Přejít na obsah

Spadly na mě ty nejhorší věci, říká ministryně

zpět
11.7.2005

Je poslední z vlády, která ani týden po termínu neodevzdala oznámení o loňských vedlejších příjmech a darech. Asi nestíhá kvůli hrozivě zadluženému zdravotnictví, které má na starosti. Od revoluce je dvanáctou ministryní zdravotnictví a zřejmě to v Paroubkově vládě už "doklepe". Rozhovor s Miladou Emmerovou čtěte v článku...

Je poslední z vlády, která ani týden po termínu neodevzdala oznámení o loňských vedlejších příjmech a darech. Asi nestíhá kvůli hrozivě zadluženému zdravotnictví, které má na starosti. Od revoluce je dvanáctou ministryní zdravotnictví a zřejmě to v Paroubkově vládě už „doklepe“.

A to i přesto, že pro mnohé je příliš neschopnou ženou na příliš významném postu, která straší zestátňováním zdravotnictví a nesvede říct nic jiného, než že zdravotní péče má být bezplatná a dostupná všem.

Tuneluje se podle vás v nemocnicích, jak na to upozorňují někteří lékaři?

Abych pravdu řekla, tak o tom moc přesvědčená nejsem. Já osobně bych to spíš nazvala tak, že vedení různých nemocnic hospodaří nestejným, různým způsobem, který vede k různým výsledkům. A já bych chtěla docílit toho, aby se ten systém ve všech nemocnicích nastavil stejně a hodnotil se podle stejných kritérií. Jedině tak se to může porovnávat. Jedno jasné ale je: v nemocnicích by se dalo mnohem víc šetřit, zejména materiálem a léky.

Doktor Fiala, který je mimo jiné poradcem vašeho ministerstva, ale přednedávnem popsal v tisku různé případy legálního tunelování nemocnic: umělé prodražování kloubních náhrad přes spřízněná eseróčka například. Víte o takové praxi v nemocnicích?

Říká se, že se to děje… To je jeden z faktorů, kterým je management nemocnic korumpovaný anebo spíše korumpovatelný.

Nemělo by ministerstvo tyto praktiky ze zdravotnictví vymýtit? Pokud se toto tunelování děje, neměli byste proti němu něco dělat?

Já vám tohle říct nemůžu. Kdybych to věděla, kdybych chytla někoho za ruku, tak to by pomalu bylo na trestní oznámení. Já pouze vím, že se říká, že se to děje. A spíš jde o to nastavit systém tak, aby se to dít nemohlo. Pomohlo by, kdyby probíhala mnohem větší kontrola než dosud.

Když voláte po větší kontrole, znamená to, že jste se sešli s doktorem Fialou, vzali si od něho konkrétné tipy na problémové nemocnice - a vyrazili do nich na kontrolu?

To se děje, odbor kontroly má svůj plán činnosti. Jde o to, že když se nenastaví konkrétní pravidla pro nemocnice, tak je ta kontrola mnohem horší. Je přece potřeba mít srovnatelná kritéria, mít vedle sebe srovnané špitály a vědět, jakým způsobem nakupovaly echokardiograf a kolik za to kdo dal.

A jaký je horizont zavedení těchto sjednocujících pravidel?

Víte, já moc daleký horizont nemám. Do konce volebního období zbývá jedenáct měsíců, do toho přijdou nějaké prázdniny - takže ten čas na nějaké projekty je krátký. Musíme tu také ještě udělat síť zdravotnických zařízení.

O vytvoření sítě nemocnic se mluví již dlouho…

Ano, od roku 1995, to už bude deset let. Teď přichází nová situace: v polovině příštího roku totiž končí smlouvy zdravotních zařízení s pojišťovnami. A to je příležitost, aby se řeklo, že v kraji, který má takovou a takovou rozlohu, tolik a tolik obyvatel, by bylo potřeba tolik a tolik lůžek: interních, chirurgických, ortopedických. A pojišťovna by pak uzavřela smlouvy, a nastavila by se tak jednotná síť. Tohle je mimořádná příležitost, která je před námi. Když se to tak vezme, tak na mě spadly ty nejhorší věci, které dosud nikdo z mých předchůdců neudělal…

A pokud projde síť nemocnic v září parlamentem tak, jak vy si představujete, co to bude znamenat? Že se zmenší počet nemocnic v republice?

