Sodoma komora

Potoky vzletných i ostrých slov. Tak navenek vypadá spor o povinné členství ve zdravotnických profesních komorách. Skutečnost je mnohem prozaičtější. Jde o peníze, vliv a moc…

Žhavých čtrnáct dní za sebou mají aktéři bojů o povinné či nepovinné členství v lékařské, lékárnické a stomatologické komoře. Přesto že tahanice mezi prezidentem České lékařské komory Davidem Rathem a Občanskou demokratickou stranou vypadaly především jako profesní spor, šlo tady kromě obecné otázky o smysluplnosti stavovských spolků i o politiku. Jak jinak, šest týdnů před volbami. Prezident Rath, jenž hrozil zahájením billboardové kampaně proti ODS, spolupracuje se stranou Cesta změny (předtím se chvíli ohřál v ODS a byl místopředsedou SD-LSNS), která se chce po volbách dostat do sněmovny. Její šance jsou zatím mizivé. Marek Benda, poslanec ODS, zase ve volbách potřebuje co nejvíce preferenčních hlasů, protože se na pražské kandidátce umístil na dvanáctém, nevolitelném místě. Benda podporovaný stranickými kolegy, několika lidovci a unionisty, třemi sociálními demokraty a komunistou Daliborem Matulkou s návrhem nepovinného členství minulý čtvrtek ve sněmovně neuspěl. Tím ovšem střet o podobu komor (s povinným členstvím jich je u nás jedenáct a v desítkách dalších je členství nepovinné) neskončil. S větší či menší intenzitou totiž vyplouvá na povrch už od první poloviny devadesátých let. S podobnou iniciativou jako Benda přišel například před více než třemi lety Josef Janeček z KDU-ČSL. Návrh dodnes neprošel zdravotním výborem, který se nebyl schopen dohodnout, jak by měly komory fungovat, a tiše na něj sedá prach.

Kdo je vítěz

Bendův návrh neprošel. Vyhrál tedy David Rath? Fakticky sice ano, avšak za cenu toho, že si proti sobě popudil řadu lékařů a někdejší prezident lékařské komory hodlá na podzimním sněmu ČLK navrhnout Rathovo odvolání. Valná část lékařů navíc patří mezi voliče ODS. A právě proti ní a z jejich příspěvků chtěl šéf ČLK vést milionovou kampaň. „Kolegové si musí uvědomit, co je jim příjemnější: Jestli mít v čele stavovské organizace člověka, který plní jejich zadání, anebo třtinu, která se přizpůsobí podle toho, co je pro ni výhodnější. Já tuto roli odmítám hrát,“ odůvodnil své výpady Rath. Z protestní billboardové akce, jejímž ústředním mottem mělo být „Volte Václava Klause, volíte Klementa Gottwalda“, nakonec díky rozhodnutí sněmovny sešlo. Kdyby ne, například lékař a poslanec ODS v jedné osobě Milan Cabrnoch by díky svým členským příspěvkům lékařské komoře vlastně vedl kampaň sám proti sobě. „Je pro mě naprosto nepřijatelné, že by tato organizace vstoupila do předvolebního boje penězi svých členů. Já bych to jako člen nemohl nijak zastavit,“ říká Cabrnoch. Otázkou zůstává, zda si polepšil druhý aktér sporu Marek Benda. Záměr zviditelnit se před volbami mu vyšel. Oponenti mu ale „omlátili o hlavu“ skutečnost, že jeho návrh neřeší, kdo by měl samosprávné pravomoci komor převzít. Jedním dechem ovšem dodávají, že komory je nutno transformovat tak, aby vyhovovaly podmínkám 21. století. „Lékařská komora, která za svá práva bojuje nejhlasitěji, přitom vůbec neplní to, co má. Případy selhání lékařů většinou nejsou vyšetřeny, nikdo nekontroluje, v jakém stavu jsou ordinace,“ konstatuje exministr zdravotnictví Ivan David (ČSSD).

Ty, ty, ty!

