ÚS: Způsob peněžního odškodňování zranění není protiústavní

Titulní obrázek

Ústavní soud pod dvou letech zkoumání zamítl návrh šéfa Soudcovské unie Jaromíra Jirsy na zrušení sporného paragrafu občanského zákoníku, který se zabývá způsobem finančního odškodnění zranění a zdravotní újmy…

Výši bolestného stanovuje podle zákoníku ministerstvo zdravotnictví na základě zvláštní vyhlášky. Podle Jirsy je však způsob odškodňování neústavní, náhrady směšně nízké a výši náhrad by měly rozhodovat soudy podle okolností konkrétních případů. ÚS návrh zamítl s tím, že soudy mohou odškodnění navýšit i podle znění současného zákoníku.

Podle současné vyhlášky dostane například člověk, který přijde zcela o zrak nebo o sluch, 360 000 korun. Odškodnění za ztrátu jazyka činí 120 000 korun. Sumu platí člověk či instituce, která zdravotní následek způsobila. Zákoník však připouští i mimořádně zvýšené peněžní náhrady, a to u lidí, které zranění zbrzdilo v kariéře a způsobilo jim velké finanční ztráty. Zákonodárci při koncipování zákona mysleli například na vrcholové sportovce či mimořádně úspěšné lidi v různých oborech.

Podle Jirsy jsou soudy nuceny tuto možnost využívat stále častěji, a kompenzují tak nedostatečnou výši tabulkou stanovených náhrad. Pro rozhodnutí o výjimečnosti případu hledají různá zdůvodnění. O tom, že náhrady neodpovídají současným potřebám, se prý může přesvědčit každý srovnáním jejich výše s cenami bezbariérových bytů, aut či potřeb pro invalidy.

„Z mimořádnosti navyšování náhrad se tak stalo pravidlo, což nebyla původní představa zákonodárců. Konstrukce odškodňování neodpovídá realitě, ty částky jsou nedostatečné. Podle mě by se exekutiva, především pak ministerstvo zdravotnictví, měla zabývat nalezením nějakého jiného řešení,“ řekl Jirsa.

Podle něj se o tom na ministerstvu mluvilo už před dvěma lety, kdy se ÚS začal věcí zabývat.

„Vzpomínám si, že tehdy prohlašovali, že kdyby něco takového tušili, tak že by zareagovali novou vyhláškou. Dodnes jsem si ale žádné aktivity z jejich strany v této věci nevšiml,“ řekl Jirsa.

Výše odškodnění určuje vyhláška z roku 2001 na základě bodového hodnocení stanoveného v lékařském posudku. Hodnota jednoho bodu činí 120 korun. Za ztrátu pohlavního orgánu při úrazu dostane muž do 45 let 144 000 korun, nad 45 let má dostat 72 000 korun. Odškodnění platí člověk či instituce, která zdravotní následek způsobila.

Dan Petrucha, ČTK

Ohodnoťte tento článek!