To bych nechtěla tvrdit. Například v našem kraji (Plzeňský - pozn. red.), který byl dlouhodobě šizen, by se rušit nemělo v podstatě nic. Nemocnice by měly zůstat jako určitá centra, která mají svou historii a tradici. Ale mělo by dojít

k zásadní restrukturalizaci lůžek: už je schválený vznik sociálně-zdravotního lůžka. To bude pro pacienty, u nichž pro hospitalizaci převažují sociální důvody nad zdravotními. Ta lůžka budou mít jiný typ financování - ale pacient zůstane v témž zařízení.

Takže pokud to vyjde, jak si to plánujete, nebudou se rušit nemocnice nikde?

To já takhle nemůžu tvrdit s jistotou. Vím, že směrem severovýchodně nemocnic přibývá. A je možné, že někde nějaká ta nemocnice nakonec vypadne celá.

Teď přejděme k placení, které je vynucované v některých nemocnicích a léčebnách. Před časem jste čtenářům našeho listu napsala dopis, ve kterém jste je vyzývala: Neplaťte! Čtenáři pak ale naši redakci zavalili svými zkušenostmi, které ukazovaly, že leckde prostě neplatit nejde…

Já momentálně zjišťuju, zda je náš zdravotnický systém ufinancovatelný. A podle aktuálních rozborů to vypadá, že ano. Dokonce i ten současný systém. Považujte to za možnost čistě teoretickou, ale ufinancovat by se české zdravotnictví dalo i v případě, že by neexistovalo současných devět pojišťoven, ale pouze jedna.

To ale není odpověď na otázku, jak se díváte na vynucované placení v nemocnicích, na takzvané „sponzorské dary“, které někde chtějí po pacientech.

To já bych nechtěla zavádět.

Ale to se nikdo nechystá zavádět. To už přece léta probíhá - otázka je, co s tím ministerstvo hodlá dělat.

Podívejte, zákon to nenařizuje. Nikdo nemá právo toto na pacientovi vyžadovat. To znamená, že když si přijde do nemocnice lehnout a žádný dar nedá, tak by se mu měla poskytnout stejná adekvátní péče. Zavádět do zdravotnictví systém trhu, to je špatně. Jako veřejná služba musí péče sloužit všem, a nesmí být podmíněna nějakými sponzorskými dary nemocnicím…

Takže proti tomu něco uděláte, nebo to necháte dál běžet?

No, pokud je to formou sponzorského daru nebo smlouvy, tak se proti tomu těžko může něco dělat. Je to legální. Ale každopádně by to nemělo podmiňovat rozdílnou péči.

A je to tak, že vy na ministerstvu třeba máte přehled, jak se která nemocnice v tomto směru chová?

Ne. Ministerstvo předalo ty nemocnice krajům, ty jsou nyní prodloužená ruka státu. Nechci se odříkat určité odpovědnosti… Ale ministerstvo může mít přehled o fakultních nemocnicích a léčebnách. A opakuji, sponzorství není zakázané, pokud se děje legálním způsobem - ale nemůže podmiňovat rozdílnou zdravotní péči.

Jinou obranu než „Neplaťte“ tedy pro pacienty nemáte?

Pokud by se ty poplatky - úplatky dávaly v obálce, tak by se dalo zasáhnout. To pochopitelně vůbec být nesmí. Ale samozřejmě víme, jaké jsou na to požadavky: to znamená, že bych musela někoho chytit za ruku. Já vám můžu říct, že slýchám různé zvěsti. A to je důvod, proč nechci, aby byl do zdravotnictví zatahován trh. Slyšela jsem třeba, že jeden stomatolog si za vyvrtání tří zubů a bílé plomby řekl o padesát tisíc - tak to už je vážně silné kafe. To už není příplatek, to je prostě vydřidušství. Na tom je vidět, že morálka u nás, i ta profesní, je hodně špatná.

