Střet zájmů při výběrových řízeních

Titulní obrázek

Dvě lékařky z Mladé Boleslavi s licencí ČLK v oboru interní lékařství se rozhodly založit vlastní praxi soukromého lékaře. Obě mají specializovanou způsobilost v oboru s platnou registrací. Přihlásily se do výběrového řízení, ve kterém jako další kandidát vystoupila místní Oblastní nemocnice. „Jak je možné, že v komisi má také rozhodující hlas zástupce kraje, když sám kraj je zřizovatel mého protikandidáta tj. Oblastní nemocnice a.s. a je jeho jediným akcionářem?“ ptá se lékařka…

Právní poradna Zdraví.Euro.cz

Dvě lékařky z Mladé Boleslavi s licencí ČLK v oboru interní lékařství se rozhodly založit vlastní praxi soukromého lékaře. Obě mají specializovanou způsobilost v oboru s platnou registrací.

Přihlásily se do výběrového řízení, ve kterém jako další kandidát vystoupila místní Oblastní nemocnice. Výběrová komise však zdravotnické zařízení těchto dvou lékařek nedoporučila. Soňa Jelínková a Lucie Šmehilová poukazují na to, že během řízení byl porušen zákon, a chtějí proto zahájit právní řízení proti tomuto rozhodnutí. Podle právníků mají lékařky šanci uspět.

„Jak je možné, že v komisi má také rozhodující hlas zástupce kraje, když sám kraj je zřizovatel mého protikandidáta tj. Oblastní nemocnice a.s. a je jeho jediným akcionářem?“ ptá se Soňa Jelínková v právní poradně Zdraví.Euro.cz. Chce vědět, zda je takový postup v souladu se zákonem.

Názory právníků se částečně rozcházejí. JUDr. David Dostál vidí v případu jednoznačné porušení zákona. „V tomto případě došlo k nedodržení podmínky podle §48 zákona 48/1997 Sb odst. 2. Zde se stanoví, že členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám. Pokud je zástupce kraje, účastnící se jednání komise, zároveň zástupcem jediného akcionáře jednoho z účastníků výběrového řízení, je zde pochybnost o nepodjatosti takového člena komise. Výběrové řízení tedy neproběhlo v souladu se zákonem,“ uvedl Dostál proZdraví.Euro.cz.

Také právník JUDr. Dominik Brůha souhlasí s tím, že v případu je patrný určitý střet zájmů. Na druhou stranu však poukazuje na to, že účast zástupce kraje ve výběrovém řízení lze těžko zpochybnit.

„Je samozřejmě pochopitelný argument, že kraj, který je současně zakladatelem a jediným akcionářem zdravotnického zařízení, jež je účastníkem daného výběrového řízení, deleguje do komise svého zástupce, což kraj za určitých podmínek může zvýhodnit. Obávám se nicméně, že za stávající právní úpravy, která zřejmě není ideální, lze v posuzovaném případě účast zástupce kraje jen velmi těžko zpochybňovat, když sám zákon o veřejném zdravotním pojištění jednoznačně s účastí tohoto zástupce v komisi počítá.“

MUDr. Jelínková se ptá, jaké je doporučení v dalším právním postupu v tomto případě. „V posuzovaném případě dovozuji, že napadnout regulérnost a případné negativní výsledky výběrového řízení lze prakticky pouze žalobou podanou k příslušnému krajskému soudu v rámci správního soudnictví, a to za podmínek zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,“ odpovídá JUDr. Brůha a dodává:

„Soudy ve správním soudnictví mají pravomoc a příslušnost rozhodovat kromě jiného o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy jakýmkoli orgánem, pokud mu bylo svěřeno rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. V rámci uvedeného soudního řízení správního by bylo možno soudním přezkumem prověřit činnost komise a získat tak pravomocné rozhodnutí o tom, zda rozhodnutí předmětné výběrové komise je či není v souladu se zákonem.“

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz

Střet zájmů při výběrových řízeních
Ohodnoťte tento článek!