Tři pětiny lidí souhlasí s určitou formou poplatku v nemocnici

Tři pětiny lidí podle agentury STEM/MARK souhlasí s určitou výší hospitalizačního poplatku, který byl od ledna zrušen. Úplné zrušení poplatku podporují dvě pětiny lidí, častěji s nižším vzděláním a obyvatelé Ústeckého kraje.

Agentura to zjistila v lednovém telefonickém šetření, v němž odpovídalo 507 lidí. Výsledky má ČTK k dispozici.

S poplatkem 60 Kč za den souhlasí 31 procent lidí, častěji vysokoškoláci a obyvatelé větších měst. Čtvrtina, opět častěji vysokoškoláci, souhlasí s poplatkem 100 korun a tři procenta soudí, že by se mělo platit ještě víc.

Z hospitalizačních poplatků od pacientů získávalo zdravotnictví každý rok 2,1 miliardy korun. Téměř polovina dotázaných, 45 procent, častěji vysokoškoláci, se domnívá, že zrušení těchto poplatků dopadne nepříznivě na kvalitu a dostupnost péče v nemocnicích, léčebnách, ústavech i lázních.

Do konce roku se tam platilo 100 korun za den, Ústavní soud zrušil poplatek jako „rdousící“. Vláda v demisi připravila návrh na obnovení poplatku 60 korun za den, nová trojkoaliční vláda návrh stáhla s tím, že hodlá k 1. lednu 2015 zrušit také poplatek 30 korun u lékaře a za recept. Zůstat by měl jen poplatek na pohotovosti, kde se platí 90 korun. Výpadek příjmů z poplatků, který by mohl přesáhnout pět miliard korun za rok, slíbila vláda zdravotnictví kompenzovat.

Zrušení poplatku u lékaře a za recept má podle průzkumu oproti opatřením v lůžkové péči širší podporu veřejnosti. Pro jejich odstranění jsou téměř dvě třetiny populace, častěji lidé s nižším vzděláním a také například obyvatelé Olomouckého kraje. Třetina souhlasí se zachováním 30 korun, častěji vysokoškoláci a lidé z Prahy. Další zvýšení tohoto poplatku podporují jen tři procenta dotázaných.

Valná většina obyvatel, 78 procent, se domnívá, že případné zrušené poplatků u lékaře nedopadne na kvalitu a dostupnost ambulantní péče. Opačný názor zastává 22 procent lidí, častěji vysokoškoláci.

Ohodnoťte tento článek!