Spoluprací s UJEP vznikly v ústecké nemocnici další čtyři kliniky

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, UJEP,

V ústecké Masarykově nemocnici byly slavnostně ustaveny čtyři nové kliniky: dětská, oční, úrazové chirurgie, čtvrtou novou klinikou je klinika urologie a robotické chirurgie. Dosud byly jen běžnými nemocničními odděleními.

Přerod v kliniky umožnila spolupráce s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Pro nemocnici to znamená zvýšení odborné prestiže, ale i větší možnost podílet se na vědecké činnosti. Podobný přínos to má i pro školu, která pomýšlí na zavedení lékařského studia.

V nemocnici byly dvě kliniky zřízeny už v roce 2008, kardiologická a neurologická, další, gynekologicko-porodnická, vznikla vloni na podzim. I ty jsou společným pracovištěm nemocnice a UJEP.

Aby se z oddělení staly kliniky, muselo každé pracoviště splnit určité podmínky. „Přednostové museli dosáhnout vědecké hodnosti Ph.D., to je první krok. Druhým krokem je, že musí odpovídat jejich vědecká, publikační, výzkumná a pedagogická činnost,“ řekl ČTK vedoucí lékař Masarykovy nemocnice Josef Liehne. Je třeba dodat, že na ústeckých klinikách pracují i lékaři s vyšší akademickou hodností, než je Ph.D.

Podle Liehneho existence klinik nemocnici přináší prestiž a je pro ni oceněním. „Kliniky mají větší a výraznější možnost než běžná oddělení podílet se na vědecké a výzkumné činnosti,“ dodal Liehne. Dalším pozitivem je podle jeho slov rozšíření a navýšení publikační činnosti. „Oni jsou pak pod určitým tlakem, že musí ta kritéria permanentně splňovat,“ připojil.

Na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně se ve čtyřech nelékařských oborech (fyzioterapeut, ergoterapeut, všeobecná sestra, porodní asistentka) vzdělává 520 studentů. Vznik klinik souvisí s její snahou pozvednout Masarykovu nemocnici na zařízení univerzitního typu. „Jako zdravotnická fakulta potřebujeme mít za zády fakultní nemocnici. To, zatím, bohužel, není možné. Proto jdeme cestou postupného ustanovování klinik. Takto bychom rádi pozvedli Masarykovu nemocnici na nemocnici univerzitního typu, později přímo univerzitní nemocnici,“ uvedl děkan fakulty Miroslav Tichý. Pracovníci takové nemocnice by pak měli více času na vzdělávání studentů fakulty i na společnou vědeckou činnost.

Protože je FZS je nelékářskou fakultou, akreditační komise vyžaduje, aby se zabývala nelékařským výzkumem. „My se teď snažíme sladit čistě lékařský výzkum (nemocnice) s naším nelékařským,“ dodal Tichý. Naznačil, že snahou fakulty do budoucna je zavedení lékařských studií. To je ale teprve na samém počátku. „To vůbec nezáleží na nás, tato ambice tu ale je. Budeme dělat vše pro to, aby se to povedlo,“ řekl. Dodal, že vznik lékařské fakulty je velice obtížná záležitost. „Rádi bychom navázali užší kontakty s některou či více lékařskými fakultami. Aby sem studenti nejen jezdili na stáže, ale aby tu vzniklo možná nejprve jakési detašované pracoviště některé lékařské fakulty, potom by možná postupným přerůstáním se ta kýžená lékařská fakulta tady mohla objevit,“ popsal.

Ohodnoťte tento článek!