Úředníci táhnou léčebny ke dnu

„Když jsme dotace nedostali ani do konce května, nastalo nové kolo urgencí a dotazů. Zjistili jsme, že bankovní příkazy jsou konečně vyhotoveny, ale někdo z odpovědných úředníků rozhodl a posunul termín výplaty až na tento týden…

Západní Čechy – Kvůli několikaměsíčnímu zpoždění výplat státních dotací hrozí zánik nestátních terapeutických komunit a léčeben drogově závislých, vybudovaných v nedávné době s podporou státu. Zhruba půl roku, po který stát zadržuje dotace, se organizace musely zadlužovat, a protože neměly ani na výplaty, odcházejí jim i kvalifikovaní zaměstnanci.

Provoz ohrožených zařízení přitom dotuje z rozpočtu stát prostřednictvím Meziresortní protidrogové komise. Ta v minulých letech přidělené částky zasílala přes příslušné okresní úřady. Kvůli reformě státní správy rozhodla o odeslání schválených dotací prostřednictvím jednotlivých ministerstev. Největší objem mělo rozeslat ministerstvo zdravotnictví.

„Obvykle peníze přicházely v březnu,“ říká ředitel jedné z komunit. S časovým intervalem podle něho neziskové organizace počítaly a snažily se první čtvrtletí přežít bez dotace. Plánovaly minimum činností a čerpaly z nevelkých rezerv. Někde si vedení bralo na překlenutí mezi schválením a obdržením dotace na svůj projekt úvěry u komerčních bank. Letos však peníze nepřišly ani v dubnu.

„Je to jednoduchá operace. Převzít schválené částky od Meziresortní protidrogové komise, jejímž členem je i ministr zdravotnictví, vydat rozhodnutí a poslat peníze,“ tvrdí shodně ředitelé postižených organizací. Úředníkům ministerstva zdravotnictví ale podle nich trvalo pouze vydání rozhodnutí několik měsíců.

„Když jsme dotace nedostali ani do konce května, nastalo nové kolo urgencí a dotazů. Zjistili jsme, že bankovní příkazy jsou konečně vyhotoveny, ale někdo z odpovědných úředníků rozhodl a posunul termín výplaty až na tento týden,“

stěžuje si ředitelka z další ohrožené komunity a stejně jako její kolegové nepřála uvést své jméno. Bojí se, že příští rok by nemusela dostat peníze vůbec žádné.

VÁCLAV TAUER, Plzeňský deník, 14.6.2002

Ohodnoťte tento článek!