Je pochopitelné, že vedení komor (zdaleka nejde jen o ty zdravotnické) se návrhy na zrušení povinného členství nelíbí. Z každoročních příspěvků jim plynou nezanedbatelné částky, masové členství zaručuje výrazný vliv na správu věcí veřejných. To ostatně ukázal boj mezi Bendou (a potažmo Václavem Klausem) a Davidem Rathem. Bendův návrh byl navíc spíše jakýmsi pokusným balonkem, kam až je možno zajít. O ostatních komorách, v nichž je členství také povinné (viz rámeček), nepadlo téměř jediné slovo. Zatím, dlužno dodat. Rathův byť problematický, ale přesto úspěch způsobí po volbách zřejmě další komplikaci. Již dnes si na povinné členství začíná brousit zuby Hospodářská komora. „Vedeme o tom diskusi. Určitě bychom to uvítali,“ říká její předseda Zdeněk Somr. Svou tužbu odůvodňuje blízkým vstupem Česka do Evropské unie. Na náš trh se prý vrhnou ekonomičtí žraloci ze Západu, a pokud podnikatelé nebudou mít zastřešující orgán, zle se jim povede. Jako druhý důvod uvádí skutečnost, že například v sousedním Německu je členství v hospodářských komorách povinné. (V Česku tomu tak bylo v letech 1992 až 1993). Pochopitelně i u nás jde na prvním místě o vliv a peníze. V tuzemsku to tiž působí zhruba 200 tisíc aktivních podnikatelů, v komoře jich je ale zaregistrováno necelých 15 tisíc. Komora by například ráda od ministerstva spravedlnosti přebrala správu obchodního rejstříku. Z toho by mimo peněz pochopitelně vyplynul i lukrativní přístup k informacím. Pokud se na zbraně, které ČLK použila proti odpůrcům povinného členství, podíváme blíže, na naleštěné zbroji objevíme rezavé skvrny. „Pan Rath nedávno vyhrožoval Zuzaně Roithové, že zařídí, aby nikdo nevolil KDU-ČSL, předtím vyhrožoval ministru zdravotnictví Bohumilu Fišerovi, že zařídí, aby nikdo nevolil sociální demokraty,“ rekapituluje poslanec ODS Milan Cabrnoch. „Zástupci komory vyhrožovali poslancům, že jejich manželkám-lékařkám zatopí, když budou hlasovat pro,“ doplňuje Benda. Neuvěřitelné? „To muhle bych věřil. Je to jejich styl,“ přitakává Ivan David. Jak ale může komora lékaři „zatopit“, když podle Ratha nemá žádné pravomoci? Například soukromému lékaři přikáže, že musí přijmout ještě jednu zdravotní sestru, na kterou nemá peníze. Tím ho zruinuje. Vlivné profesní komory se začaly při zdůvodňování své existence ohánět nejrůznějšími specifiky: především advokátní, notářská a auditorská. Ve své profesi vstupují do vztahu soukromého subjektu a státu, a tudíž by prý měli být na státu co nejméně závislí. Lékaři zase uplatňují vznešený argument o etice náročného povolání. „U notářů je absolutně nemyslitelné, aby všechny kompetence notářské komory převzal stát: dohled, kárné řízení, vnitřní řízení, přijímání vnitřních předpisů. Takový aparát nebude schopen ani vytvořit, ani zaplatit,“ hájí svůj cech předseda notářské komory Martin Foukal. Nad výtkami týkajícími se špatné práce notářů způsobené mimo jiné i takzvaným početním cenzem (tedy přesně stanoveným počtem notářských úřadů), mává rukou. Za vše prý mohou pomalé soudy či ministerstvo spravedlnosti. Za zachování povinného členství se staví i tajemník advokátní komory Jiří Klouza. Argumentuje tím, že advokáti jsou v permanentní při se státem, a tudíž na ně dohlíží nezávislý samosprávný orgán, komora. Komory si své ovečky hlídají i za cenu úporného lobbování, přestože to jejich představitelé mnohdy popírají. V Češích totiž stále existuje nechuť se příliš organizovat. Že by šlo o poměrně masivní odliv, se shodují všichni zúčastnění. S tím by úzce souvisel úpadek prestiže, vlivu a příjmů.

Kartely nebo zájmy

V boji o povinné členství v profesních komorách se proti sobě v podstatě stavějí dva názorové proudy. V prvním případě jde o odmítání role státu všude tam, kde ji lze nahradit samosprávou, což byl trend, který ovládl politickou scénu v roce 1990. Druhá koncepce souvisí s volným vstupem do odvětví či profese s maximálním eliminováním jakýchkoliv náznaků kartelových dohod. A že s kartelovými dohodami problém u profesních komor existuje, dokládá i sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: „Problematikou profesních komor jsme se v minulosti zabývali vícekrát pro podezření z možného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Naposledy to byl katalog České lékařské komory, který lékařům říkal, kolik mají vybírat za služby, jež nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.“ Už v roce 1995 úřad (ještě jako ministerstvo) prohlásil, že povinné členství v komorách vytváří bariéry pro vstup na trh a porušuje demokratické principy svobodného rozhodování každého jedince. „Prvořadým, ale nepřiznaným důvodem je snaha komor regulovat konkurenci v daném oboru,“ uvedl tehdy mluvčí ministerstva. Východiskem ze stávající situace může být například komplexní zákon, který by upravoval oblasti působnosti všech komor. Nepřikazoval by sice povinné členství, ale současně by zajišťoval prestiž jednotlivých komor tak, aby se profesionálové ve svém oboru sami chtěli stát členy „své“ komory. Schůdným kompromisem by také zřejmě byl návrh, aby povinné členství zůstalo zachováno u těch profesních komor, jejichž členové výrazným způsobem ovlivňují lidské životy, například u lékařů a právníků.

Chaos nad chaos

Dnes ve stavovských organizacích panuje neuvěřitelný chaos: většina komor s povinným členstvím je zřízena zvláštními zákony, které počátkem 90. let pomáhali vylobbovat poslanci z jednotlivých profesních skupin. Proč má být členství povinné například pro personál nemocnic, který se řídí vnitřními předpisy svého zařízení plus zákoníkem práce? Proč má být povinné členství například v komoře architektů? Sluší se dodat, že ani poslance ODS nelze označit za pohádkové prince, kteří krásnou dívku osvobodí z dusivých spárů dvanáctihlavého draka zákeřně číhajícího v komoře. Jejímu předsedovi (a případnému premiérovi) proslulému nechutí vyjednávat a tendencemi k vytvoření silného státu bez samosprávných institucí by totiž ubyl silný protivník. A svým záměrem ho eliminovat se Klaus netají již od poloviny 90. let.

Státy ve státě

Česká advokátní komora: Dohlíží na práci advokátů, jejich vzdělávání a etiku, vydává jim osvědčení nutná k výkonu povolání. Pokud někdo hrubě poruší zákon nebo stanovy, může ho kárná komise komory vyškrtnout ze seznamu. Dotyčný pak pět let nesmí působit jako advokát. V současnosti je v Česku zhruba 6000 advokátů, roční členský poplatek činí 6000 korun.

Notářská komora ČR: Notáře do úřadu jmenuje na návrh komory ministr spravedlnosti, členství v notářské komoře zaniká odvoláním nebo smrtí. Jednou z vad notářského monopolu jsou například předražené služby, od roku 1993 se počet notářů téměř nezvýšil, prodlužují se však lhůty, ve kterých notáři služby poskytují. Notářský monopol brzdí činnost podnikatelů, protože notáři pořizují zápisy, jež se vztahují k obchodním společnostem. Nyní u nás funguje 440 notářských úřadů. Na příspěvcích notář ročně zaplatí asi dvacet tisíc na režii regionální komory a třináct tisíc na republikovou komoru.

Exekutorská komora ČR: Byla ustavena v roce 2001, vyhlašuje a organizuje výběrové řízení na obsazení exekutorského úřadu vždy, uvolní-li se exekutorský úřad, nebo zřídí-li nový exekutorský úřad ministr spravedlnosti. Má podle seznamu na internetu asi stovku členů. Exekutoři jsou hmotně zainteresovaní na výsledku exekučního řízení.

Auditorská komora ČR: Komora je samosprávnou organizací všech českých auditorů; auditorem může být ten, kdo je zapsaný do seznamu auditorů, který komora vede. Činnost zahájila v roce 1993.

Komora daňových poradců ČR: Profese a činnost daňových poradců je upravena zákonem z roku 1992, podle kterého jsou daňovým poradcem pouze fyzické osoby, které jsou zapsány v seznamu Komory daňových poradců.

Česká komora architektů: Vydává architektům takzvanou autorizaci, tedy osvědčení. Výše členského příspěvku je šest tisíc korun ročně.

Česká lékařská komora: Má asi čtyřicet tisíc členů, členství je povinné, přičemž každý lékař zaplatí ročně na příspěvcích v průměru 1700 korun.

Česká stomatologická komora: Profesní sdružení zubních lékařů. Vznikla v roce 1990 jako společenská organizace s dobrovolným členstvím. Po několika měsících se k ní přihlásila většina zubních lékařů. Česká stomatologická komora byla na základě zákona ustavena v roce 1991. Členství v ní je povinné, stanovuje podmínky k výkonu soukromé stomatologické praxe a potvrzuje splnění podmínek k výkonu povolání zubního lékaře. Nyní je v ní sdruženo 7400 stomatologů.

Česká lékárnická komora: Absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který u nás vykonává své povolání v lékárenském zařízení, musí být členem komory. Komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo splňuje předepsané podmínky. V současné době má 5700 členů.

Česká veterinární komora: Existuje od roku 1992, nyní má zhruba 2100 členů, jimž pro praxi vydává osvědčení. Proti povinnému členství v komoře v minulosti vystoupili mladí praktiční veterináři s tím, že nemá žádnou zákonnou oporu.

Komora patentových zástupců: Existuje u nás od roku 1991, jsou v ní povinně sdruženi všichni patentoví zástupci, jimž komora vydává osvědčení pro výkon činnosti.

Hospodářská komora a Agrární komora: Činnost těchto komor upravuje zákon, členství v nich je dobrovolné. Představitelé hospodářské komory v minulosti již několikrát vystoupili s požadavkem, aby členství v komoře bylo povinné. V současné době má asi patnáct tisíc členů. Řada podnikatelů se proti povinnému členství ohrazuje: museli by prý platit členské příspěvky, přínos by však pro ně z toho žádný neplynul.

Ostatní: Kromě zmíněných komor u nás existují desítky nejrůznějších profesních dobrovolných spolků a sdružení, která svým členům dávají například v případě legislativních změn větší šanci na sebe upozornit. Mimo jiné u nás existuje Sdružení podnikatelů, Asociace klenotníků a hodinářů, Cech kosmetiček, Cech odborníků plynových zařízení či Sdružení zábavního průmyslu.

Kateřina Svobodová, Karel Vrána, Týden, 6.5.2002

Ohodnoťte tento článek!