Téměř 60 procent Čechů jen omezeně rozumí otázkám zdraví

sestra, lékařka, pacientka

Téměř šedesát procent Čechů má omezenou zdravotní gramotnost. ČR se tak zařadila na osmé místo mezi devíti zeměmi, kde se průzkum o porozumění otázkám zdraví uskutečnil. Horší bylo jen Bulharsko. Vyplývá to z podrobných výsledků výzkumu, které dnes na tiskové konferenci zveřejnil Zdeněk Kučera ze Státního zdravotního ústavu.

Za zdravotní gramotnost je u pacientů možné označit schopnost orientovat se v systému zdravotnictví, docenit přínos preventivních opatření, pochopit význam svého podílu na léčbě a získávat i využívat potřebné informace.

Relativně nejlépe se Češi podle průzkumu, který se uskutečnil v prosinci 2014, orientují v oblasti zdravotní péče. Jsou schopni pochopit smysl medicínských informací a adekvátně využívat možnosti systému. Naopak nejhorší byla úroveň jejich znalostí v oblasti podpory zdraví, tady měla omezenou zdravotní gramotnost 64,3 procenta respondentů. Jedná se o poznání jak rozvíjet a posilovat vlastní zdraví. Zkoumána byla především schopnost získat informace, vyhodnotit jejich důvěryhodnost a nakonec přijmout rozhodnutí.

Hlavní hygienik a náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Valenta upozornil, že úroveň pochopení otázek týkajících se zdraví je základem úspěšnosti veškerých aktivit na jeho podporu. „Denně při své práci narážíme na problémy, které z ní (nízké zdravotní gramotnosti) plynou,“ poznamenal. S nízkou mírou zdravotní gramotnosti podle něj souvisí například přibývání odpůrců očkování nebo ochota lidí řídit se nepodloženými výživovými doporučeními.

Předseda pracovní skupiny Jan Holčík doplnil, že nízká úroveň zdravotní gramotnosti vede k plýtvání penězi. Zdravotní péče je poskytována lidem, kteří by vůbec nemuseli být nemocní, a případná špatná spolupráce pacientů snižuje její efekt.

Ze sledované devítky zemí mělo nejlepší zdravotní gramotnost Nizozemsko. Podle Jürgena Pelikana z vídeňské univerzity, který se na průzkumu podílel, hraje důležitou roli tamní zapojení pacientů do zdravotnického systému. Pacienti se podílejí na jeho změnách a u lékařů je kladen vyšší důraz například na komunikaci. Určitý vliv ale mohlo mít i to, že Nizozemci mají tendenci nadhodnocovat své znalosti a že se výzkum uskutečnil po telefonu, což nahrává účasti „kvalitnějších“ lidí.

Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit úroveň zdravotní gramotnosti Čechů. Na toto téma je zaměřen jeden z akčních plánů ke strategii Zdraví 2020, které v srpnu schválila vláda. Počítá se vznikem portálu jako důvěryhodného zdroje informací, vzděláváním žáků, učitelů i pracovníků médií a různými komunitními projekty.

Téměř 60 procent Čechů jen omezeně rozumí otázkám zdraví
Ohodnoťte tento článek!