Ovšem stavu morálky vy jako politici příliš nepřispíváte. Stále si udržujete mimořádně vysoké výhody, když se jedná o jejich snížení na normálnější evropský stav, tak se bráníte…

Vy myslíte, že když mě vozí auto, tak že je to věc mojí morálky? Já bych radši chodila pěšky. Ale to bych nestihla. To je od nevidím do nevidím, soukromí nula, s bídou jít na WC. Kdo se tomu trošku zodpovědně věnuje, tak ví, že není co závidět. Ale kdo to nezkusí, ten tomu neuvěří.

Teď vláda schválila váš návrh na krátkodobá opatření - dá se říci, co se jejich zavedením změní pro pacienta?

Ten člověk by tu změnu neměl poznat. Já nechci ten současný systém nijak zásadně měnit, já v něm chci pouze udělat pořádek. Hlavně by se ten člověk neměl dočkat toho, že v lékárně zaplatí dvojnásobek toho co předtím. Neměl by se dočkat toho, že se zvýší spoluúčast, že se bude platit za vydání receptu. To všechno nechci zatím dělat, protože jsem přesvědčená, že když se udělá pořádek, tak by ty peníze měly stačit.

Takže vše zůstane při starém?

Ano. Pacienti ale dostanou zdravotní knížku. Já chci zažít stav, kdy pacient bude mít na stole papír, že dnes byl u lékaře, ten s ním dělal to a to, a on si ten papír uloží do pořadače, aby to měl chronologicky uspořádané. A chci tím vybavit především seniory, kteří jsou největší spotřebitelé léků.

Zajímalo by mě také, jak se stavíte k zákonu o kouření na veřejných prostorách. Prý jste byla spokojená s tím, že neprošel zákaz kouřenív v restauracích…

Já myslím, že když se to bude pomaloučku přiškrcovat, tak to má větší naději, než když se řekne rovnou zákaz. Navíc restauratéry by to šikanovalo. Omezovalo by to jejich podnikání, když by museli dělat stavební úpravy v restauracích.

Nemělo by jít spíš o zdraví lidí než o pohodlí majitelů restaurací?

Ale to byste to brala jako pan Schlanger (šéf zdravotnických odborů - pozn. red.), co o mně napsal článek „I hostinští mají ministryni - Miladu Emmerovou“. Podle mě by si majitel sám měl přijít na to, že je lepší, když tu stavební úpravu udělá. Ne aby se mu to nařídilo. A snad jsme civilizovaný národ, který chápe, že když někdo obědvá, tak mu k tomu nemůžete kouřit, že je to nevkus a ne-vychovanost.

Vy sama kouříte?

Ne. Já jsem kouřila, kdysi.

A proč jste přestala?

Těžko jako lékařka můžu lidem doporučovat, aby nekouřili, a pak si za rohem zapálit. To by byla trošku provokace. Za mých mladých let se navíc ještě tolik nemluvilo o tom, že kouř, který se vdechuje, obsahuje řadu jedů. O škodlivosti pasivního kuřáctví se teď ví víc, pasivní kuřák si prostě zadarmo přijde opravdu na své… Lidi mají strach hlavně z rakoviny plic, ale kouření dělá horší věci: zánět průdušek, poškození plic a srdce, ničení cévní stěny, a ti lidé pak trpí vystupňovanou sklerózou…

Neměla byste právě proto jako ministryně zdravotnictví bojovat proti tomu, aby nekuřáci nemohli být takto zabíjeni kouřením?

Já jsem neřekla, že se v restauracích bude kouřit. Není-li to v zákoně, tak to ještě neznamená, že se tam kouřit bude -to je na provozovateli restaurace, jaké podmínky si tam nastaví. Já si jen myslím, že když se to dá do zákona, může to mít kontraproduktivní účinek. Pro některé lidi je to zakázané to nejpřitažlivější.


Milada Emmerová
narozena 1944 v Plzni
vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni
v plzeňské nemocnici pracovala jako lékařka v letech 1967-1996
od roku 1996 byla v parlamentu za ČSSD a pracovala ve Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
od roku 2002 tomuto výboru předsedala
od srpna 2004 se stala dvanáctou ministryní zdravotnictví ve vládě Stanislava Grosse a potom i ve vládě Jiřího Paroubka

KATEŘINA VOLNÁ, Deník Bohemia


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Deníky Bohemia

Komentovat článek: Spadly na mě ty nejhorší věci, říká ministryně

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné