V. Kothera: U mezivládních smluv doplatíme na rozdíl cen až pěti miliardami korun ročně

Zdravotní pojišťovny v ČR se plněním mezivládních smluv o vzájemném poskytování a úhradách zdravotní péče dostanou rychle do potíží, tvrdí prezident jejich svazu Vladimír Kothera…

Cílem těchto smluv je zajistit zdravotní péči a její úhradu při volném pohybu osob. Co to přesně znamená?

Jinými slovy, pokud bude občanovi ČR poskytnuta akutní péče v zemi, s níž bude uzavřena tato smlouva, tamější zdravotní zařízení si ji vyúčtuje s tamější zdravotní pojišťovnou. A ta si její úhradu vyřídí s pojišťovnou v České republice, u které je pacient pojištěn. Stejně to bude probíhat, jenže opačným směrem, když bude ošetřen občan té země u nás. V současnosti má být smlouva už podepsána s Chorvatskem, Rakouskem a se Slovenskem. V nejbližší době bude následovat s Německem, Lucemburskem a poté ještě s dalšími státy Evropské unie.

V čem vidíte hlavní hrozbu těchto smluv pro naše zdravotní pojišťovny?

První smlouvy už byly podepsány, ale do této chvíle není zohledňován rozdíl cen poskytované zdravotní péče v jednotlivých zdravotnických systémech. Závazky vyplývající ze smluv budou nutit jednotlivé zdravotní pojišťovny v ČR hradit péči poskytnutou na území druhého státu v cenách, které jsou tam obvyklé. A to je obrovský problém, protože samozřejmě ceny péče třeba v Rakousku nebo Německu jsou, počítány v korunách, šestkrát až devětkrát vyšší než u nás. Například operace slepého střeva, která v České republice stojí kolem šesti sedmi tisíc, je v Německu osmkrát dražší. Cenové relace nebudou tak zásadně rozdílné vůči ČR jen v případě Slovenska a snad také Chorvatska.

Na kolik tyto případy naše pojišťovny přijdou?

Podle našeho kvalifikovaného odhadu by na ně mohlo „padnout“ ročně jedna až pět miliard z veřejného pojištění. Tyto peníze by pak chyběly na úhradu zdravotní péče poskytované v České republice a znamenalo by to zpoždění plateb vůči našim lékařům nebo zdravotnickým zařízením.

Ve smlouvách se také hovoří o „mezistátní platebně“. Už vznikla?

Dodnes tato platebna, jakési styčné místo, kde se vyměňují zúčtované částky, není vytvořena. Dosud chybějí prováděcí předpisy k již uzavřeným smlouvám, které by řešily administrativní otázky a vlastní postup při přeúčtování nákladů za poskytnutou zdravotní péči. Nebere se rovněž v úvahu, že podle zákona musejí zdravotní pojišťovny udržovat vyrovnanou bilanci svého hospodaření. Bylo by proto nutné zvažovat státní garanci na finanční rozdíly, které v ní dopady těchto smluv vzniknou. Smlouvy jsou určitým předstupněm zajišťování úhrady péče při volném pohybu osob, než vstoupí Česká republika do Evropské unie. Je ale otázkou, jestli měl tento předstupeň přijít už nyní, když nejsou dořešeny všechny náležitosti.

Měl by se člověk, který bude cestovat do země, s níž máme podepsánu tuto smlouvu, ještě připojišťovat jako dosud?

V této chvíli bych řekl, aby se ještě připojistil. Zatím je kolem smluv mnoho nehotového. Navíc je třeba problém i v tom, že je jinak popsán rozsah akutní péče v Německu a jinak v České republice. Bez znalostí těchto pravidel může být člověk mnohdy zaskočen, protože bude uvažovat podle zvyklostí ve své zemi, které však na území jiného státu nemusejí platit.

Ivana Kněžínková

Ohodnoťte tento článek!