ÚS rozhodne o způsobu a výši peněžního odškodňování zranění

Titulní obrázek

Ústavní soud tento týden po dvouletém zkoumání rozhodne o tom, zda je způsob finančního odškodnění zranění a zdravotní újmy v Česku v souladu s ústavou. Návrh na zrušení sporného paragrafu občanského zákoníku podal jménem Obvodního soudu pro Prahu 1 šéf Soudcovské unie Jaromír Jirsa…

Zákoník svěřuje pravomoc stanovit výši bolestného ministerstvu zdravotnictví, které to dělá prostřednictvím vyhlášky po konzultaci s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Podle Jirsy je způsob odškodňování nevhodný a neústavní, navíc jsou náhrady směšně nízké. Veřejné vyhlášení nálezu Ústavního soudu se uskuteční ve středu, zjistila z úřední desky.

Jirsa míní, že o výši náhrad za bolest a za ztížení společenského uplatnění po úrazech, nehodách či onemocnění z povolání by měly rozhodovat soudy podle okolností konkrétních případů. Nepotřebují prý k tomu tabulky v ministerské vyhlášce. Na svých argumentech Jirsa trvá i po dvou letech od podání návrhu. „Nic se nezměnilo, stále je nevhodné, aby se pouhou vyhláškou řídilo rozhodování o tak důležité věci, jako je zdraví,“ řekl.

Jirsa uvedl i několik příkladů odškodnění podle současné vyhlášky. Člověk, který přijde zcela o zrak nebo o sluch, dostane 360 000 korun. Odškodnění za ztrátu jazyka činí 120 000 korun. Za ztrátu pohlavního orgánu při úrazu dostane muž do 45 let 144 000 korun, nad 45 let má dostat 72 000 korun. Odškodnění platí člověk či instituce, která zdravotní následek způsobila.

Zákoník připouští i mimořádně zvýšené peněžní náhrady, a to u lidí, které zranění zbrzdilo v kariéře a způsobilo jim velké finanční ztráty. Zákonodárci při koncipování zákona mysleli například na vrcholové sportovce či mimořádně úspěšné lidi v různých oborech. Podle Jirsy soudy v poslední době začaly tuto možnost využívat častěji, a kompenzují tak nedostatečnou výši stanovených náhrad. Pro rozhodnutí o výjimečnosti případu hledají různá zdůvodnění.

„Pokud je to mladý člověk, uvedou, že měl celý život před sebou. Pokud je starý, lze říci, že měl právo na důstojné dožití,“ popsal Jirsa. Soudci tak podle něj v praxi nahrazují nedostatky zákona a nízké limity ve vyhlášce. O tom, že náhrady neodpovídají současným potřebám, se prý může přesvědčit každý srovnáním jejich výše s cenami bezbariérových bytů, aut či potřeb pro invalidy.

ČTK

ÚS rozhodne o způsobu a výši peněžního odškodňování zranění
Ohodnoťte tento článek!