Vrchlabská nemocnice nebude mít možná už dětské oddělení

Ministerská koncepce redukce sítě pediatrické péče napříště ve vrchlabské nemocnici nepočítá s dětským oddělením. Nejbližší má zůstat v pětatřicet kilometrů vzdáleném Trutnově a ještě vzdálenějším Hradci Králové…

Podmínky pro konec rodičkami nejlépe hodnocené porodnice v republice, provozované Česko-německou horskou nemocnicí Krkonoše, s. r. o., ve Vrchlabí, připravilo ministerstvo zdravotnictví.

Ministerská koncepce redukce sítě pediatrické péče napříště ve vrchlabské nemocnici nepočítá s dětským oddělením, když nejbližší má zůstat v pětatřicet kilometrů vzdáleném Trutnově a ještě vzdálenějším Hradci Králové.

Děti z Vrchlabska, kam v sezóně přijíždějí tisíce rodin, tak mohou napříště zakusit zvlášť v zimě problematický transport.

„Skončila by zároveň s pediatrií úzce spojená porodnice. Nemocnice by klesla o třídu dolů, což by znamenalo její faktický zánik,“ předvídá ředitel horské nemocnice Vladimír Dryml.

„Nechápu, proč do koncepce, svědčící o erudici paní ministryně Součkové, zahrnují i soukromé nemocnice, na které stát ničím nepřispívá,“ dodává.

„Vrchlabskou porodnici jsme s manželem našli v odborné literatuře na internetu, když jsme vybírali nejvhodnější místo pro narození syna Sebastiana. Doporučení nelhala,“ spokojeně konstatovala jedna z mnoha rodiček, jež přijíždějí do Vrchlabí z celé republiky, Kateřina Pytlová z Hodonína.

„Loni jsme měli přes pět set porodů a letos už 465. Dceru Sáru tady například porodila i žena spisovatele Michala Viewegha. Alternativní porody se snažíme přiblížit domácímu prostředí,“ doplnil Dryml.

Nemocnici ve Vrchlabí podobně jako řadě ostatních soukromých zdravotnických subjektů hrozí ze strany ministerstva vyřazení ze státem uznávané sítě zdravotnických zařízení.

„Pojišťovny to mohou brát jako signál, aby napříště neuzavíraly smlouvy. Situace mne proto nedávno donutila uvažovat o prodeji nemocnice, byť patří mezi několik prosperujících,“ odhaduje majitel vrchlabské nemocnic Alexander Seidl důsledek plošné snahy ministerstva de facto zestátnit české zdravotnictví.

„Chápal bych to tak před deseti lety, kdy se soukromý sektor ve zdravotnictví začínal formovat. Dnes, kdy by na to doplatili hlavně pacienti, ochuzení o možnost volby, je už na podobné experimenty trochu pozdě,“ dodal Dryml.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

Česko-německá horská nemocnice Krkonoše

Vladislav Prouza, Právo, 29.10.2003

Ohodnoťte tento článek!