Světová banka: Zavřete nemocnice, které odvádějí špatnou práci

Lidé musí být více zodpovědní za své zdraví. A ve zdravotnictví musí začít fungovat skutečná konkurence. Taková pravidla doporučuje Mukesh Chawla, který jako expert Světové banky přivezl do Prahy doporučení, podle kterých by měly probíhat chystané změny…

Ve finále by mohly vést až k zavírání nemocnic – tedy těch, které se ukáží jako špatné. Navíc by se lidé měli připravit na vyšší spoluúčast. Například na Slovensku se dvacetikorunovým poplatkem za návštěvu lékaře dokázalo výrazně ušetřit. Lidé totiž nechodí do ordinace i s niternými problémy.

hn: Česko má velmi solidární zdravotní systém. Dokáže bez vážných finančních schodků využívat k léčbě nemocných i drahé technologie?

Stejný problém existuje i v systémech, které nestojí na solidaritě. Jediný rozdíl je v tom, že v systému soukromého pojištění neexistuje limit prostředků. Proto třeba Spojené státy vynakládají na zdravotnictví víc než 15 procent HDP.

Země se solidárním systémem musí ale držet příspěvky pod určitou hranicí, jinak vzniká díra v rozpočtu. Vždy bychom se chtěli uzdravit během hodiny nebo dne, žádáme proto lepší léky, náklady jdou nahoru. A příjmy pochopitelně stejným tempem nerostou.

hn: Podařilo se někde tento problém vyřešit?

Mnohé země dostaly příjmy a výdaje do rovnováhy, byla to ale namáhavá a velice bolestná zkušenost. Vezměme si Bratislavu před rokem. Tam byl skutečně vážný problém se zdravotnickými dluhy, ale teď se s pomocí Světové banky pokusili o stabilizaci.

Polsko přišlo se zdravotním pojištěním v lednu 1999 a hned měli deficit jedné miliardy zlotých. Chtěli půjčku od vlády, v roce 2000 byli opět téměř na nule. V roce 2002 začaly ale stoupat výdaje, tak zvýšili odvody na zdravotní pojištění…

Zdravotnictví připomíná pohyblivé schody, které jedou dolů a vy se potřebujete dostat nahoru. Musíte stále přidávat na rychlosti. Dost lidí přitom upadne a nabije si ústa.

hn: Vyrovnaný rozpočet mělo české zdravotnictví za komunismu, péče ale byla méně dostupná. Také dnes – podle studie Stockholm Network – lidem nejvíc vadí čekací doby na operace. Co s tím, když nejsou peníze?

Řešení existuje, protože tu nechybějí lékaři, ani není nedostatek nemocnic. Je to otázka motivace.

Musí být v zájmu samotného lékaře, zdravotnického zařízení, aby čekací lhůty nebyly delší, než je určitá přijatelná doba. Navíc musíme rozlišovat mezi zákroky, na které se dá čekat, a na akutní.

Nejde ale jenom napsat do zákona, že se nebude čekat déle než 48 hodin. Hlavně záleží na tom, jak funguje konkurence. Aby byla účinná a skutečná, nejen na papíře.

hn: Nemocnice dnes řeší dluhy tím, že odkládají i důležité operace, například bypassy. Může zadlužení pojišťoven a nemocnic významně ovlivnit kvalitu zdraví populace?

Může. Jestliže existuje schodek rozpočtu, pak je celý systém nezdravý, podobá se to nemoci.

Víc peněz nepotřebujete

hn: Pomohlo by, kdyby dalo Česko na zdravotnictví víc peněz?

Za prvé bez ohledu, kolik prostředků vynaložíte na zdravotnictví, vždycky je to málo.

Za druhé jsem ale přesvědčen, že dnes nepotřebujete více prostředků. Je třeba s penězi co nejlépe hospodařit. A jsem si jist, že moudrý člověk je krůček před technologií. Obnova systému musí probíhat denně, podobně jako když spíte, jíte atd. Zdravotnictví je stejný organismus, jako je ten váš.

hn: Čím se liší náš zdravotnický systém od západoevropských?

V Česku je opravdu něco, co není v těch ostatních – vzrůstající poptávka po zdravotních službách.

