Vedení a vydávání zdravotnické dokumentace

*sestra, lékařka, dokumentace

Musí i čistě soukromé zařízení, které nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami, vést řádně pacientovu zdravotnickou dokumentaci? Kdy ji musí pacientovi vydat?

OTÁZKA TÝDNE:
Musí i čistě soukromé zařízení, které nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami, vést řádně pacientovu zdravotnickou dokumentaci? A musí ji pacientovi vydat, pokud chce změnit lékaře nebo by chtěl svůj případ zkonzultovat jinde?

ODPOVĚĎ:

Povinnost vést zdravotnickou dokumentaci pacienta je uložena každému poskytovateli zdravotních služeb bez ohledu na to, zda má, nebo nemá uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Skutečnost, že nemá smlouvu uzavřenu, znamená pouze to, že nemůže poskytnuté zdravotní služby vykazovat k úhradě pacientově zdravotní pojišťovně a pacient si je tedy plně hradí. Každý poskytovatel zdravotních služeb ale musí disponovat oprávněním k poskytování zdravotních služeb (o udělení tohoto oprávnění rozhoduje příslušný krajský úřad) a musí dodržovat platné právní předpisy.

Pro oblast zdravotnictví je jedním ze základních právních předpisů zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). V něm je mj. řešena i problematika zdravotnické dokumentace včetně jejího vedení, nakládání s ní, nahlížení do dokumentace a pořizování výpisů, opisů a kopií z ní. Přesná specifikace obsahu zdravotnické dokumentace jako takové a náležitostí jejího vedení včetně dob uchovávání je pak předmětem vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Současně lze doplnit, že příslušný správní orgán může dokonce pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel zdravotních služeb nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu se zákonem o zdravotních službách nebo jiným právním předpisem.

Podle zákona o zdravotních službách je každý lékař povinen předat vždy zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu praktickému lékaři pacienta (to se řeší většinou tím, že příslušnou zprávu dostane pacient a sám ji má předat dál). Je ale také povinen předat jinému lékaři potřebné informace o zdravotním stavu pacienta, které jsou nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb. Rovněž je povinen zajistit, aby jinému lékaři nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby, byly zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné.

Ať už v rámci přechodu k jinému lékaři nebo pro potřeby konzultace u jiného odborníka tedy musí být předány potřebné informace – pacient ovšem neobdrží zdravotnickou dokumentaci jako takovou. Má však plné právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace, a pokud si z ní nepořídí výpis či kopie sám, může o ně požádat daného poskytovatele zdravotních služeb. Ten mu pak musí výpis nebo kopii pořídit do 30 dnů od obdržení žádosti. Poskytovatel zdravotních služeb má právo za to požadovat úhradu, ale jen ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace. Ceník musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům.

Pokud má pacient s nesmluvním poskytovatelem zdravotních služeb problémy popsané v dotazu, měl by se obrátit na jeho vlastníka, případně na zřizovatele.

Vedení a vydávání zdravotnické dokumentace
Ohodnoťte tento článek!