Ve skladech leží přes 600 tisíc vakcín

Podle katastrofických scénářů měl nový virus zabít deset tisíc Čechů. Realita je 102 obětí. Ve skladech leží statisíce nevyužitých vakcín.

Přesně před 365 dny dosedl na ranvej ruzyňského letiště spoj z Mexika, na jehož palubě cestovaly dvě stovky českých turistů. Opálené cestující se vzpomínkovými sombréry na hlavách tam překvapil chumel novinářů a hygienici v rouškách, kteří je hned začali vyšetřovat.

Šlo o první přímé letadlo z Mexika od chvíle, kdy tam koncem března 2009 vypukla epidemie prasečí chřipky. Nový virus získal označení H1N1, rychle se rozšířil na všechny kontinenty a svět kvůli němu vydržel panikařit přes tři čtvrtě roku.

Testy nakonec prokázaly, že nikdo z prvního „mexického“ letadla nákazu nepřivezl. Děs ze záhadné prasečí chřipky, která měla být údajně mnohem agresivnější než ta běžná, sezonní, se však stupňoval.

Podle katastrofických scénářů se měla prasečí chřipka dotknout až tří milionů Čechů, zhruba deset tisíc lidí mělo nákaze podlehnout. Epidemie měla trvat tři měsíce a kulminovat kolem Vánoc, ekonomice se kvůli pandemii předpovídal pád o 1,5 procenta.

Nic z toho se nevyplnilo. Na prasečí chřipku v Česku ve skutečnosti zemřelo 102 lidí, prokazatelně jí onemocnělo 2471 pacientů. Hygienici nicméně odhadují, že ve skutečnosti nákazu virem H1N1 prodělalo až sto tisíc Čechů. Průběh nemoci však u nich byl natolik mírný, že je lékaři ani neposílali na testy. Prasečí chřipka nakonec neuhodila vůbec tak drtivě, jak se očekávalo. Vždyť ta běžná sezonní v Česku ročně zabije dva tisíce pacientů.

Propastný rozdíl mezi odhady a realitou ohledně prasečí chřipky označil šéf zdravotní sekce Rady Evropy Wolfgang Wodarg letos v lednu za „jeden z největších zdravotních skandálů století“. Podle něj hrozbu pandemie vyvolaly farmaceutické firmy, které chtěly zakázky na dodávky vakcín. Výdělky farmaceutických koncernů vzrostly – například firmě Novartis AG vyrábějící očkování proti H1N1 vyskočil zisk v prvním čtvrtletí 2010 o 49 procent.

Některé země nakoupily ohromné množství vakcín a nyní se jej zbavují – například desetimilionová Belgie nakoupila 12 milionů dávek a nyní chce desetinu poskytnout jako dar rozvojovým zemím. Podobný postup plánují i Spojené státy, kde kvůli nízkému zájmu o očkování musí vyhodit sedmdesát milionů vakcín. Nadprůměrně zásobené je i Česko, ve skladech leží statisíce nevyužitých vakcín, kterých ministerstvo zdravotnictví nakonec objednalo 700 tisíc za 182 milionů korun. Očkování si však nechalo aplikovat jen 66 tisíc lidí, zájem byl mizivý.

Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.

Ohodnoťte tento článek!