Vrtulníky s lékaři zachraňují v České republice životy už 30 let

28. 3. 2017 8:27
přidejte názor
Autor: Redakce
Letecká záchranná služba pomůže v ČR každoročně tisícům pacientů, ať už je přepravuje z místa nehody do nemocnice, nebo mezi zdravotnickými zařízeními.


Vrtulníky letecké záchranky dnes pokrývají celé území státu, a to i díky tomu, že někdejší Československo patřilo v rámci střední a východní Evropy k průkopníkům tohoto druhu zdravotnické pomoci. První základna, dodnes fungující s volacím znakem Kryštof 01, začala na ruzyňském letišti fungovat 1. dubna 1987.

Československá letecká záchranka nevznikla úplně na zelené louce, zdejší lékaři měli dlouholeté zkušenosti s přepravou pacientů mezi nemocnicemi, většinou s letouny L-200 Morava. Piloti vrtulníků zase od 60. let minulého století získávali zkušenosti se záchranou lidí, často z nepřístupného horského terénu. Úplně první přeprava nemocného helikoptérou se ovšem uskutečnila už v srpnu 1956, kdy Mil Mi-4 dovezl zraněného z Terezína do vojenské nemocnice ve Střešovicích.

O necelé čtyři roky později, v únoru 1960, pak například v Ostravě použili vrtulník stejného typu k přepravě horníků, zraněných při závalu, z nemocnice na mošnovské letiště, odkud pak pokračovali letadlem k léčení do Prahy. Z 60. let jsou pak zprávy o využití vrtulníků k letecké záchranné službě na východním Slovensku, helikoptéry pomáhaly i při povodních v roce 1965 a v září téhož roku jeden stroj Mi-4 posloužil k záchraně jugoslávské horolezkyně ve Vysokých Tatrách.

Právě ve slovenských velehorách nalezly vrtulníky v průběhu 60. a 70. let velké uplatnění, většinou ale sloužily k dopravě záchranářů. S přibývajícími zkušenostmi se vylepšovaly metody a z července 1975 je tak dokumentována záchrana horolezce přímo z terénu vrtulníkem Mil Mi-2. Později se ve tatranském prostředí uplatnily i těžší stroje Mi-8. Právě s jejich používáním je ale spojena těžká havárie z června 1979, při které v Mlynické dolině zahynuli dva členové posádky a pět záchranářů.

Zatímco ve slovenských horách se v trochu improvizovaných podmínkách - vrtulníky někdy poskytovalo ministerstvo vnitra, jindy letecký podnik Slov-air - letecká záchranka zavedla, v českém prostředí se, tedy až na výjimky při vojenských akcích, vrtulníky pro zdravotnické potřeby prakticky nepoužívaly. Nový přístup se začal rýsovat v roce 1977, kdy federální ministerstvo vnitra (FMV) začalo pod vlivem zkušenosti ze zahraničí uvažovat o vzniku celostátní letecké záchranky.

Dalšími impulzy se staly kongresy leteckých záchranek, které se v letech 1980 a 1985 konaly v Mnichově a Curychu. Zejména pak druhý z nich, jehož se účastnila i čs. delegace a pod jehož vlivem vznikla skupina specialistů z letectví, zdravotnictví a horské služby, která připravila koncepci a později řídila zavádění letecké záchranky v Československu. Na jejím vzniku se pak vedle FMV podílela i federální ministerstva zdravotnictví a dopravy, peníze poskytla i Česká státní pojišťovna.

Původně se uvažovalo o pořízení moderních západních strojů, nakonec ale záchranka začala používat sovětské Mi-2, patřící do resortu ministerstva vnitra. První zkušební fáze trvala od dubna do května 1987, v druhé etapě od půlky července do konce září 1987 pak z Ruzyně létal vrtulník Slov-airu. Do běžného provozu byla základna letecké záchranné služby, určená pro zásahy v Praze a středních Čechách, uvedena 1. dubna 1988, kdy přešla do nepřetržitého denního provozu.

Postupně vznikaly další stanice a před rozdělením společného státu jich bylo 18, z toho 11 na území ČR. Na začátku 90. let nevyhovující helikoptéry sovětské konstrukce nahradily modernější západní stroje, od roku 1992 pak začaly záchranku provozovat i soukromé společnosti. Dnes je v ČR deset stanic: v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Liberci (v roce 1994 zanikla základna v Havlíčkově Brodě).

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?