Veřejné pojištění nestačí

„Proč jsem pro zvýšení spoluúčasti pacienta ve zdravotnictví nebo pro zavedení manipulačních poplatků? Prostě proto, že jinak to dlouhodobě nepůjde a jednou je stejně budeme muset zavést, tak jako to udělali ve většině zemí v Evropě,“ píše v komentáři Martin Jahn, místopředseda vlády pro ekonomiku…

Proč jsem pro zvýšení spoluúčasti pacienta ve zdravotnictví nebo pro zavedení manipulačních poplatků? Prostě proto, že jinak to dlouhodobě nepůjde a jednou je stejně budeme muset zavést, tak jako to udělali ve většině zemí v Evropě.

Každý jistě pochopí, že systém zdravotní péče není zadarmo. Platí se z prostředků vybraných ze zdravotního pojištění. To ale zdaleka nestačí na pokrytí péče a vytvářená finanční ztráta dlouhodobě roste.

Zdravotnictví není možné dlouhodobě financovat jen na základě dluhu. Náklady porostou i nadále, protože populace stárne a jsou vyvíjeny nové, účinnější, ale většinou dražší lékařské postupy.

Dnes máme navíc jednu z největších nemocností v Evropě a velmi vysokou spotřebu léků na hlavu. To svědčí o tom, že systém je zneužíván nebo využíván nadbytečně.

Na současný stav je tedy třeba, řečeno lékařsky, aplikovat lék. Tím může být jen komplexní reforma zdravotnictví. Jedním z jejích prvků by měla být zvýšená spoluúčast, která by motivovala lidi systém nezneužívat. Mám na mysli například spuštění spoluúčasti obyvatelstva za specifické zdravotní výkony.

Podtrhuji slovíčko specifické. Spolu s tím říkám, že je třeba následně zavést i kompenzace negativních dopadů na sociálně slabší skupiny obyvatelstva. Tedy – někteří by dostali adresné sociální dávky, jiní by využili třeba komerčního připojištění.

Když zavedeme administrativní poplatek například padesát korun za návštěvu u lékaře – ambulantního specialisty – v souvislosti s neakutním vyšetřením, tak výrazně omezíme zneužívání této péče.

Když opět obdobně zavedeme denní poplatek za pobyt v nemocnici, který by sloužil k částečné kompenzaci neléčebných nákladů krátkodobé hospitalizace, uděláme opět krok správným směrem. Prostě proto, že když by občan nemocný nebyl, měl by stejně denní náklady například na jídlo. Nemocnici by tedy uhradil zhruba to, co by stejně za potraviny vydal, když by byl zdráv.

To vše by mělo být doprovázeno další klíčovou věcí, posílenou rolí občana. Vždyť on je na prvním místě. Měl by tedy mít zpřístupněno například vyúčtování zdravotní péče – třeba prostřednictvím internetu.

Každá nemocnice by zveřejňovala standardizované údaje kvality poskytované péče. Systém by tak byl pro lidi daleko transparentnější, čitelnější a hlavně efektivnější.

Shrnuto, celkově by zvýšená spoluúčast a hlavně komplexní reforma zdravotnictví vedla k tomu, že systém by byl zdravější a lékařská péče kvalitnější.

Martin Jahn, Právo

Autor je místopředsedou vlády pro ekonomiku

Ohodnoťte tento článek!