V běžné lékařské péči problém nebude

lékař, chirurg, chirurgové

Vedení Olomouckého kraje chystá krizové scénáře, aby se pacientům dostalo lékařské péče.

Odchody lékařů v rámci výzvy „Děkujeme, odcházíme“ se včera zabývala Bezpečnostní rada Olomouckého kraje. Podle vicehejtmana Michaela Fischera by v běžné lékařské péči, nevyžadující superspecializované výkony, neměl být problém. V regionu ovšem podala výpovědi čtvrtina lékařů největšího zařízení – Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Ti by měli odejít k 1. březnu, což může citelně ohrozit poskytování právě specializované péče.

Hejtman Martin Tesařík se včera obrátil na ředitele složek integrovaného záchranného systému. „Jak jsou připraveni, pokud by skutečně nastala krizová situace, kterou by musel řešit Olomoucký kraj ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou.

Její ředitel dostal za úkol prověření součinnosti s ostatními převozovými službami,“ informoval hejtman.
Podle vicehejtmana Fischera by se pacienti neměli obávat, že se jim s odchodem přes 130 lékařů nedostane běžného ošetření. „V oblasti běžné péče, nevyžadující supersecializovanou péči, nevznikne naprosto žádný problém. Tu je schopno poskytnout všech osm nemocnic v Olomouckém kraji,“ reagoval. „Budeme se snažit koordinovat pohyb pacientů tak, aby se dostali k té akutní zdravotní péči, kterou potřebují, co nejrychleji,“ popisoval, jak se kraj připravuje řešit možné následky chystaných odchodů.

Zdůraznil, že kraj moc možností nemá. „Nejsme ze zákona zodpovědní za systém poskytování zdravotní péče. Za to je zodpovědný stát a zdravotní pojišťovny. Budeme se snažit řešit následky,“ reagoval Fischer.

V případě superspecialitované péče zatím kraj nemá od FNOL informace o konkrétním dopadu na jednotlivé lékařské odbornosti. „Takže zatím nedokážeme říct, jakým způsobem se to dotkne jednotlivých oddělení,“ uvedl.

„Předpokládám, že i superspecializovanou péči budeme schopni řešit, zejména ve spolupráci se sousedními kraji.

Zdravotnická záchranná služba je na to připravena,“ dodal Fischer.

Ve FNOL podalo podle vedení výpověď 132 lékařů. „Což je necelá pětina z celkového počtu. Předpokládáme tedy, že k prvnímu březnu tito lékaři odejdou z naší nemocnice do zahraničí. Vedení nemocnice bude chtít při řešení situace postupovat v souladu s kroky ministerstva zdravotnictví,“ uvedl mluvčí nemocnice Egon Havrlant.

Pokud jde o konkrétní dopady a možné omezení péče bude vedení nadále jednat. „Bude věcí dalších jednání vedení nemocnice s jednotlivými klinikami, jakým způsobem bude zajištěna péče o pacienty od 1. března,“ dodal mluvčí.

V nemocnicích Středmoravské nemocniční, tedy v Prostějově, Přerově a Šternberku, podal výpověď jeden lékař. Hrozilo, že například ze Šternberka odejde polovina a zkolabuje gynekologie a porodnice. Nakonec se vedení holdingu Agel s protestujícími lékaři dohodlo na navýšení mezd nad rámec kolektivní smlouvy, která počítá se dvěma procenty. O kolik si lékaři polepší, Agel nezveřejnil.

Protestem, který podpořil i Akademický senát Lékařské fakulty Univerzity Palackého, chtějí lékaři od března letošního roku docílit navýšení základního platu pro začínajícího lékaře na 1,5 násobek průměrné hrubé mzdy, pro atestovaného specialistu požadují trojnásobek. Peníze na to podle nich v českém zdravotnictví jsou.

Ohodnoťte tento článek!