Vysoké školy nestačí pokrýt zájem o studium ošetřovatelství

Zdravotní sestry, školy i ministerstvo zdravotnictví se shodují v tom, že české zdravotnictví potřebuje také vysokoškolsky vzdělané sestry. Vysokou školu by v budoucnu mělo mít přibližně 30 procent sester. Zájem o studium je vyšší než kapacita dosud akreditovaných škol…

Praha – Uvedla to náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní Thomayerovy nemocnice a přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství Dana Jurásková.

Například v akademickém roce 2004 – 2005 byla ke studiu na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v oboru všeobecná sestra přijata šestina uchazeček. Paradoxně bylo lehčí dostat se na studium medicíny.

Studium na vysoké škole si vyžádal rozvoj medicíny. Vysoce kvalifikované sestry jsou schopny nejen zvládat nové technologie, ale mohou dávat lékařům kvalitní a utříděné informace. Zvýšení kvalifikace sester může podle Juráskové pozvednout prestiž tohoto povolání a především zvýšit i jeho finanční ohodnocení.

V současné době mají sestry s vysokoškolským vzděláním zhruba o 2500 korun vyšší plat, a to za předpokladu, že mají stejnou praxi a vykonávají stejnou práci. Průměrný plat sester v Česku dosáhl podle statistik 18.300 korun, lékaři mají dvojnásobek.

Podle Juráskové v současnosti vysokoškolačky působí především v manažerských funkcích. Vysokou školu mívají zpravidla vrchní a hlavní sestry. Problém je při obsazení místa staničních sester vysokoškolsky vzdělanými pracovníky, protože pro lidi z praxe chybí dostatečná nabídka dálkového studia.

Vysokoškolské studium na vyšší odborné škole nebo na vysoké škole je již v souladu s normami Evropské unie a jeho absolventky mohou bez problémů pracovat také v zahraničí. Mladá generace s dobrým vzděláním má o zaměstnání v zahraničí zájem. Podle Juráskové odchod sester neohrožuje provoz českých nemocnic, protože zdravotnická zařízení v současnosti nemají nouzi o uchazečky o práci. Chybí jim však dostatek finančních prostředků na jejich zaplacení.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!