Všechny léky budou za evropské ceny

Český trh je charakterizován spotřebou velkého množství relativně laciných léků, což má své kořeny v minulosti. Lidé velmi často navštěvují lékaře, každý z nás v průměru ročně čtrnáctkrát. To je vysoko nad evropským průměrem…

GENERÁLNÍ MANAŽER SPOLEČNOSTI SANOFI AVENTIS IVO ŽÍDEK ŘEKL v rozhovoru:

* Často se hovoří o reformě českého zdravotnictví, která se dotkne i farmaceutického trhu. Právě o tomto trhu existuje mezi lidmi mnoho představ, někdy i velmi zvláštních. Co vy o tomto trhu víte?

Český trh je charakterizován spotřebou velkého množství relativně laciných léků, což má své kořeny v minulosti. Lidé velmi často navštěvují lékaře, každý z nás v průměru ročně čtrnáctkrát.

To je vysoko nad evropským průměrem, jde asi o třetí až čtvrtou nejvyšší frekvenci v EU. Každá návštěva je navíc provázena předpisem nějakého léku. Při velké kvantitě návštěv mají lékaři své rozpočty a logicky se snaží předepisovat léky, které nejsou z těch nejdražších.

Prostě se předepíše větší množství krabiček, jejichž cena je relativně nízká. U generických kopií jsme zhruba na třiceti procentech evropského průměru ceny léčiv, u léčiv originálních asi na 60 procentech.

* Hovořil jste o generikách, tedy měli bychom si vyjasnit pojmy. Co vlastně jsou?

Generika jsou kopie originálních léčiv, která se mohou vyrábět po uplynutí patentové ochrany. Ta je obvykle dvacet let. Mohu dodat, že existují značková generika, kde se propagují konkrétní značky, a potom jsou generika, která se vaří jako substance. Prostě si představte lékárníka, který vám připravuje do sáčku tablety, které nemají ani obchodní jméno, pouze se ví, že obsahují určitou látku.

* Jde tedy o kopie, které logicky jsou levnější než originál. V čem je tedy problém?

I když generika občas někteří zpochybňují, jsem přesvědčen, že na trhu mají své místo. Musíme si ale uvědomit, že jde o léky zastaralé, které mají často vedlejší účinky či nejsou schopny poskytnout léčbu na takové úrovni jako moderní originály.

Z ekonomického hlediska je problém ve výrazném posunu v jejich spektru. Zatímco před lety se po uplynutí patentové ochrany vyráběly i takové léky, které neměly vždy prokázanou léčebnou účinnost, tak dnes se na český trh dostávají kopie originálů velice dobrých léků, které mají prověřenou léčebnou účinnost.

* Takže by mělo být vše v pořádku…

Ovšem to s sebou nese ten efekt, že se i cena za krabičku vyvíjí. I když je generikum za poloviční cenu, tak jestliže dříve stála krabička nějakého léku, řekněme, dvacet korun, tak dnes tato polovina z ceny činí třeba 500 korun, protože originál stojí tisícovku.

To je dáno tím, že jde sice také o kopii, ale z mnohem dražšího originálu. Nadto praxe logicky vykazuje posun k předepisování dražších, registrovaných originálních léků za evropské ceny.

U někoho může vyvolat překvapení, že například nový lék X má u nás stát stejně jako třeba ve Francii. Evropské ceny nových léků ve všech zemích EU je však trend, který nelze zastavit.

* Přitom ještě před patnácti lety byly v našich lékárnách k mání pouze generické kopie. Jak jsme na tom teď?

Nyní jejich podíl rychle klesá, v tom se blížíme k EU. Ale naše republika je stále šampiónem v jejich předepisování. Málo se ví, že generika tvoří asi 45 procent našeho farmaceutického trhu, zatímco v zemích EU jejich podíl činí pouze 5 až 15 procent.

Jednoznačně tam vítězí poptávka po moderních, kvalitních a funkčních lécích. A ty samozřejmě nejsou levné. Uvědomme si, že farmaceutické společnosti investují do výzkumu 14 až 15 procent svého ročního obratu, což například u Sanofi Aventis letos činí čtyři miliardy eur. A výsledkem je, že jednou za dva až tři roky se podaří na trh uvést nový lék, a to bez záruky, že bude obchodně úspěšný.

* Tedy ceny léků se budou zvyšovat, a asi rychle, což není dobrá zpráva pro pacienty a v neposlední řadě i pro státní kasu. Jak z toho ven?

Především by měla existovat farmaceutická politika. Všem by měly být známy její hlavní principy. Například: pojďme hradit léky, zachraňující život, které jsou třeba na prevenci srdečních příhod nebo na onkologické případy, či na celé spektrum civilizačních chorob, které dnes zabíjejí nejvíce lidí.

A zároveň pojďme vést seriózní diskusi na téma, jak hradit běžné léky, na kterých řada lékařů nyní spotřebuje svůj rozpočet. Myslím, že pro reformu zdravotnictví je dobré využít zkušenost z důchodové reformy. Jde o vytvoření expertní skupiny, složené z odborníků nominovaných celou politickou scénou.

* V případě léků je to hlavně o financích, včetně úvahy, že se vydává příliš peněz na příliš velké množství levných léků. Co vy na to?

Není to jen o penězích, hovoříme o celkové reformě zdravotnictví, a ta nikdy nebude z pohledu všech dobrá. Proto je na prvním místě vize o politickém konsensu partnerů, kterých se to týká.

Neexistuje reforma, která by bylo dobrá pro všechny, ale všichni by se měli sejít a hledat rovnovážné řešení z pohledu každého účastníka takovéto diskuse.

* A jaký je váš pohled? Jako francouzská nadnárodní společnost, obratem největší v Evropě a třetí největší na světě, nadto jako největší dovozce léků do ČR, tedy předpokládám, že znáte i lék na řešení tohoto problému, a nemusí to být všelék…

Bohužel neznám, ale pokusím se jedno možné východisko nastínit. ČR vynakládá přiměřenou část svého hrubého domácího produktu na zdravotnictví. Koláč spotřebitelů se skládá z jedné čtvrtiny z výdajů za léky a zdravotnické pomůcky, ze čtvrtiny za ambulantní péči a zbytek, téměř polovina ze 180 miliard korun, jde na nemocniční péči.

To, co bychom si asi všichni přáli, je, abychom nemuseli ležet v nemocnici a problémy dokázali vyřešit ambulantně a léky. Určitě by se proto měla zvyšovat ambulantní péče na úkor nemocniční.

Václav Tuček, Právo

Ohodnoťte tento článek!