SZÚ: Lidé se bojí epidemií, víc ale zabíjí běžná chřipka

SZÚ

Lidé se bojí epidemií exotických druhů chřipky, více ale podle Státního zdravotního ústavu zabíjí „běžná“ chřipka, která přichází každý rok. Za posledních 50 let má na svědomí 75 procent úmrtí na chřipku. Na webu Státního zdravotního ústavu to uvedl Jan Kynčl z tamního oddělení epidemiologie infekčních nemocí. Od loňského podzimu do letošního dubna komplikacím souvisejícím s chřipkou podlehlo 225 lidí.

Největší zdokumentovanou chřipkovou pandemií v novodobé historii je španělská chřipka, která za devět měsíců na přelomu let 1918 a 1919 zabila na celém světě 50 až 100 milionů lidí. „Je to více než počet obětí celé 1. světové války. Dopad této necelý rok trvající pandemie je devastující i při porovnání například s důsledky infekce HIV, kdy za posledních 36 let je evidováno celkem 37 milionů osob zemřelých na AIDS,“ vysvětlil Kynčl. Před padesáti lety pak svět postihla takzvaná hongkongská chřipka. Podle odhadů jí podlehlo kolem milionu lidí.

Mezi sto a dvěma sty lidí v Česku každý rok zemře v důsledku komplikací způsobených sezónní chřipkou. Od loňského podzimu do poloviny dubna to bylo 225 lidí. Z toho 180 lidí bylo starších 60 let, ostatní byli mladší. Jednomu pacientovi, který chřipce podlehl, nebylo ještě ani pět let. S vážným průběhem nemoci skončilo v nemocnici 644 lidí. O rok dříve podlehlo chřipce 114 lidí.

Pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce je chřipka nejnebezpečnější. Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak.

Epidemie chřipky obvykle začíná v lednu, letos to bylo až počátkem února.

SZÚ: Lidé se bojí epidemií, víc ale zabíjí běžná chřipka
Ohodnoťte tento článek!