Stomatologové chtějí víc peněz od pojišťoven, poslali ministrovi dopis

Zubaři nesouhlasí s tím, aby peníze, které dostanou příští rok navíc od státu zdravotní pojišťovny, šly pouze nemocnicím, jak chce ministerstvo zdravotnictví (MZ). Požadují, aby část získaly také stomatologické ordinace ve vyšších úhradách za výplně zubů.

V tomto smyslu všech 88 delegátů sněmu schválilo prohlášení, které v pondělí odešle Česká stomatologická komora (ČSK) ministerstvu a médiím. ČTK to řekl prezident ČSK Pavel Chrz. MZ podle náměstkyně Heleny Rögnerové na navýšení peněz za plomby ale prostředky nemá.

„Říkáme jim jasně, že takhle tedy ne a že si zahrávají. Naše péče je dlouhodobě podhodnocená a zcela jednoznačně se musí saturovat,“ řekl Chrz. U plomb je podle něj situace nejhorší. Jde o druhý nejčastější výkon zubařů, ročně jich udělají 6,5 milionu, což při současné platbě pojišťoven za výplň 220 korun představuje sumu asi 1,3 miliardy Kč. Průměrný náklad ordinace je 450 korun. Zubaři by ale spokojili s nižší platbou. Konkrétní sumu nestanovili, ale podle jejich dřívějších vyjádření by měla být zhruba o třetinu vyšší, než je současná.

Pokud MZ vydá, nejdéle do konce roku, novou úhradovou vyhlášku v neprospěch zubařů a peníze navíc „nalije“ do nemocnic, je ČSK připravena zahájit protestní akce, které zatím nedefinovala. „Ale najdeme si nějaký způsob, abychom našim pánům vysvětlili, že ta zubařina je opravdu také potřeba a že ambulantní sféra má svůj význam,“ řekl. Z navýšení za státní pojištěnce mají pojišťovny příští rok získat téměř pět miliard korun. ČSK by si z toho chtěla část ukrojit.

Rögnerová ČTK řekla, že ve vyhlášce na příští rok si všichni trochu polepší, protože tam nebudou regulační omezení letošního roku. „Ale přímo na navýšení sazby za plomby nemáme, na prvním místě musíme řešit zadlužené nemocnice a také podpořit následnou péči, kde bude citelný propad po zrušení regulačních poplatků,“ uvedla. Ministerstvo podle náměstkyně nemá nic proti tomu, aby si zubaři vyjednali vyšší úhrady za plomby přímo se zdravotními pojišťovnami. Vyhláška stanoví jen minimum, pod které v platbách nesmějí pojišťovny jít, víc ale platit mohou.

Zubaři pohrozili, že v případě, pokud MZ setrvá na současných platbách, vyřadí plomby ze zákroků hrazených veřejným pojistným. „Každý z nás sice bude podstupovat určité riziko, protože když nebudeme poskytovat pacientům péči hrazenou z veřejných peněz, tak nás za to může prohánět zdravotní pojišťovna a krajský úřad. Ale my do toho rizika jít musíme,“ uvedl Chrz.

Zubaři prý byli ochotni čekat, když věděli, že peníze v systému nejsou. „Dopláceli jsme na výplně z jiné části péče. Ale když tam peníze jsou, tak už nejsme schopni to dělat jen kvůli tomu, aby si špitály najaly nového zahradníka,“ dodal. Chrz souhlasí, že ani nemocnice na tom nejsou nejlépe. „Ale zatím jsou černou dírou. A pokud nedojde k reorganizaci v poskytování speciální a akutní lůžkové péče, tak tam můžete nalít dalších 20 miliard a je to úplně jedno,“ uvedl.

Koalice soukromých lékařů, tedy celá ambulantní sféra včetně zubařů, pohrozila ministrovi Martinu Holcátovi protesty, pokud přidá příští rok jen nemocnicím. „V zahraničí je prioritou právě ambulantní léčba, která je daleko lacinější než nemocniční,“ uvedl Chrz. Podle něj není možné, aby přes 50 procent peněz „schramstly nemocnice“.

Ministr podle Chrze slíbil už na valné hromadě ČSK, že požadavky soukromých lékařů podpoří. „To řekl, ale neudělal pro to vůbec nic. Ale naopak vydal příkaz, aby šly všechny volné peníze do nemocnic,“ uvedl Chrz. MZ podle něj prostřednictvím správních rad a současné politické situace pojišťovny ovládá. Pojišťovny dají letos na zdravotní péči 220 miliard korun, příští rok by z navýšených odvodů státu a vyššího výběru pojistného mohly dát až o deset miliard víc.

V současné době je v Česku přes 8000 zubařů, v ordinacích praktických zubních lékařů je jich do 6500.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!