Úhradovou vyhláškou se možná bude znovu zabývat Ústavní soud

lékař, lékaři, stávka, nespokojenost, platy,

Pokud ministerstvo zdravotnictví nezmění svůj návrh úhradové vyhlášky na rok 2014, pokusí se Česká lékařská komora předpis opět zpochybnit u Ústavního soudu (ÚS). Shodla se na tom velká většina delegátů brněnského sjezdu. Svůj nesouhlas s vyhláškou vyjádřili lékaři v jednom ze závěrečných usnesení. V ministerském návrhu se podle nich vůbec neodráží výhrady ÚS k předpisu platnému v letošním roce.

Sjezd přímo uložil prezidentovi komory Milanu Kubkovi, aby podání návrhu na zrušení vyhlášky inicioval, pokud ministerstvo ve výsledném textu nezohlední jak nedávný nález ústavních soudců, tak připomínky komory. Lékaři se sami na ÚS obrátit nemohou, museli by jim pomoci zákonodárci. Naposledy za ně návrh podala skupina senátorů napříč stranami.

Důležitá vyhláška stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení pro následující rok. Na základě předpisu pak pojišťovny platí nemocnicím a lékařům, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak. Návrh vyhlášky na příští rok představilo ministerstvo tento týden, následovala ostrá kritika ze strany komory, kvůli které svou plánovanou účast na sjezdu odřekl ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát. Lékaři vyzvali premiéra Jiřího Rusnoka, aby k Hocátovu kroku zaujal nějaké stanovisko.

„Ten návrh (úhradové vyhlášky) by měl pan ministr Holcát vyhodit, stejně tak by měl vyhodit tvůrce toho návrhu. Tvořili jej stejní lidé, kteří tvořili tu špatnou vyhlášku pana ministra (Leoše) Hegera,“ řekl ČTK Kubek. Do konce roku podle Kubka zbývá ještě dost času k přípravě vyhlášky, jež by zohledňovala stanoviska ÚS.

Ústavním soudcům na letošní vyhlášce vadilo například to, že při překročení množství péče dohodnutého ve smlouvě zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Vyhláška tak nerozlišovala, zda je překročení důsledkem plýtvání, anebo má reálné příčiny. Soud zkritizoval také třeba nerovné postavení smluvních a nesmluvních poskytovatelů při proplácení úhrad za neodkladnou péči a různá regulační opatření.

V úhradové vyhlášce na příští rok chce ministerstvo přidat nemocnicím i ambulancím. Resort bude mít od pojišťoven k dispozici 235 miliard korun, o deset miliard víc než letos. Všechny požadavky však podle Holcáta uspokojit nelze, potřebných 50 miliard stát prostě nemá.

Víkendový sjezd lékařské komory také například vyjádřil nespokojenost se stavem specializačního vzdělávání, které prý klade nerealistické požadavky na mladé lékaře. Komora dále usnesením upozornila na to, že stát nesplnil závazky, které svým podpisem dal lékařům bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v roce 2011 v souvislosti s akcí Děkujeme, odcházíme.

V případě změny regulačních poplatků lékaři požadují, aby pojišťovny kompenzovaly zdravotnickým zařízením pokles příjmů. Část sjezdových usnesení poukazuje také na vysoké pracovní vytížení a přesčasy lékařů. Komora by podle delegátů měla otevřít veřejnou diskuzi o delší dovolené nebo dřívějším odchodu lékařů do důchodu.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!