky nevybírají, protože je za pacienty hradí kraj.

Lékárny patřící do řetězců zpravidla poplatky také nevybírají a platí je ze svého. Například řetězec Dr. Max, patřící finanční skupině Penta, nevybírá poplatky od pacientů, kteří po vyplnění formuláře s osobními údaji dostanou klientskou kartu.

Třetí skupinou jsou pak samostatné lékárny, jež v drtivé většině poplatky dále vybírají s obavami, že v opačném případě by to bylo protizákonné a na jejich hrazení ze své kapsy jako v řetězcových apatykách prý nemají dost peněz. V některých lékárnách vracejí zákazníkům za recept desetikorunu.

O DVACET PROCENT DOLŮ

„Tržby se nám v únoru snížily až o 20 procent,“ odhaduje Eva Zychová. Podle toho, jaký podíl na celkovém obratu tvoří léky na recept, jde právě u těchto léků o snížení příjmu zhruba o polovinu. Lidé, kteří mají dostatek času, si podle ní radši vystojí až hodinovou frontu v krajské lékárně, kde lék dostanou bez poplatku. Přitom se stává, že lékárna patřící k nemocnici při náporu nestihne připravovat některé typy léčiv a pacient po vystání fronty musí stejně do jiné lékárny, kde za něj kraj poplatek neuhradí. „Teď nás drží nad vodou volný prodej,“ dodává Zychová.

NOVÝ ZÁKON

S obavami hledí lékárny k dubnu, kdy začne platit novela zákona, jež výběr regulačních poplatků mění. Poplatek se nebude vybírat, pokud doplatky za léky přesáhnou 30 korun.

Zychová upozorňuje, že to přinese další snížení příjmů nedotovaných apatyk. Domnívá se, že to pro řadu menších lékáren bude poslední rána. Na druhou stranu se však lidé vrátí do běžných lékáren i s léky na recept, protože krajské apatyky ztratí velkou část své současné konkurenční výhody. Jaký bude konečný efekt, tak ukáže až příští měsíc.

Zatímco dosud počet lékáren v republice pravidelně rostl kvůli dosahovanému ekonomickému zisku, letos ČLnK kvůli poplatkovému zmatku předpokládá jejich úbytek. Její prezident Stanislav Havlíček Reflexu řekl, že zvýhodnění krajských lékáren znamenalo poslední kapku k uzavření lékárny v Meziměstí na Náchodsku.

Přiznává ale, že v tomto případě je hlavním důvodem konkurence řetězcových lékáren a také to, že od roku 2006 náklady lékáren rostou, zatímco prodejní ceny jsou stále regulované. V ohrožení jsou podle něj hlavně lékárny v odlehlejších oblastech s nižšími možnostmi, jako například ta v Meziměstí. V takových místech pak vznikají tzv. odloučené výdejny léků, které nejsou svými službami plnohodnotnými lékárnami.

VYDĚRAČSKÉ METODY

Havlíček také zkritizoval senátora za ČSSD Marcela Chládka, jenž podle něj pohrozil lékárnám v Rakovníku, že pokud nepřestanou poplatky vybírat, zprovozní tam krajskou výdejnu léků bez poplatků. „Rakovnický projekt považujeme za pilotní. Podaříli se, budou následovat i další města,“ prohlásil navíc sám Chládek.

Podle Havlíčka navíc kraje používají i nevybíravých způsobů nátlaku na lékárny. V některých případech podle něj prostřednictvím pronajímatelů vydírají lékárníky a nutí je, aby poplatky nevybírali pod hrozbou neprodloužení nájemní smlouvy. Kde se tak stalo, ale říci nechce. Podle jeho slov proto, aby těmto lékárníkům nezkomplikoval život.

Lékárny jsou v poplatkových hrátkách bohužel jen pasívním objektem politických bojů. Nyní jsou obětí lékárny, příště to však může být jakýkoliv sektor ekonomiky.

Miroslav Cvrček, Reflex

Socialisté likvidují lékárny
Ohodnoťte tento článek!