Vláda by měla mít do pololetí obrysy odškodnění za sterilizace

peníze

Vláda by měla do pololetí příštího roku dostat návrh obrysů zákona o odškodnění za protiprávní sterilizace. Peněz od státu by se pak oběti mohly dočkat ještě v tomto volebním období, které má skončit v roce 2017. ČTK to řekl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Za nucené sterilizace, a to hlavně romských žen, kritizoval Česko třeba Výbor OSN pro lidská práva či Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). V roce 2009 se za tyto zákroky tehdejší kabinet omluvil.

Model odškodnění chystá pracovní skupina, v níž zasedají zástupci některých resortů, úřadu vlády i ochránci lidských práv. Obrysy zákona by měly být do pololetí příštího roku. Podle původního legislativního plánu měl věcný záměr normy mít Sobotkův kabinet už do konce letoška. Návrh paragrafů by pak měl být hotov do konce příštího roku. Oběti by se mohly dočkat odškodného ještě v tomto volebním období. „S tím počítám. Záleží ale na vůli vlády, kterou předpokládám, tak na vůli obou komor Parlamentu,“ řekl Dienstbier.

Podle něj zatím není rozhodnuto o tom, jak by odškodné mělo vypadat a kdo by na ně mohl mít nárok. „Chceme systém nastavit spravedlivě a nezneužitelně, a to si vyžaduje detailní diskusi,“ dodal.
O odškodné chtějí usilovat i romské ženy, které v minulosti podstoupily nedobrovolnou sterilizaci. Do Prahy jich dnes přijelo 15. „Chceme dosáhnout odškodnění. Budeme bojovat dál. Pro každou ženu představuje takový zákrok zásah do těla a duše,“ řekla ČTK Elena Gorolová ze Spolku žen poškozených sterilizací.

Romské ženy shodně vypovídaly, že vlastně netušily, jaký zákrok podstupují. Souhlas s operací podepsaly pod nátlakem. Mnohé také slyšely, že je to jen dočasné opatření. „Bylo mi 23 let. Netušila jsem, co to vlastně znamená. Každá žena by ale měla mít právo porodit tolik dětí, kolik chce,“ říká Marta Pušková. Irenu Fakovou z mosteckého sídliště Chanov přiměly před 27 lety ke sterilizaci sociální pracovnice. Přišly k ní poté, co přijela z porodnice. Hrozily jí, že jí odberou děti, když se do nemocnice hned nevrátí. „Na oddělení byly jen naše ženy. Dávali jim podepisovat papíry. Žádná nevěděla, co vlastně podepisuje,“ říká Faková. Po návratu dostala 5000 korun.

Podle Marka Szilvasiho z ERRC ženy dostávaly nejen dávky, ale třeba i pračky. „Je to hmatalelný důkaz, že měl stát na sterilizaci určité skupiny zájem. Ani pět let po veřejné omluvě není jasné, jak se vláda k této lidskoprávní záležitosti postaví,“ uvedl Szilvasi.

Podle něj by se odškodné mohlo týkat několika stovek žen. Podle dřívějších odhadů vládního výboru proti mučení by nárok na odškodné mohla mít až tisícovka žen. Minimálně by ho mohlo dostat 59 žen. Tolik případů totiž už dřív dostalo od ombudsmana Nejvyšší státní zastupitelství, kvůli nedostatku důkazů je ale odložilo.

Vládní rada pro lidská práva dala první podnět k odškodnění v roce 2007. Další pak poslala počátkem roku 2012 kabinetu Petra Nečase (ODS). Ten ho do svého pádu neprojednal. Podle tehdejšího návrhu měly poškozené získat 300.000 až 400.000 korun podle újmy na zdraví či míry porušení tehdejších předpisů.

Nárok měly mít ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci od ledna 1972 do května 1991. Zákrok se podle tehdejších regulí prováděl „v zájmu zdravé populace“ a úřady k němu motivovaly dávkou až 10.000 korun. Odškodné měly dostat i ženy, které lékaři protiprávně sterilizovali po roce 1991, kvůli uplynutí tříleté promlčecí lhůty ale poškozené už nemohou vymáhat náhradu u soudu.

Podle Kateřiny Červené z Ligy lidských práv, která je v pracovní skupině, by se chystané odškodnění nemělo týkat jen romských žen, ale třeba i postižených. Částka by mohla být jednotná, rozhodovala by komise, oběti by musely doložit záznamy o sterilizaci.

S podezřením na nucené sterilizace žen v Česku, a to především romských, přišlo v roce 2004 právě ERRC. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006.

Ohodnoťte tento článek!