V nemoci tráví Češi v průměru 17 let života

V nemoci a s omezenou kvalitou života stráví Češi v průměru 17 let, Švédové i při delší průměrné době dožití jen 12 let. České zdravotnictví tedy léčí a vynakládá peníze na každého občana o pět let déle než zdravotnictví švédské, uvádí se v jednom z dokumentů přiložených k národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020.

Informaci o strategii dostane ve středu vláda.

„Pokud má Česko ve srovnání se Švédskem dvojnásobnou spotřebu cigaret a alkoholu, více než dvojnásobný výskyt obezity a poloviční spotřebu zeleniny, nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku,“ uvádí ve zprávě ke strategii profesor Jan Holčík.

Upozorňuje, že nestačí usilovat jen o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení a zvyšovat náklady na provoz ambulancí a nemocnic. Nezbytné je využít všech mechanismů, které má společnost k dispozici, podílet se na tom musejí všechny rezorty, organizace, rodiny i jednotlivci.

Cestou k prodloužení života ve zdraví je podle zprávy primární prevence, ochrana a podpora zdraví a usměrnění vlivů, které zdraví ovlivňují.

Nejčastější příčinou úmrtí Čechů jsou nemoci srdce a cév. Oproti Francii, kde je úmrtnost na tyto nemoci nejnižší, je v ČR až třikrát vyšší. Stagnuje úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční, podle zprávy to souvisí s částečným vyčerpáním možností lékařské péče a nových technologií. Jednou z příčin je také „velmi pozvolná změna životního stylu“ české populace – nedaří se snižovat podíl kuřáků, přibývá diabetiků a roste i podíl obézních.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí Češek a Čechů je rakovina, za necelé dvě desítky let stouply počty ročně nově zjištěných případů z 56.500 na 71.500, tedy o 27 procent. ČR má tři plošné screeningové programy, účast ale je dobrovolná, tedy nižší než je pro prevenci a včasnou léčbu třeba. Letos poprvé budou pojišťovny adresně zvát lidi z rizikových skupin, kteří na prevenci nechodí. Očekávají, že se tím účast na screeningu zvýší.

Národní strategie jako rámcový souhrn opatření má být do 31. prosince 2015 rozpracována do akčních plánů a dalších dokumentů pro oblast ochrany a podpory veřejného zdraví, prevence nemocí, organizace zdravotní péče a dalších oblastí. V nich budou stanoveny dílčí cíle, odpovědnost, ukazatele a termíny plnění, včetně finančních požadavků, uvádí materiál pro vládu.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!