V sanitkách záchranky v Pardubickém kraji bude zřejmě méně lékařů

Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje zřejmě bude muset od příštího roku omezit počet posádek s lékařem. Nutí ji k tomu nedostatek kvalifikovaných pracovníků a omezení přesčasové práce dané evropskou směrnicí.

Situaci by nezlepšilo ani více peněz, řekl ČTK ředitel záchranky Pavel Svoboda.

„Sehnat šikovného vzdělaného lékaře na záchranku byl odjakživa kumšt a je to rok od roku těžší. Nejsme schopni udržet jejich počty, proto musíme upravit systém tak, aby se to pacientů nedotklo. Umím si představit, že podíl sanitek bez lékařů bude narůstat,“ uvedl Svoboda.

Rozhodnout bude muset hejtmanství, které je zřizovatelem záchranné služby. Aby bylo možné zachovat současný stav, potřebovala by záchranka zvýšit počet lékařů z nynějších 20 zhruba na 60.

V Pardubickém kraji je nyní podle Svobody lékař v každé druhé sanitce, v ostatních je jen vycvičený záchranářský tým. Zhruba dvě třetiny zásahů přítomnost lékaře nevyžadují. Od roku 2010 zavedl kraj takzvaný randez-vous systém, kdy k pacientům nejezdí vždy lékař, ale pouze záchranář s řidičem. Lékaři míří hlavně k vážným případům a zdravotníci obstarají ty méně komplikované.

Lékař by od ledna neměl pracovat déle než osm hodin týdně nad rámec své běžné pracovní doby. Dnes smí mít 832 hodin za rok navíc, nově to bude polovina. Lékařů přitom v Česku dlouhodobě ubývá, část odchází do ciziny a do soukromých praxí, starší do důchodu a z lékařských fakult jich nevychází dostatek.

Zdravotnická záchranná služba má v Pardubickém kraji 16 základen s 27 posádkami. Vloni vyjížděla k asi 42.000 zásahům, což bylo o 4000 více než rok předtím, letos jich bude asi 45.000. Rostoucí trend byl i v předchozích letech. Provoz záchranné služby stojí ročně asi 250 milionů korun. Z této sumy musí Pardubický kraj jako zřizovatel zaplatit asi dvě třetiny, dalších 80 až 90 milionů záchranka dostává od zdravotních pojišťoven.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!