Trestáni jsou lékaři, nikoliv ředitelé nemocnic

20. 2. 2008 12:55
přidejte názor
Autor: Redakce
ČLK eviduje množící se stížnosti na pochybení lékařů, která jsou dána nedostatečnou kvalifikací personálu. "Bohužel je většinou potrestán ten nejslabší článek řetězu, tedy lékař bez patřičné kvalifikace, který pochybil. Případě jeho primář. Manažeři bez medicínského vzdělání, kteří formou ústních příkazů a zákazů lékaře nutí postupovat v rozporu se svým přesvědčením, zůstávají nepotrestaní," říiá v rozhovoru pro Zdraví.Euro.cz prezident komory Milan Kubek...


Rozhovor Zdraví.Euro.cz

Milan Kubek, prezident České lékařské komory odpovídá na dotazy Zdraví.Euro.cz ohledně současného nedostatku kvalifikovaných lékařů v nemocnicicíh.

Čtenáři Zdraví.Euro.cz upozorňují na to, že v okresních nemconicích vede některá oddělení lékař s jednou atestaci nebo i bez ní a pacienty často nikdo zkušený nevidí několik dní. Jsou podle vás takové výpovědi přehnané nebo odpovídají realitě?

Bohužel odpovídají realitě. Personální devastace některých nemocnic je spolu s nedostatkem peněz hlavním problémem českého zdravotnictví. Na rozdíl od mediálně zajímavých poplatků u doktora se však o ní příliš nemluví.

Existuje nějaké objektivní měřítko, které ukazuje, zda na všech odděleních v nemocnici pracuje požadovaný počet kvalifikovaných lékařů?

Paragraf 12a zákona o péči o zdraví lidu s účinností od června 2006 ukládá ministerstvu zdravotnictví ve spolupráci s Českou lékařskou komorou vypracovat vyhlášku o minimálních personálních standardech všech typů zdravotnických zařízení a dále rovněž ve spolupráci s komorou dodržování této vyhlášky kontrolovat. Ministerstvo tento zákon porušuje a ČLK nemá v současnosti kompetence sama zasáhnout.

Práce na přípravě vyhlášky, na kterých se odborníci komory podíleli, zastavil ministr Julínek hned po svém nástupu do funkce. A od té doby panu ministrovi svoji pomoc nabízíme marně. Opakovaně jsme pana ministra vyzývali, aby plnil své povinnosti, a poté, co jsme neuspěli, obrátili jsme se na jeho nadřízeného, tedy na pana premiéra. Také zbytečně. Na náš popud byl ministr v této věci opakovaně interpelován poslanci, ale jediným výsledkem bylo jeho nepochopitelné prohlášení, že zákon, který on považuje za špatný, nehodlá respektovat. Je smutné, když se ani zákonodárce neřídí zákonem.

Co říkáte názoru, že by rozhodujícím kritériem při posuzování personálního zajištění nemocnice nemělo být formální vzdělání lékaře, ale to, kolik daných operací udělal?

Pokud bychom tento názor domysleli do konce, pak by mohlo být za zbytečné označeno i samotné studium lékařské fakulty. Vše by se „léčitel“ naučil praxí metodou pokusů a omylů podle hesla: „Pacienti sice umírají, ale jednou to přece vyjít musí.“ To je nesmysl. Kvalifikace i praxe musí tvořit nedělitelný celek. Jedno bez druhého není možné. Mladí lékaři musí získávat patřičné dovednosti pod vedením zkušených kolegů. Jistě, i mladý lékař bez atestace může dobře provést operaci, ale vždy to musí být pod dohledem a s pomocí kvalifikovaného zkušeného chirurga. Ostatně jak jinak by potřebné zkušenosti získal. V nemocnicích hrají klíčovou roli primáři jako vedoucí lékařských týmů a školitelé mladých lékařů. Z toho důvodu sledujeme se znepokojením návrhy ministerstva, aby funkci primáře mohli vykonávat lékaři hned po atestaci, tedy sice se specializovanou způsobilostí, ale bez patřičné praxe. Nemocnice by tak získaly poslušné „mladé kádry“, kterými by jejich ředitelé mohli nahrazovat zkušené primáře, kteří se stále ještě snaží bránit vůči snižování kvality poskytované péče. My jako komora pak proti tomu bojujeme primářskými licencemi, které doktoři bez praxe nemají šanci dostat.

Podobně nebezpečné mohou být i návrhy, aby lékař s dvouletou praxí mohl pracovat bez odborného dohledu. Je jasné, že jinak je třeba dohlížet na čerstvého absolventa, jinak na lékaře s částečnou praxí a jinak na kolegu, který již má specializaci v jiném příbuzném oboru. Stanovení takových pravidel však mnohem lépe zvládne profesní komora vybavená odborným zázemím vědecké rady, než zákonodárci – laici. Mám obavu, že účelem těchto ministerských návrhů není zvyšování kvality lékařské péče, ale pouhé získání laciné pracovní síly. A tomu se musíme snažit zabránit. Odborných argumentů máme dostatek. Očekávám ostatně v této věci i pomoc stomatologické komory, která přece těžko může souhlasit s nápadem, aby zubaři s ještě mokrým promočním diplomem pracovali zcela samostatně.

