Soud začal řešit spor matky postižené dívky a bohnické léčebny

Klecové síťové lůžko používané v současné době v psychiatrické nemocnici v nizozemském Haagu.

Městský soud v Praze začal znovu projednávat spor matky postižené dívky, která zemřela v síťovém lůžku, a Psychiatrické léčebny Bohnice. Žena žádá omluvu za to, že léčebna v osudný den zanedbala dohled na dívkou, dlouhodobě také nadužívala omezovací prostředky, konkrétně síťové lůžko. Verdikt však nepadl, soudkyně kvůli výslechu matky jednání odročila na listopad.

O dívku se prvních 25 let jejího života starali rodiče. Do bohnické léčebny ji umístili až poté, co ji už nedokázali sami zvládnout. V posledních dnech před smrtí v roce 2006 prý trávila většinu času v síťovém lůžku, protože podle personálu ohrožovala sebe i okolí. V lůžku také zemřela, když pozřela vlastní výkaly a zadusila se.

„Já bych chtěla, aby se změnilo celé zdravotnictví a chování a arogance bohnické léčebny,“ řekla novinářům po jednání Jaroslava Musilová. Podle ní léčebna může za smrt její dcery, důkazy chce předložit soudu na příštím jednání.

Stav dívky se prý zhoršil při jejím posledním, asi tříměsíčním pobytu v léčebně. Lékaři nedali dívku na pokoj s dohledem. „Dali ji na uzavřený pavilon. Chovají se k nim jako k opicím,“ prohlásila matka zemřelé. Celkem byla dívka v zařízení krátkodobě umístněna více než desetkrát. „Do 30 let jsme to zvládali. Kdyby se to stalo u nás (dívka by zemřela doma), tak mě dneska soudí,“ dodala žena.

Podle znaleckého posudku, který má léčebna k dispozici, ale ústav nepochybil. „Proces ještě pokračuje a asi by bylo neslušné vůči paní žalobkyni to komentovat nyní,“ sdělil novinářům právník léčebny Tomáš Němeček.

Městský soud v roce 2010 nepřiznal matce omluvu za snížení lidské důstojnosti dcery a nepřiměřené a ponižující omezování její osobní svobody. Zdůraznil, že smyslem péče nebylo pacientku vyléčit, ale zklidnit, a že s péčí o nebezpečné pacienty jsou zákonitě spjata různá omezení. Matka sama předtím souhlasila s tím, že zdravotníci v případě nutnosti umístí dceru do síťového lůžka. Zásah do lidské důstojnosti dcery spatřovala matka také v jejím ostříhání do hola a dlouhé fixaci na mobilní toaletě.

Zároveň ale tehdy prvostupňový soud stanovil, že se léčebna musí omluvit za to, že dcera v důsledku nedostatečného dohledu zdravotníků zemřela. Vrchní soud v Praze ovšem jako odvolací instance rozsudek změnil a žalobu zcela zamítl. Vycházel přitom z názoru, že péče o pacientku byla adekvátní, takzvaně lege artis, a žádné pochybení se neprokázalo.

Letos v květnu ale dal ženě novou šanci na omluvu Nejvyšší soud, který verdikt vrchního soudu zrušil. Podle něho musí soudy nižších instancí vycházet z předpokladu, že hranice lidské důstojnosti osob s vážnou duševní chorobou je vymezena silněji než u zdravých lidí.

Používání síťových a klecových lůžek v Česku kritizovala v minulosti mezinárodní organizace Amnesty International či britská spisovatelka Joanne Rowlingová. Oba typy lůžek jsou ohrazené sítěmi, klecová mají síť i shora. Vláda zakázala od ledna 2007 jejich používání v ústavech sociální péče. Praxi v psychiatrických léčebnách reguluje metodika ministerstva zdravotnictví.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!