Úhradová vyhláška jde před Ústavní soud

Ilustrační foto; soud, zákony, spravedlnost

Senátoři požádali Ústavní soud o zrušení vyhlášky, podle níž zdravotní pojišťovny hradí lékařům poskytnutou péči. Podle 39 zákonodárců opozice i koalice je v předpisu nerovnost, je nepředvídatelný a zdravotnictví je kvůli němu neufinancovatelné. Hrozí prý zhoršení péče.

Za stížností na vyhlášku, kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví, je Česká lékařská komora (ČLK), jež návrh vypracovala ve spolupráci s Asociací českých a moravských nemocnic (AČMN). Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek však kritiku ČLK a části senátorů odmítá, péče je podle něj zajištěna.


Čtěte také: Informace ČLK k ústavní stížnosti na úhradovou vyhlášku


Přechodné opatření?

„Podání nerozumím, musím ho odmítnout. Obecná ekonomická situace se musí promítnout i do úhrad zdravotní péče,“ řekl včera ČTK Nosek. Zdůraznil, že jakmile se stav ekonomiky zlepší, budou úhrady ve vyhlášce opět jako v minulosti růst.

I když se podle náměstka nynější předpis „chová do značné míry restriktivně“, posiluje nejnáročnější péči. Léčba nejzávažnějších onemocnění by tak měla být dostupnější. Ústavní soud dostal stížnost na normu i v roce 2003, neřešil ji.

Unknown media type: poll

„Bezohledná vyhláška“

Podle vyhlášky platí pojišťovny nemocnicím a doktorům, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak. Prezident ČLK Milan Kubek včera uvedl, že by nemocnice měly podle propočtu AČMN tento rok dostat 94 procent peněz loňska a ambulance podle propočtu ČLK 98 procent předloňské částky. Podotkl, že vyhláška nezohledňuje růst DPH a cen energií.

Podle Janečka je vyhláška „de facto likvidační“. Zdůraznil, že návrh na její zrušení není akcí opoziční ČSSD. Stížnost podepsalo 22 sociálních demokratů a 17 senátorů z ostatních stran.

Nerovnost vidí zákonodárci v tom, že při překročení nasmlouvaného množství péče pojišťovny zaplatí lékařům jen část peněz.

Nepředvídatelnost je prý v tom, že by se doktoři až v pololetí měli dozvědět, kolik vlastně dostanou. „Právníci v tom vidí svévoli a libovůli,“ uvedl Janeček.

Za neufinancovatelné považují senátoři to, že pacient má nárok na moderní péči, vyhláška na ni ale prý potřebné peníze nepřiznává.

Relativní spravedlnost

„Nejsme si teď vědomi toho, že by vyhláška byla v rozporu s ústavním pořádkem nebo listinou základních práv a svobod,“ řekl ČTK legislativní náměstek Martin Plíšek (TOP 09). Předpis podle něj naopak zavedl spravedlivější úhrady.

Ministr Leoš Heger (TOP 09) už dřív odmítl tvrzení o ohrožení péče. Podle něj komora a odbory straší pacienty a zatahují je do svého boje o zvýšení příjmů lékařů. Odboráři nedávno uvedli, že po poklesu příjmů od pojišťoven některé nemocnice začaly lékařům platy snižovat.

Podle Noska výdaje budou nakonec jistě vyšší, než předepisuje vyhláška. Příjmy pojišťoven mají letos dosáhnout 228,9 miliardy korun s meziročním růstem 2,4 procenta, výdaje pak přes 230,8 miliardy.

Přetahovaná o kvalitu péče

Podle senátorky a lékařky Aleny Dernerové se s nedostatkem peněz potýká třeba severočeská společnost Krajská zdravotní, která zastřešuje pět nemocnic. „Za rok jim chybí na péči 296 milionů. Buď by nemocnice musely v listopadu s léčbou skončit, nebo budou muset prodloužit čekací lhůty,“ uvedla Dernerová.

Podle Kubka vyhláška úhrady „drasticky“ omezuje. „Skutečně tu jde bez nadsázky o zdraví,“ tvrdí šéf lékařské komory. Podle něj buď lékaři poruší zákon a přestanou péči poskytovat, nebo ji budou muset hradit částečně ze svého.

Lékařská komora pořádá také petici proti snižování výdajů na zdravotnictví, předraženým lékům či dlouhému cestování k lékaři. Kubek řekl, že ji podepsalo zatím 80 800 lidí.

Ohodnoťte tento článek!