V nemocnicích se nakazí tisíce pacientů

Titulní obrázek

Většina nemocnic mlčí o pacientech, kteří se v nich nakazili během léčby. Někteří odborníci odhadují, že ročně se to týká v průměru šesti procent hospitalizovaných, jiní hovoří až o patnácti procentech…

Léčba infekcí získaných v průběhu hospitalizace stojí ročně miliardy korun

Kolik lidí v Česku zemře, protože při nemocniční léčbě dostalo infekci, nikdo neví.

Praha – Většina nemocnic mlčí o pacientech, kteří se v nich nakazili během léčby. Někteří odborníci odhadují, že ročně se to týká v průměru šesti procent hospitalizovaných, jiní hovoří až o patnácti procentech. Hnisající rány po operaci, zápal plic a následky dalších infekcí by si tak podle nich loni protrpělo 120 tisíc až 300 tisíc pacientů, kteří původně přišli do zdravotnického zařízení se zcela jinou diagnózou.

S hygienou jsou mnohé nemocnice na štíru. „Přitom se už dávno ví, že v šíření těchto nákaz nehrají až takovou roli návštěvy u pacientů, ale hlavně fakt, že personál opomíjí časté a důkladné mytí rukou,“ uvedla Helena Šrámová ze Státního zdravotního ústavu. Tento názor zastává i ředitelka Vše-obecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková.

Nikdo neví, jestli postižených nemocniční infekcí není ještě víc. Stát se o to na rozdíl od jiných evropských zemí příliš nezajímá. Například audit v britských nemocnicích ukázal, že na ně ročně zemře pět tisíc pacientů. Rakousko uvádí dva až tři tisíce. V Česku nelze na tuto otázku získat odpověď.

„Nákazová situace v nemocnicích se přestala už dříve sledovat, hlásí se jen hromadný výskyt nákazy, nebo úmrtí na sepsi prokazatelně spojenou se zákrokem nebo léčbou. Je třeba stanovit nová pravidla pro zjišťování těchto případů,“ zdůraznila Musílková.

Šrámová potvrdila, že poslední studii o výskytu nemocničních nákaz udělali v roce 1991. „Předtím jsme jich vypracovali několik a rozhodně jsme v tom nezaostávali za evropskými zeměmi,“ dodala.

Ve všech vyspělých zemích se snaží procento nemocničních nákaz snižovat. Kvůli pacientům, ale pochopitelně i z ekonomických důvodů. Když například hnisá pooperační rána, musejí se nasadit antibiotika a léčba se hned prodraží. Ve zdravotnictví se tak spotřebují navíc miliardy korun. Největší nebezpečí hrozí na chirurgii.

Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 18.4.2002

Ohodnoťte tento článek!