Stejné nemocnice dostanou stejně peněz

Ilustrační foto; zdravotnictví, stetoskop

S velkými dluhy se potýká většina jihomoravských nemocnic. Podle ředitelů je na vině především úhradová vyhláška, která určuje, kolik mají dostat zaplaceno. Je prý ale nespravedlivá, za stejné úkony
přiděluje různé peníze.

Odboráři už kvůli špatné situaci ve zdravotnictví vyhlásili stávkovou pohotovost. Věří, že nová vyhláška na příští rok situaci zlepší, zdravotnictví dostane o deset miliard korun více.

Vysoké dluhy, vyjednávání o odkladu jejich splacení, kletby na úhradovou vyhlášku. Ředitelé jihomoravských nemocnic varují, že situace přestává být udržitelná.

Na problematickou úhradovou vyhlášku upozorňovaly nemocnice dlouhodobě. Za stejný zákrok provedený stejně kvalifikovanými odborníky za použití shodné techniky dostávaly rozdílné peníze, kterých je navíc stále méně.

Úhradová vyhláška se výrazně podílí na dluhu obou brněnských fakultních nemocnic. „Neodměňuje podle skutečné péče, ale podle nesmyslně nastavených limitů. Vůbec nedostáváme zaplaceno za to, co děláme,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Poté, co před dvěma týdny Ústavní soud zrušil současnou úhradovou vyhlášku a označil ji za protiústavní, představilo předevčírem ministerstvo zdravotnictví vyhlášku pro příští rok. Do zdravotnictví má putovat 235 miliard korun, tedy o deset miliard víc než letos.

Nemocnice tvrdí, že zrušení vyhlášky přišlo pozdě. „Navíc stále platí, takže může zhoršit naše zadlužení,“ řekla mluvčí brněnské svatoanenské nemocnice Šárka Urbánková.

Dluhy nemocnic se prohlubují i kvůli nezaplaceným dluhům, často ze strany pacientů. Například vyškovská nemocnice podala za posledních pět let k soudu téměř pět set žalob za nezaplacené regulační poplatky. „Dluh přesahuje 340 tisíc korun bez soudních poplatků a úroků,“ informoval ekonomický náměstek nemocnice Radek Klimeš.

V některých případech nepomohou ani opakované výzvy a snaha domluvit splátkový kalendář. „Pokud lidé ani po několika napomenutích nezaplatí, dají je naši právníci k soudu. Ten může v krajním případě nařídit i exekuci. Kvůli přibývajícím neplatičům zvažujeme i odprodej pohledávek exekutorské firmě,“ vysvětlila mluvčí svatoanenské nemocnice Urbánková. Dluhy v tamní nemocnici se pohybují v řádumilionů. Často senanich podílí cizinci a lidé bez domova.

Situaci ve zdravotnictví kritizují i odboráři. „Snažíme se s vládou domluvit na nějakém řešení, jde to ale pomalu,“ uvedla předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Podle ekonoma Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus nevyřeší situaci ve zdravotnictví pouze jeden zásah. „Pomůže třeba podpora systému v podobě navýšení plateb státní za pojištěnce,“ řekl.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!