U zubaře se zlepší péče, pojišťovny zaplatí více

Ročně asi o 60 tisíc korun vzrostou náklady na provoz zubních ordinací, tvrdí prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Zubaři musejí podle nové vyhlášky, která už platí a vychází ze standardů Evropské unie, zachovávat větší sterilitu prostředí a nástrojů, splňovat tvrdší nároky na dezinfekci a třeba i bezpečnější likvidaci odpadů…

z ordinací. Z podstatné části zvýšené náklady zaplatí zdravotní pojišťovny. Podle prezidenta České stomatologické komory Jiřího Pekárka jdou totiž v současnosti do zubního zdravotnického zařízení platby z 75 procent z veřejného pojištění, zbytek jsou přímé platby pacientů.

O další desetitisíce by měly náklady ordinací poskočit vzhůru kvůli požadavkům nového „atomového zákona“. Musejí se podle něj dělat například zkušební snímky a jednou ročně prověřit úroveň ozáření, což musí udělat najatá firma.

„EU požaduje určité standardy a ty se budou neustále zpřísňovat. Občan jedné evropské země, když přijede do druhé, v ní musí nalézt zubní péči na odpovídající úrovni. Ať už jde o kvalifikaci personálu, nebo vybavení ordinace včetně její čistoty. Vyšší úroveň však znamená vyšší ekonomické náklady,“ zdůraznil Pekárek. V USA je už dnes třeba běžné, že po každém pacientovi se části přístroje, kterých se dotkl, přelepují sterilními fóliemi. Ale to všechno stojí peníze.

Moderní stomatologické materiály by po vstupu ČR do unie neměly cenovou úroveň zubního ošetření zvýšit, protože ordinace je už dnes nakupují za stejné ceny, jaké jsou ve vyspělých zemích. „Konečný produkt stomatologického zákroku však bude stát více, až se obecně zvýší mzdy. Ty totiž tvoří značnou část nákladů ordinací. A velice bude záležet na cenách, které jim budou účtovat zubní laboratoře, u nichž lze očekávat určitý nárůst. Na druhé straně by to mělo být vyrovnáno právě navýšením příjmů obyvatel,“ uvedl Pekárek.

Prezident stomatologické komory si myslí, že pokud vstoupí naše republika do EU, nenastane odliv zubařů z ČR do jiných zemí. Spíše očekává, že to bude naopak. Čeští zubní lékaři by se podle něho mohli uplatnit např. ve Španělsku nebo Řecku, kde je poměrně dost pacientů na jednoho stomatologa. Země, do nichž by zřejmě naši zubaři především chtěli odejít, tzn. Německo nebo Rakousko, mají situaci vyrovnanou a nebyl by o ně zájem. V Česku však podle Pekárka hrozí, že bude stomatologů za pět až deset let nedostatek. Nyní už chybějí např. ve východních Čechách.

„Pokud k tomu dojde, může sem začít plynout kapitál ze západu a pracovní síly z východu, leckdy možná i nekvalifikované,“ míní Pekárek. V současnosti vychází z fakult, na nichž se budoucí stomatologové v ČR vzdělávají, ročně kolem devadesáti absolventů. Představitelé komory by si představovali asi o padesát více. Věková struktura současných zubních lékařů je totiž taková, že mnozí za pět až deset let půjdou do penze. Komora také upozorňuje na obrovskou převahu žen mezi zubaři, která nemá obdobu nikde v Evropě. Například ve věkové skupině 46 až 50 let je 667 mužů a 1510 žen.

Náměstek ministra školství Josef Průša našemu listu sdělil, že ministerstvo přidalo vysokým školám peníze, aby mohly přijmout více studentů. V průměru by měl v prvních až třetích ročnících jejich počet vzrůst o devět procent. „Mohl by se tedy zvýšit i počet studujících tuto specializaci,“ řekl. Do budoucnosti se počítá i s tím, že by se sjednotila délka studia. Například na 1. lékařské fakultě trvá šest let, v Hradci Králové pět. V návrhu nového zákona, který připravuje Ministerstvo zdravotnictví a týká se vzdělávání lékařů i výkonu jejich povolání, se počítá s tím, že zubní lékař by měl po absolvování školy pracovat pod dohledem minimálně 18 měsíců a poté už může vést praxi samostatně.

Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 22.5.2001

Ohodnoťte tento článek!