V České republice neexistuje léková politika

Dr. Emil Zörner, ČAFF

„Hodně muziky za málo peněz“ – i tímto úslovím lze charakterizovat přínos generických léků. Proč je však přes srovnatelné účinky s originálními léky nevyužíváme tak hojně jako v jiných vyspělých zemích? Na tyto a další otázky jsme se zeptali ředitele České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Dr. Emila Zörnera.

Vaše asociace vypočítala, že se jen v případě šesti molekul ze skupiny léčiv používaných při léčbě kardiovaskulárních chorob ušetřilo díky generickým lékům během posledních 10 let zhruba 50 miliard korun. Proč jste pro svůj průzkum vybrali právě tyto konkrétní molekuly?

Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtnosti Čechů. Jedná se tedy celospolečensky o jednu z nejdůležitějších oblastí, ve které léky pomáhají. V průběhu posledních 14 let došlo v České republice ke generifikaci těchto šesti hlavních účinných látek (molekul), kterými se dnes léčí 38,1 % všech pacientů s nemocemi oběhové soustavy. Díky tomu lze dostat odpovídající obrázek o přínosech generických léků.

Je v této terapeutické skupině rozdíl mezi cenami generických a originálních léků výraznější než v ostatních skupinách?

Není. S příchodem jednoho nebo více generických ekvivalentů vzniká vždy konkurenční tlak na cenu všech léků. Efekt je v podstatě stejný ve všech terapeutických skupinách. To platí nejen v Česku, ale ve všech zemích světa.

Máte představu o celkové úspoře plynoucí ze vstupu generik na trh v období posledních 10 let?

V minulých deseti letech vstoupila na český trh generika i v jiných terapeutických oblastech. Z logiky věci lze tedy odvodit, že zde způsobila podobný finanční efekt jako námi vyhodnocených šest molekul v kardiovaskulární oblasti. Vzhledem k tomu, že jsme z důvodů obrovského objemu a také dostupnosti historických dat neprovedli analýzy dalších oblastí lékového trhu, netroufám si odhadnout, kolikanásobný byl vliv generik na celkový trh. Nelze však popřít, že byl skutečně významný.

Co je potřeba k tomu, aby se po uvolnění patentu generický lék dostal k pacientovi?

Nejprve je třeba, aby lék splnil všechny požadavky nezbytné pro registraci Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Vedle patřičné dokumentace k tomu patří důkaz rovnocennosti s originálním přípravkem (tedy stejně kvalitní, stejně účinný stejně bezpečný). Dále je nezbytné stanovení úhrady. Nemá smysl uvádět na trh lék bez úhrady. Asi není třeba zdůrazňovat, že je v zájmu státu i plátců uspíšit oba procesy tak, aby došlo ke snížení výdajů v co nejkratší lhůtě, a to naše studie jednoznačně prokázala. Ani poté se však lék sám od sebe k pacientovi nedostane. O možnosti využití nového léku je třeba informovat lékaře, lékárníky a pojišťovny. K tomu farmaceutické firmy využívají všechny zákonné informační systémy, z nichž za nejúčinnější považuji obchodní zástupce.

Roli hraje i preference lékařů při předepisování generických léků. Proč by lékaři měli při volbě léku preferovat generikum, když například nový originální lék slibuje lepší výsledky?

Aby se generický lék vůbec dostal na trh, musí se vyrovnat originálu ve všech parametrech. Důvod, který uvádíte, tedy není pro předepisování originálního přípravku relevantní. V zájmu minimálního doplatku pro pacienta, dále také v zájmu svého rozpočtu i ve společenském zájmu by však lékař měl při výběru mezi rovnocennými léky dbát v konečném rozhodnutí na doplatek a cenu.

Jakou roli v preferencích lékařů hrají marketingové aktivity farmaceutických společností. Jak se liší objem investic do reklamy na originální a generické léky?

Při zmínce o marketingových aktivitách se většinou opomíjí skutečnost, že jsou doprovázeny velmi podstatnou informační složkou. Je tedy přirozené, že svědomitý lékař zakomponuje nejnovější medicínské poznatky do své každodenní praxe. Investice do propagace léků se liší od firmy k firmě a též v závislosti od typu přípravku. Nevidím to jako rozdíl mezi výrobci originálů a generik.

Jak si ve využívání levnějších kopií léků v České republice stojíme v porovnání se světem?
Ve využití generických léků se nacházíme někde na evropském průměru. Kdybychom se ovšem chtěli srovnávat s „jedničkáři“ ve třídě, je ještě co dohánět. Přitom nejde pouze o maximální využití generik, ale také o rychlost vstupu léku na trh, tedy shora uvedené procesy schvalování a určování úhrady. Tady český systém ztrácí přinejmenším mnoho měsíců oproti nejschopnějším zemím.

Proč je u nás v současnosti oproti Německu – o USA nemluvě – tak nízký podíl generik?

Těch důvodů bude jistě více. Jako hlavní důvod vidím skutečnost, že v Česku je postupem času originálnímu léku snižována úhrada na úroveň generika (alespoň teoreticky k tomu dochází, byť i pomalu). Když se pak originál přizpůsobí generikům cenově a doplatek pacienta je u všech přípravků stejný, odpadá jakákoli finanční preference. Generika přispívají ke snížení nákladů na léčbu jednou účinnou látkou i takto, byť v tomto případě nemusí získat velký podíl na trhu.

Argumenty hovořící pro generické léky vycházejí zejména z farmakoekonomických studií. Naproti tomu originální léky přinášejí inovace, lepší účinnost a tak dále. To může představovat určité dilema…

Koexistenci a konkurenci originálních a generických léků na trhu nepovažuji za dilema. Spatřuji v tom přirozený koloběh: Motivace k objevování nových léků a léčebných metod originálními firmami by bez tlaku ze strany generických firem byla podstatně nižší. Zjednodušeně shrnuto – jedna část průmyslu zajišťuje inovaci a druhá dostupnost.

Jaké systémové změny v oblasti lékové politiky země chcete u naší nové politické reprezentace prosazovat?
Nejnutnější změny vidíme v následujících oblastech: Zrychlení přístupu generických léků na trh, bezodkladné odstranění momentálních blokací přístupu ze strany regulačních orgánů, zjednodušení systému stanovování cen a úhrad, důraz na transparentnost a předvídatelnost. Stanovování cen a úhrad interním referenčním způsoben a pouze na konkrétní účinnou látku. Vyloučení cenových excesů.

Uvítali byste novou vládou zvažované snížení DPH na léky?

V daném systému se změna DPH hospodářského výsledku firem nedotkne. Je ovšem důležitá pro plátce. Proto bychom jistě uvítali jakoukoli úlevu zatížení lékového rozpočtu formou snížení DPH. To by bylo koneckonců i v souladu s celkovou tendencí v jiných státech EU.

Co očekáváte od nového ministra zdravotnictví, potažmo od nové vlády?

Dovolte mi vyslovit jedno zbožné přání, ať už zní sebevíce naivně. V jedné z předchozích otázek jste zmiňoval lékovou politiku. Ve skutečnosti ale náš stát nic takového nemá. Mám na mysli co nejméně politický, zato však strategický dokument, který by vydržel více než jedno volební období a kterým by se mohla řídit veškerá tvorba příslušné legislativy. Jasně definovaná léková politika by konečně zajistila tak nutnou stabilitu, transparentnost a předvídatelnost zdravotnického systému.

Více o tomto tématu naleznete v dnešním vydání magazínu ZDRAVOTNICTVÍ A MEDICÍNA

Ohodnoťte tento článek!