Státu hrozí, že zaplatí miliardový dluh za léky

Několik aut plných neproplacených faktur za léky přivezou distributoři na MZ, pokud nebudou v dohledné době uhrazeny. Řada nemocnic totiž dluží za léčiva miliardu korun. Není vyloučené, že dluh bude muset vyrovnat stát…

Řada především menších nemocnic neplatí za léčiva, distributoři už podali žalobu

Praha –

„Chceme však nejdříve jednat. S představiteli nemocnic i s ministryní zdravotnictví. Už jsme jí poslali dopis a žádáme o schůzku,“ uvádí předseda Asociace velkodistributorů léčiv Pavel Suchý. A zdůrazňuje: Jestli dluhy nebude nikdo řešit, využijeme novelizovaný zákon o příspěvkových organizacích. Ten říká, že za jejich závazky ručí stát. Tak na něm budeme požadovat, aby dluhy za léky uhradil.

Státu hrozí, že bude muset vydat ze své pokladny víc než miliardu za léky. Dluhy na něm budou chtít vyrovnat i dodavatelé elektřiny, tepla, vody, jimž nemocnice také neplatí.

Pokud se problém vyřeší rychle, distributoři léků nebudou požadovat penále za zpoždění. V opačném případě si za ně připočtou ještě několik desítek miliónů korun. Navíc by přestali nesolventním zdravotnickým zařízením léky dodávat.

Nemocnicím se začaly dluhy dramaticky zvyšovat od letošního jara. Ve srovnání s loňským srpnem vzrostly do současnosti téměř o 77 procent.“Vsetínskou jsme kvůli neplacení už zažalovali,“ upozorňuje obchodní ředitel společnosti Purus Vratislav Krupka. Kladenská dostává už jen tolik léků, kolik v hotovosti „položí na stůl“.

Několikeré navýšení mezd zdravotníků během uplynulých dvou let, na které ale nejsou v nemocnicích peníze – to je podle distributorů příčina kritického stavu.

„Alespoň ředitelé nemocnic, když s nimi mluvíme, tento důvod uvádějí. Bývalý ministr Fišer vyhověl sice oprávněným požadavkům lékařů, ale nezajistil odpovídající zdroje. Že zdravotníkům přidali je správný krok, není však možné, abychom tu zátěž nesli my,“ zdůrazňují distributoři.

Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Jaroslav Přehnal vidí důvod i v tom, že se zpožďují platby nemocnicím od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pokud platí pozdě, zpravidla peníze, které máme k dispozici, dáme pochopitelně na platy zaměstnanců, dodává.

Jsou nemocnice, které vysvětlují svoje dluhy dodavatelům ještě jinak: velkými investičními programy, do nichž vkládaly peníze.

Jiří Skřivánek, náměstek pro léčebnou péči Fakultní Thomayerovy nemocnice vypočítává, jaká nová oddělení otevřeli – lůžkové ARO, dvě jednotky intenzívní péče na internách. „Investice se nyní postupně vracejí. Naše nemocnice je v rozvoji. Nejsme v začarovaném kruhu. S dodavateli dohodneme splátkový kalendář,“ říká.

Distributoři mají v záloze ještě jedno řešení. Navrhnou, aby se závazky nemocnic uhradily z peněz, které mají jako rezervy na svých účtech zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. „Předloni tehdejší ministr Fišer říkal, že jde o pět miliard,“ podotýká Suchý.

Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček oponuje. Pět miliard je podle něho nesmysl. V rezervním fondu všech zaměstnaneckých pojišťoven je podle něho dohromady necelá miliarda. „Něco v rezervě si přece musíme nechávat,“ říká.

Upozorňuje, že podle dřívějšího rozhodnutí ministerstva se neponechávají přebytky, které vzniknou z výběru zdravotního pojištění, na účtech pojišťoven – všechny jdou nemocnicím. „Po 30. listopadu jim je zase budou zaměstnanecké pojišťovny rozdělovat. Každá tak mezi nemocnice dá od 30 do 100 miliónů korun,“ říká Gajdáček.

Distributoři i pojišťovny se shodují: zakopaný pes je v tom, že nikdo z řídících resortů nerozebírá, proč takové problémy vznikají. „Sledují pouze hospodářské výsledky nemocnic. Jaké jsou jejich závazky, pohledávky, tím se nikdo nezabývá,“ hodnotí distributoři.

Podobná kritická situace s neplacením za léky vznikla už v roce 1997 a 2000.

Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 30.9.2002

Ohodnoťte tento článek!