Může si běžný pacient ověřit, zda je nemocnice i přes odchody lékařů bezpečná?

Vzhledem k tomu, že neexistuje vyhláška o personálních standardech, jejíž nedodržení by znamenalo zrušení registrace daného zdravotnického zařízení či, chcete-li, uzavření příslušného oddělení nemocnice, tak nikoliv. Česká lékařská komora kvůli nespolupráci ze strany ministerstva zdravotnictví skutečně nemůže občanům zaručit, že jsou ve všech zdravotnických zařízeních léčeni dostatečným počtem lékařů s patřičnou kvalifikací.

Vy sám jako prezident ČLK zaznamenáváte množící se stížnosti na pochybení lékařů, která jsou dána nedostatečnou kvalifikací personálu?

Ano, je tomu tak. Komora však bohužel může řešit teprve stížnosti na taková pochybení. Těm je však třeba předcházet a k takové prevenci nám chybí kompetence. Pomoci by mohly zdravotní pojišťovny, které v našem systému jménem pacientů nakupují zdravotní péči, a měly by tedy trvat na její kvalitě. Bohužel pojišťovny v této věci selhávají, a zatím co dokáží velmi tvrdě postupovat vůči jednotlivým soukromým lékařům, tak se vůči nemocnicím chovají často s nepochopitelnou benevolencí. Klidně proplácí péči na odděleních, jejichž personální obsazení neodpovídá Seznamu zdravotních výkonů.

Kdo je v takových situacích potrestán?

Bohužel většinou ten nejslabší článek řetězu, tedy lékař bez patřičné kvalifikace, který pochybil. Případě jeho primář. Manažeři bez medicínského vzdělání, kteří formou ústních příkazů a zákazů lékaře nutí postupovat v rozporu se svým přesvědčením, zůstávají nepotrestaní.

Pokud víte o konkrétních nemocnicích, kde jsou pacienti nedostatečnou kvalifikací personálu ohroženi, necítíte povinnost jména nemocnic zveřejnit? Neměli by být pacienti takové nemocnice upozorněni na to, že je léčí lékař bez příslušné kvalifikace?

ČLK nemá právo vyžadovat po nemocnicích doklady o tom, kolik a jak kvalifikovaných lékařů zaměstnávají. Naše informace jsou pouze neoficiální. Ostatně ono asi ani nemá smysl pranýřovat jednotlivé nemocnice, když jde o problém tak obrovského rozsahu. V médiích propírané příklady Karlových Varů, Klatov, Brandýsa nad Labem či Kralup jsou pouhou špičkou ledovce. V některých dalších nemocnicích může být situace ještě horší a dokud se nestane malér, pak se o ní nedozvíme. Problém katastrofálního nedostatku lékařů demaskoval zákoník práce, který v zájmu nejenom zdraví zaměstnanců, ale především pacientů limituje množství přesčasové práce v souladu s evropskou legislativou. Vyšlo najevo, že celé plejády politiků občanům lhaly, když tvrdily, že máme údajně nadbytek lékařů a že na zdravotnictví vydáváme příliš mnoho. Pravdou je pravý opak.A je smutné zjištění, že kvůli nízkým mzdám a špatným pracovním podmínkám nemají zájem o práci v našich nemocnicích ani kolegové z Rumunska nebo Bulharska, které chtěl pan ministr přilákat.

Faktem je i to, že řada nemocnic je závislá na práci cizinců. Pokud by odešlo těch cca. 1 300 Slováků a 400 lékařů tzv. ostatních cizinců, pak se péče v těchto zařízeních zhroutí. Nejhorší situace je v nemocnicích, které byly transformovány na akciové společnosti či dokonce přímo prodány. Mzdy lékařů jsou zde v průměru o 6% a zdravotních sester dokonce o 20% nižší v porovnání s příspěvkovými organizacemi, které se v odměňování řídí státními tarifními tabulkami. Těžko se divit kvalifikovaným zdravotníkům, když odcházejí tam, kde si jejich práce dokáží více vážit. Personální devastace zdravotnictví v Polsku, v Maďarsku, ale i na Slovensku a u nás se již dostala i na jednání vrcholných orgánů Evropské unie, která se obává, že v těchto zemích vzniká tzv. „zdravotní poušť“.

Měli by mít podle vás pacienti nárok na to vědět, že právě v nemocnici, kde bydlí, není dostatek kvalifikovaných lékařů?

Ta oddělení, která nemají dostatek kvalifikovaného personálu by měla být uzavřena. Pokud zřizovatel nezjedná nápravu, měla by přijít o registraci. Očekávat něco takového v naší realitě, kdy kraje formálně kontrolují i zdravotnická zařízení, jejichž jsou zřizovateli, je samozřejmě nereálné. Pojišťovny by tedy alespoň neměly takovou péči proplácet. Za ČLK mohu slíbit jediné, pokud bychom měli patřičné kompetence, pak bychom dokázali ochránit jak pacienty, tak i lékaře, kteří se někdy pod nátlakem ekonomů v čele nemocnic nechávají dotlačit i k postupům non-lege-artis.

Iva Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?