Vláda prý pomůže jen vyvoleným

Oddlužení nemocnic nepomůže. Alespoň to tvrdí kritici nedávného rozhodnutí kabinetu pomoci zdravotnickým zařízením. Vláda na svém posledním zasedání rozhodla, že poskytne 1,6 miliardy na uhrazení pohledávek pětatřiceti zdravotnických zařízení: nemocnic, ale i léčeben…

Vyhazování peněz do černé díry. Tak hodnotí odborníci oddlužování státních nemocnic bez provedení potřebných reforem celého zdravotnictví.

Oddlužení nemocnic nepomůže. Alespoň to tvrdí kritici nedávného rozhodnutí kabinetu pomoci zdravotnickým zařízením. Vláda na svém posledním zasedání rozhodla, že poskytne 1,6 miliardy na uhrazení pohledávek pětatřiceti zdravotnických zařízení: nemocnic, ale i léčeben.

Polovinu peněz by mělo uvolnit ministerstvo zdravotnictví, zbývající část ministerstvo financí. Ministr zdravotnictví David Rath kritické reakce odmítá. Tvrdí, že nemocnice se už znovu do velkých finančních problémů v žádném případě nedostanou.

„Ředitelé nemocnic mají jasná kritéria na to, aby další dluhy nevznikaly,“uvedl Rath. Ty šéfy zdravotnických zařízení, kteří se znovu dostanou do ztráty, ministr podle svých slov „bez slitování“odvolá.

Ředitelé nemocnic však tvrdí, že mohou úspornými opatřeními ovlivnit pouze část výdajů. O příjmech rozhodne nová úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví i podoba smluv uzavíraných se zdravotními pojišťovnami. Podle Ratha řada dluhů vznikla již v devadesátých letech. Jeho tvrzení však odmítá nejsilnější opoziční strana.

„Nemocnice zadlužili sociální demokraté. Nyní řešení těchto problémů schvalují titíž lidé, kteří je sami způsobili,“tvrdí stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek. Za typický příklad považuje současného náměstka ministra zdravotnictví Michala Pohanku.

Ten za tři roky svého působení v brněnské Nemocnici u svaté Anny zvýšil její ztrátu téměř pětkrát, ze 30 milionů na loňských 143 milionů. Oddlužení nemocnic a léčeben řízených ministerstvem zdravotnictví kritizují také zástupci malých a středních zdravotnických zařízení.

„Je to další nesystémový krok. Protože napřed ministerstvo úhradovými vyhláškami udělá dluh ve zdravotnictví, který řeší finančními prostředky ze státního rozpočtu,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.

Úhradová vyhláška podle něj zhoršila financování zdravotní péče nejen pro nemocnice, ale také pro ambulantní lékaře a další obory. „Vláda však oddlužila jenom svoje nemocnice, všichni ostatní se na to jen bezmocně dívají, ale problémy mají úplně stejné,“ říká Sohlich.

Ministerstvo zdravotnictví by mělo první peníze nemocnicím poslat dnes. Po jednom až dvou milionech korun na úhradu faktur po lhůtě splatnosti dostanou například léčebny Havlíčkův Brod, Jihlava, Kosmonosy a Kroměříž. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice obdrží 24 milionů na úhradu léků pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

DALIBOR DOSTÁL, Deníky Bohemia

Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz

O.Bartosova

A ti vyvolení jsou ti, kteří utrácejí,nehospodaří, dělají dluhy . Zatímco ti, co se chovají jako dobří hospodáři, ostrouhají, protože další limity budou postaveny na nehospodárných výsledcích státních zařízení – cili v dalším období budou moci rozhazovat ještě vícea u tech hospodárných nestátních zařízení vlastně restrikce dané předešlým ekonomických přístupem omezí další rozvoj… Je to opravdu báječné. Jen se z toho špatného snu nedá probudit…

Ing. Zdeněk Charvát, daňový poradce

Celý tento článek napovídá o jedné skutečnosti, kterou se zatím všichni dosavadní ministři zdravotnictví za ČSSD (vlastně i včetně ministra Ratha) snažili nezveřejňovat a utajit před veřejností. Je to skutečnost, že nejen bývalé okresní nemocnice byly vinou chybně nastaveného úhradového systému nedostatčně financovány, ale že současně se toto nedostatečné financování týkalo i některých (i když ne všech) státních zdravotnických zařízení (fakultních nemocnic a odborných léčebných ústavů).

Přitom důvodů bylo několik, ale jeden z ne nejmenších je i zvyšování platů lékařů a zdravotnického personálu rychlejším tempem, než byl přírůstek příjmů od zdravotních pojišťoven. Začalo to za ministra Fišera jeho dvojí úpravou během čtvrt roku, a pokračovalo dále. Je jasné, že k nárůstu platu zdravotníků dojít muselo, ale k tomuto jednostrannému zvýšení již nenásledovaly další kroky ve vztahu ke zvýšení příjmů (vyšší procento odvodu na zdravotní pojištění, zvýšení podílu spoluúčasti pacientů, vyšší dotace od zřizovatele).

Nyní se tyto pro zaměstnance populární kroky obrací proti nim, protože pokud ředitel státního zdravotnického zařízení (nemocnice nebo OLÚ) bude chtít udržet vyrovnané hospodaření, do kterého ho nutí i ministrův bonusový a sankční řád, bude muset začít hledat další cestu úspor i v úsporách zaměstnanců všech kategorií.


Vláda prý pomůže jen vyvoleným
Ohodnoťte tento článek!