V ČR budou dvě centra pro léčbu postižených biologickými zbraněmi

První centrum je armádní. Nedaleko Hradce Králové vyrůstá super tajná nemocnice s laboratořemi a špičkovým světovým vybavením. Druhé, speciální uzavřené oddělení, vzniká…

V České republice se budují dvě centra pro případnou léčbu pacientů postižených nejnebezpečnějšími viry a bakteriemi, označovanými souhrnně jako bojové biologické prostředky. Jde například o mor, antrax neboli sněť slezinnou, ebolu a další.

První centrum je armádní. Nedaleko Hradce Králové vyrůstá super tajná nemocnice s laboratořemi a špičkovým světovým vybavením. Druhé – speciální uzavřené oddělení – vzniká v rámci infekční kliniky v pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce. Na této klinice budou i školeni armádní specialisté, protože Bulovka má s léčbou vysoce infekčních nemocí největší zkušenosti. „Mohu potvrdit, že takové oddělení již budujeme,“ řekl Právu ve středu ředitel nemocnice, doktor Jaroslav Štrof, a dodal, že riziko bude „něco mezi trojkou a čtyřkou“. Právě čtyřka znamená riziko největší a zahrnuje například uvedené bojové látky, ale například i pravé neštovice. „Civilisté také musí být někde vyšetřeni, ošetřeni, léčeni a izolováni po případném biologickém útoku nebo po zavlečení choroby do ČR, například cestovním ruchem. Ve světě některé tyto nemoci jsou, jen u nás se desetiletí nevyskytují. Armádní zařízení by sloužilo armádě,“ řekl Štrof. Podle něj bude centrum speciálně izolováno, bude mít samostatné přístupy, likvidaci odpadu, vzduchovou filtraci a personál se má pohybovat ve speciálních oblecích. Štrof odmítl odpovědět na dotaz, kolik lůžek bude oddělení mít a kdy bude dostavěno, s odkazem na utajené skutečnosti. Sdělil jen, že oddělení by nemělo vlastní laboratoře. „To by zajišťoval Státní zdravotní ústav zřejmě ve spolupráci s armádou,“ řekl Štrof. Potvrdil, že Bulovka nemá banku vysoce infekčních bakterií a virů.

Hejtman nic neví

Hradecký hejtman Pavel Bradík (ODS) má o tajné vojenské nemocnici, o níž poprvé informovala MF Dnes, zprávy pouze z tisku. Připustil ale, že byl upozorněn, že podobné záměry existují, nicméně budou podléhat stupni tajné. „Já jsem prověřen pouze pro stupeň ,důvěrné`. Nijak se v této věci proto neangažuji, protože vím, že mi stejně nikdo nic neřekne,“ řekl Bradík Právu. Hejtman nicméně soudí, že jako nejvyšší představitel krajské samosprávy by měl o takových záležitostech vědět. „Na kraji dosud není žádná osoba prověřená pro práci s tajnými informacemi,“ dodal. Rektor královéhradecké Vojenské lékařské akademie Jana E. Purkyně Svatopluk Býma se k věci odmítl jakkoli vyjádřit a odkázal na ministerstvo obrany. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík 7. ledna v Hradci Králové na tiskové konferenci o pozici ČR v systému zdravotnického zabezpečení NATO mimo jiné řekl, že „systém je v podstatě z osmdesáti procent funkční. Dostali jsme se jako republika do odborné debaty, zda jsme na druhém, či třetím místě mezi státy Aliance. Hovořili jsme i o specializovaném zdravotnickém zařízení Těchonín, které je k dispozici.“ Obec Těchonín leží v okrese Ústí nad Orlicí mezi Lichkovem a Jablonným n. O. Těchonínský starosta Jiří Junek (KSČM) uvedl, že u obce je vojenské zdravotnické zařízení, o jehož přesné funkci nemá bližší informace. „Je tam běžný vojenský strážný, nevšiml jsem si, že by tam panoval nějaký zpřísněný bezpečnostní režim,“ řekl Junek Právu. Přednosta orlickoústeckého okresního úřadu Ivan Týče o současné funkci těchonínského zařízení rovněž není blíže informován. „Pokud by tam mělo být něco, co podléhá utajení, podle zákona o tom nic vědět ani nesmím,“ řekl s poukazem na to, že může být seznámen pouze s důvěrnými údaji. „Jako lékař vím, že za minulého režimu tam byl přísně utajený Vojenský ústav hygieny epidemiologie a mikrobiologie. Na svou dobu byl špičkově vybavený,“ dodal Týče. Další obvykle dobře informované zdroje uvádějí, že jednou z možností umístění speciálního zařízení je jeden z rozestavěných objektů u královéhradecké fakultní nemocnice. To ale považuje hejtman Bradík za nepravděpodobné. „Objekt rozhodně nemá být v katastru krajského města. Ale kde je, opravdu netuším,“ ujistil.

Bakterie pod třemi zámky

„Získat kmeny je velmi složité,“ prohlásila veřejně již dříve Jana Švarcová, vedoucí národní referenční laboratoře pro sněť slezinnou. „Jsou uzamčeny pod třemi zámky, každý klíč má jiný pracovník, nejsou na jednom místě. Vše je přísně střeženo, aby se nic nedostalo ven. Pro práci v laboratoři jsou vyčleněni pracovníci i doba. Je stanoven přísný režim i proto, aby se nikdo nenakazil,“ uvedla. Naopak profesor Miroslav Šplina z Vojenské lékařské akademie z Hradce Králové, expert Zvláštní komise OSN pro dohled nad plněním podmínek příměří s Irákem (UNSCOM) a odborník na biologické zbraně po teroristickém útoku na USA, řekl ČTK, že pracovišť, která mají tyto kmeny k dispozici kvůli diagnostice, je poměrně dost. Obě látky lze podle profesora poměrně snadno vypěstovat. „Nevím o žádné bance vysoce infekčního materiálu v civilních zařízeních. Pokud jsou, pak by mohly být v kompetenci armády,“ řekl Právu mluvčí ministerstva zdravotnictví Ota Černý. Uvedl, že ačkoli se již připravuje centrum na Bulovce, „nebyly na něj dosud rozhodnuty peníze“.

*

Ústav radiobiologie a imunologie v Těchoníně vznikl podle dostupných informací v roce 1972 a o pět let později se stal součástí hradecké vojenské lékařské akademie. Ústav pro svou potřebu shromažďoval mikroorganismy a diagnostická séra, které sloužily pro výzkum. Na jaře 1994 armádní experti podle ČTK údajně všechny mikrobiální kmeny zlikvidovali a v Těchoníně nyní údajně vědci zkoumají obranyschopnost organismů vůči infekcím. „Biologické zbraně tu armáda nikdy nevyvíjela. V Těchoníně proti nim vytvářela obranné prostředky,“ řekl loni v říjnu zástupce ředitele těchonínského ústavu Michal Kroča.

Právo, 17.1.2002

**

Ohodnoťte tento článek!