Stát nemá dost peněz na ochranu před biozbraněmi

Na důslednou ochranu lidí chybějí ve státní pokladně peníze. K dobudování a fungování základních prvků systému by bylo potřeba 260 až 290 miliónů korun…

Necelý půlrok po teroristických útocích a následném antraxovém šílenství je Zemanova vláda spolu s některými dalšími odborníky nucena připustit nepříjemný fakt: i přes veškeré úsilí při budování systému ochrany občanů před biologickými látkami zůstávají některá opatření zatím na papíře. Důvod je jediný – na důslednou ochranu lidí chybějí ve státní pokladně peníze. K dobudování a fungování základních prvků systému by bylo potřeba 260 až 290 miliónů korun. Politici rovněž v souhrnné informaci pro vládu o plnění základního systému ochrany občanů před rizikovými biologickými prostředky přiznávají, že vybudování tohoto systému není otázkou krátkého času. „Úkoly vyplývající z naplňování jednotlivých prvků Základního systému ochrany občanů ČR před vysoce rizikovými a rizikovými biologickými agens a toxiny mají dlouhodobou platnost a k jejich plné realizaci bude potřeba několika let,“ tvrdí místopředseda vlády Vladimír Špidla spolu s šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.

Oba se pak shodují v tom, že v některých oblastech bylo dosaženo jen minimálního zlepšení, jinde zůstává stále mnoho otazníků.

Nejlépe je na tom armáda

Ačkoli před několika měsíci politici uklidňovali národ, že republika je pro případ použití biologických látek dostatečně vybavena očkovacími látkami, nyní ze Špidlovy informace určené členům vlády vyplývá, že relativně dobře je na tom pouze armáda „Zásoby očkovacích látek a desinfekčních prostředků považuje za zajištěné pouze Armáda ČR, která má individuální a kolektivní ochranu vyřešenu pro své příslušníky,“ uvádí místopředseda vlády. V armádě také byly podle něj vytvořeny specializované týmy s příslušným technickým vybavením, které jsou připraveny zajišťovat místa výskytu biologických látek. Problém je však s případnou přepravou lidí zasažených biologickými prostředky. „Prostředky pro zabezpečení přepravy omezeného počtu zasažených osob bude mít armáda, při masovějším výskytu by se odsun osob zjevně nedal provádět, a bylo by nutné je izolovat a léčit na místě,“ píše Špidla. Připomíná, že resort obrany buduje svou izolační jednotku v Těchoníně, ministerstvo zdravotnictví však dosud podobné zařízení nemá. Pouze plánuje vytvoření centrální izolační jednotky ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer by přitom rád vybudoval dalších osm podobných jednotek na infekčních odděleních nemocnic v regionech. Fišerovu snahu, která ale zůstává jen na papíře, vicepremiér Špidla komentuje slovy: „Záměry ministerstva zdravotnictví nejsou dosud realizovány pro nedostatek finančních prostředků.“ Ústřední izolační jednotka na pražské Bulovce má totiž stát 64 miliónů korun a dalších osm stejných zařízení v krajích by mělo přijít na zhruba 80 miliónů. Ministerstvo zdravotnictví má rovněž v úmyslu vytvořit tzv. obměnitelné rezervy antibiotik, sér a očkovacích látek, na což potřebuje 40 až 70 miliónů korun.

Riziko krizových situací neklesá

Krize by mohla nastat také v případě, kdy by odpovědné složky chtěly zamezit rozšiřování nákazy způsobené biologickými látkami. Je třeba totiž kalkulovat s tím, co zatím známe jen z katastrofických filmů, tedy s bezpečným uzavřením napadených oblastí, zamezením pohybu osob a techniky z těchto míst. „Pro tyto situace zatím nejsou definitivně zpracovány příslušné směrnice,“ přiznává Špidla s Drábovou s tím, že ani policie není dostatečně vybavena ochrannými prostředky proti účinkům biologických látek. Vedle získání potřebných finančních prostředků proto všechny zainteresované orgány považují za klíčové dopracovat potřebné plány zejména v působnosti ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra a složek integrovaného záchranného systému. Podle názoru odborníků na bezpečnostní otázky se totiž ani do budoucna nesníží riziko vzniku krizových situací.

Právo, 7.3.2002

Ohodnoťte tento článek!