To, čeho jsme svědky právě v Praze, jsme zřejmě řešili před 10 -15 lety v Paříži. Každá země prošla tím přechodem. Dnes máme výhodu, protože víme, co udělat – jen vybrat správný postup. Navíc máme ještě trochu času, protože neexistuje krize, kterou byste museli okamžitě řešit. Není ale čas několik let. Když se jedná o zdravotnictví, vždycky hovoříme o měsících.

hn: Reforma zdravotnictví znamená jen změnu systému, anebo se mění také přístup lidí?

První krok je změnit postoj lidí. Musí se snažit, aby o svém zdraví rozhodovali sami. To vyžaduje mentální změnu. Znamená to pochopit, že jednodušší než léčba je prevence. Uznat, že pro pacienta je výhodnější spoluúčast než neplatit vůbec. Hovořím o malých částkách, třeba dvaceti slovenských korunách.

hn: Na rozdíl od Slovenska je v Česku nevýhodná politická situace. Vláda výslovně odmítá spoluúčast.

V které zemi našeho regionu je pro změny vhodná politická situace? Záleží na nás, abychom přesvědčili politiky, že musí brát ohled na hlas lidu a na realitu.

hn: Pomohlo by kvalitě péče, kdyby se začalo zveřejňovat, jak kvalitně ten který lékař léčí?

Ano, ovšem za předpokladu, že budeme ochotni zavřít nemocnice, které nebudou odvádět dobrou práci. Je k ničemu, když někomu sdělíte, že třeba pan Aleš je mizerný lékař. To by ho museli vyhodit.

hn: Proč se dosud nepodařily v Česku zamýšlené reformy?

Tady vůbec k žádným systémovým změnám nedošlo…

hn: …vždyť ministři o nich stále mluvili, stále se o něco pokoušeli.

Ale nic se nestalo.

Konkurence, ale skutečná

hn: Jaké kroky jsou nyní bezpodmínečně nutné?

Když jdete nyní k lékaři, dostanete několik předpisů. I zde je potřeba změny provést ve dvou fázích. Za prvé stabilizovat, za druhé se odhodlat k dlouhodobějším strukturálním změnám.

Používáme módní slova – konkurence, autonomie nemocnic. Měli bychom ale dohlédnout i na to, zda je konkurence skutečná. Ať nemocnice plavou, nebo klesnou ke dnu.

Dále hovoříme o volbě pacienta, také módní záležitosti. Možná nebudete souhlasit, ale domnívám se, že jsme tu volbu přehnali. Pokud si ten luxus můžete dovolit – prosím.

hn: Máte na mysli zavést gate-keeping, to znamená, aby ke specialistům lidé směli jen s doporučením praktického lékaře?

Ano. Na Slovensku se nejvíce uspořilo v oblasti spotřeby léčiv. Lidé se domnívají, že spoluúčast se zavádí proto, abyste získali na příjmech, ale to není důvod. Na Slovensku malá spoluúčast snížila počet návštěv u lékaře. Jelikož každá návštěva znamená recept, snížili jsme tak počet předepsaných léků.

Při průzkumu přitom méně než dvě procenta lidí sdělila, že to negativně ovlivnilo jejich zdravotní stav. Naším cílem je samozřejmě stáhnout to na nulu.

hn: Je nutné zmrazit ceny léků?

Ne administrativně. Trh si vytvoří podmínky sám. Ke zmrazení dojde, ale nesmí se to dát příkazem.

hn: Spolupracujete s ministrem zdravotnictví Kubinyim?

Měl jsem potěšení se s ním setkat a těším se, že budu spolupracovat nadále.

hn: Stínový ministr zdravotnictví za ODS doporučuje zavést konkurenci pojišťoven. Také by se tím pomohlo?

Konkurence mezi pojišťovnami předpokládá, že budeme mít možnost regulovat trh. To znamená mít nejdříve přijatelnou legislativu. Stále přitom opakuji, že konkurence je dobrá, pokud skutečně existuje. Pokud je jenom na papíře, tak to je ta nejhorší možnost.

hn: Takové změny trvají dlouho…

Ano. Trvat to může třeba rok. Například na Slovensku je připravena legislativa. Minulý měsíc došlo k prvnímu čtení v parlamentu.

hn: Vaše práce skončí analýzou a doporučením reformní cesty?

Pomoc či spolupráce Světové banky skončí tím, čím si vaše vláda bude přát. Celé vaše zdravotnictví má mnoho silných stránek. My nabídneme širší zkušenost ze zahraničí a nezaujatý pohled na věc, odstup v emotivních záležitostech.

Petr Holub, Aleš Vojíř, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!