Přejít na obsah

Většina lidí věří kvalifikaci zdravotníků

zpět
16.1.2008

Z výzkumu, který pro Zdravotnictví a medicína provedla agentura Ipsos Pharma Target, vyplynulo, že pacienti se cítí v nemocnicích bezpečně a o dobré kvalifikaci zdravotnického personálu příliš nepochybují. Pouze 18 % respondentů si myslí, že je pro ně nemocniční prostředí nějak nebezpečné. V pozitivním hodnocení převažují muži nad ženami, v bezpečí si v nemocnici připadá více než 71 % mužských respondentů a 63 % žen. Celkově je spokojeno 67 % dotázaných...

Autor: www.zdn.cz

Důvěra v bezpečnost prostředí nemocnic se zvyšuje s příjmem v domácnosti, kde respondenti žijí. Tam, kde je celkový příjem do 20 tisíc Kč za měsíc, důvěřuje nemocničnímu prostředí asi 60 % lidí, u movitějších respondentů s příjmem nad 30 tisíc Kč cítí k tomuto prostředí důvěru plných 76 % tázaných.

Staří lidé zdravotníkům věří

Pocit bezpečí v nemocnicích jde ruku v ruce s pocitem, že se o pacienta stará personál s výbornou či alespoň dostatečnou kvalifikací ve svém oboru. Většina respondentů, téměř 85 %, je přesvědčena, že zdravotnický personál určitě má a nebo spíše má dostatečnou kvalifikaci. Pouze jedno procento z tázaných odpovědělo, že tuto kvalifikaci zdravotnický personál určitě nemá. Na rozdíl od dotazů na bezpečnost v nemocnici je tento názor většinový a nezávislý na příjmu, pohlaví, vzdělání nebo věku.

Z výzkumu dále vyplynulo, že čím je respondent starší, tím méně se obává nějakého poškození ve zdravotnickém zařízení. Méně než 45 % mladých lidí ve věku od 18 do 24 let je přesvědčeno, že jim v nemocnici nic nehrozí. Dále s věkem se jistota zvyšuje a u dotázaných ve věku 6570 let si 79 % respondentů myslí, že poškození pacienta v nemocnici spíše nebo určitě nehrozí.


DALŠÍ ČLÁNKY Z AKUÁLNÍCH ZDRAVOTNICÝCH NOVIN ČTĚTE
ZDE

Pacienti by se nebáli stěžovat si na chyby

Autor: www.zdn.cz
Pokud by se respondenti cítili nějak poškozeni, mohou si na zdravotnický personál stěžovat. Přesně polovina respondentů by si svou újmu určitě nenechala pro sebe a téměř 30 % dotázaných by si také možná stěžovalo. Jen 4 % by žádný takový krok nepodnikla. U tohoto dotazu byl opět zaznamenán velký rozdíl ve věkových kategoriích.

Ze střední generace tázaných ve věku 35-44 let by si určitě stěžovalo 88 %, starších ve věku 65-70 let by bylo jen 64 %. Pokud by se respondenti cítili poškozeni postupem zdravotníků při léčbě a chtěli si stěžovat, nejčastěji by se obrátili na ředitelství nemocnic (70 % respondentů), 31 % by se obrátilo na Českou lékařskou komoru a 28 % by zvažovalo trestní oznámení. Mimo nabídnuté možnosti respondenti odpovídali, že by se obrátili na ministerstvo zdravotnictví nebo by případ řešili za pomoci médií nebo policie.

Tento výzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 500 obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru podle pohlaví, věku, vzdělání, čistého příjmu domácnosti, velikosti místa bydliště a regionu. Sběr dat proběhl telefonicky ve dnech 10.-14. 12.2007.

Autor: www.zdn.cz
Pacienti: Úplatkem si lepší péči nezajistíme

Agentura Ipsos Pharma provedla dvakrát za sebou průzkum týkající se korupce ve zdravotnictví. V obou případech vyšlo najevo, že většina dotázaných nikdy úplatek lékaři nebo zdravotní sestře nenabídla. Podle výzkumu veřejného mínění by pacienti sami od sebe úplatek zdravotnickému personálu nikdy nedali. Na tomto se shodlo 90 % respondentů, a to nezávisle na příjmu, pohlaví a věku či příjmu v domácnosti.

Ve výzkumech týkajících se úplatků ale někdy lidé neodpovídají pravdivě. Více než polovina tázaných (60 %) si myslí, že poskytnutím peněžitého daru zdravotnickému zařízení si lepší péči pro sebe ani své příbuzné nezajistí. Tento názor panuje u lidí bez rozdílu příjmu. O nemožnosti zajištění lepší zdravotní péče poskytnutím peněžitého daru jsou přesvědčeni především lidé ve věku 3544 let (69 % v této skupině).

Autor: www.zdn.cz

Polovina respondentů tvrdí, že lidé lékařům a zdravotním sestrám úplatky spíše vnucují a jen 17 % respondentů odpovědělo, že je lékaři sami vyžadují. Především ženy (63 %) jsou přesvědčeny, že lidé peněžité dary sami nabízejí.

>(Zdroj: Ipsos Pharma Target)

Olga Pavlíková, Zdravotnictví a medicína


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Zdravotnické noviny

Komentovat článek: Většina lidí věří kvalifikaci zdravotníků

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Většina lidí věří kvalifikaci zdravotníků

Komentáře

další 4 komentáře
starší lékař Re:Základem pro klinickou praxi dnes a u nás je důsledná akreditace.  | 17. 01. 2008 19:28

A kdo bude kontrolovat a akreditovat ten "nezávislý odborný orgán"? A kdo to zaplatí? Zajeďte se podívat do UK, tam se o o pokoušejí už léta. Je to k smíchu i k pláči zároveň.

Plán bodů a vytěžení Věčná protekce  | 16. 01. 2008 13:31

Lékařům věřím. Oni většinou přesně vědí jaká diagnostická, laboratorní vyšetření je potřeba pro léčení obtíží dle klinického stavu pacienta udělat. Ale nevěřím pojišťovně , že je zdravotnickýcm poskytovatelům , vzhledem i následné třeba i nutné léčbě proplatí. Zdravotní péče je prostě omezována. A to je největší omezení práv člověka, aby se mohl podle toho zařídit. Připojištění, platba v hotovosti, vznik soukromých zařízení, nebo se přestěhovat,užít si život cestou kolem světa a dost.

Jiri Wicherek Re:Základem pro klinickou praxi dnes a u nás je důsledná akreditace.  | 16. 01. 2008 13:16

V celku souhlasim, ona ta akreditace vsak neco stoji a v situaci, kdy neni ani na uhradu tech zakladnich sluzeb - viz napr. situaci v pardubicke nemocnice, tezko prostredky na najakou akreditaci zbydou. Jo, mozna by se i nasly, kdyby tu akreditaci udelala nejaka spratelena firma za podminek "vyhodnych pro obe strany". A pak, kdyz vidite jak se u nas zachazi s akreditacemi od nanejvys renomovanych - napr. v pripade prazskeho Ustavu hematologie...

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné