SÚKL po revizi léků odhaduje úspory na téměř 9 mld. Kč

léky

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) po čtyřech letech ukončil revizi léků, kterou mu zákon nařizuje provést každé tři roky. Jako jedna z mála evropských zemí nyní ČR disponuje 10 tisíci hloubkově zrevidovanými léčivými přípravky, které jsou hrazené ze zdravotního pojištění.

„Odhadovaná roční úhrada byla vypočítána na základě hlášených dodávek do lékáren a zdravotnických zařízení v roce 2010, kdy byly hlášené dodávky nejvyšší. Porovnává se tedy stav finančních nákladů (na úhradu dodávek hrazených léků v referenčním roce) před revizí a po provedené revizi.

Tento rozdíl činí okolo 8,78 miliardy korun, včetně nepravomocně rozhodnutých řízení,“ vysvětluje stanovení výše úspory mluvčí SÚKL Veronika Petláková.

Do roku 2008, kdy SÚKL s revizí začal, se podobné přehodnocení nikdy nezpracovávalo. Proto bylo nejdříve nutné nashromáždit podklady pro revizi a i během ní se SÚKL premiérové gigantické kontrole, posuzující 928 správních řízení s 91 tisíci dokumenty, teprve učil.

„Takto rozsáhlou revizi úhrad léků Česko provedlo jako první ze zemí EU. Jinde byla revize pouze částečná. Například ve Švédsku probíhala 3 roky a bylo přehodnoceno pouze 10 lékových skupin. Rakousko pravidelně přehodnocuje pouze 400 léků ročně,“ doplňuje mluvčí Petláková.

Jak díky revizi ušetřit?

SÚKL nyní předpokládá, že bezprecedentním snížením jednotkové úhrady, které bylo dosaženo u většiny léků během revize, se pojišťovnám a lékařům nabízí možnost snížit či nejméně stabilizovat náklady na farmakoterapii.

Pojišťovny se na úsporné kroky v lékové politice chystají. „V posledních letech jsme SÚKLu doporučili revize a reklamovali jsme i jejich urychlení. Nyní se pojišťovny shodly na deseti lécích, u nichž bychom chtěli od MZ snížit cenu. Učíme se také snižovat ceny prostřednictvím elektronických aukcí,“ uvedl prezident Svazu Zdravotních pojišťoven (SZP) Jaromír Gajdáček, který ale odhad úspor SÚKL považuje za nadhodnocený. „Vzhledem k tomu, že nebyl naplněn zákonný termín pro dokončení všech revizí, je proto do výsledné kalkulace naopak potřeba započítat i značné ztráty z prodlení někdy i více než 3 let. Rovněž nelze plně započítávat úspory u ještě nedokončených správních řízení, když víme, že některá trvají i řadu let,“ uvádí se ve stanovisku SZP.

Sporné jsou podle svazu rovněž úspory u léčivých přípravků, které se původně používaly pouze při hospitalizační léčbě nebo byly součástí výkonu a jejichž úhrada byla prováděna v rámci úhradových pravidel pro nemocnice. Svaz se obává, že pokud se tyto přípravky nově začnou účtovat i v ambulantní praxi, hrozí, že je pojišťovny někdy zaplatí dvakrát.

Lékárníci ukazují kam dál

O nadsazené výši úspor hovoří také prezident České lékárnické komory (ČLnK) Lubomír Chudoba který ale revizi uvítal jako poučnou etapu jak pro SÚKL a pojišťovny, tak i pro výrobce léků. „Teď ovšem nastává otázka kam dál.

Zda by u některých léků nemělo přehodnocení přicházet dříve, případně kdy. Do praxe by se mělo dostat také systémové hodnocení vlastností, účinků a důsledků zdravotnických technologií HTA, tedy důkladnější hodnocení nezávislou institucí. Více pozornosti – a zde vidím velkou roli lékárenského segmentu – bychom měli věnovat kontrole výpadků léků.

V těchto případech by legislativa měla přísněji vyžadovat odpovědnost výrobců vysoce inovativních léků, aby registrovaný lék na trhu zabezpečili. Potvrdit či vyvrátit by se měla také představa úspor z elektronických soutěží. MZ by mělo pečlivě dohlížet na to, aby výherce nejnižší ceny nevypadl v čase či místě z českého trhu,“ vykresluje cestu budoucí lékové politiky prezident lékárníků s tím, že odpovědní úředníci MZ by měli k úsporám za léky pozitivně motivovat také lékárenský či nemocniční personál.

Ohodnoťte tento článek!