Výzkum: Fyzický útok zažil za poslední rok každý osmý zdravotník

Fyzický útok zažilo v posledním roce 12 procent pracovníků a pracovnic ve zdravotnictví a v sociálních službách v Česku. Devět z deseti výpadů měli na svědomí pacienti a klienti. Vyplynulo to z prvních výsledků říjnového šetření, které v Praze na semináři o násilí na pracovišti zveřejnil čtyřčlenný tým z Institutu zdravotní politiky a ekonomiky…

PRAHA –

Útoky na zdravotníky, záchranáře či hasiče se v posledních letech množí. Senát proto ve čtvrtek podpořil přísnější postihy útočníků. Normu musí ještě podepsat prezident.

Dotazník mezinárodního výzkumu vznikl ve spolupráci zahraničních institucí, domácí experti ho přizpůsobili českým podmínkám. Šetření se v říjnu zúčastnilo téměř 1300 sester, lékařů, ošetřovatelek, lidí z administrativy a dalších profesí a

oborů. Odborníci upozornili, že výsledky jsou zatím orientační. Hlouběji je budou analyzovat v příštím roce.

Se slovními útoky a nadávkami se setkaly v posledních 12 měsících téměř dvě pětiny zdravotníků a lidí ze sociálních služeb. Z těch, kteří jsou v kontaktu s nemocnými a potřebnými, verbální napadení zažilo 44 procent. Přes 60 procent výpadů měli na svědomí pacienti a klienti, v dalších případech pak většinou

nadřízení a kolegové či příbuzní nemocných.

Šikanu, opakované urážky, zlomyslnosti, zesměšňování a ponižování pocítilo 13 procent dotázaných. Jedno procento lidí odpovědět nedokázalo.

Podle Bohumily Čabanové z řešitelského týmu se za touto skutečností nemusí skrývat jen to, že lidé otázku nepochopili. Důvodem mohou být i obavy z dalších útoků či postihu. Příčinu se odborníci chystají podrobněji prozkoumat.

Terčem sexuálního obtěžování se stala tři procenta dotázaných. Zkušenosti s ním mají častěji ženy než muži. Dva se však svěřili, že je pocítili. Podle šetření se více případů „harašení“ vyskytlo ve veřejných zdravotnických zařízeních než v

soukromých. Každý stý oslovený se setkal i s rasistickým ponižováním. Tentokrát se více útoků objevilo v privátních nemocnicích, ambulancích či službách.

Lidé jsou přesvědčeni o tom, že k násilí přispívá přepracování, stres, špatné vztahy mezi zaměstnanci i nevhodná organizace práce. Situaci zhoršují také vedoucí, když zaměstnancům vyhrožují tím, že pokud se jim něco nelíbí, mohou

jít. Riziko zvyšuje rovněž opilost klientů.

Lidé se domnívají, že ohrožení se dá zmírnit zvýšením počtu kvalifikovaných zaměstnanců, zvláště mužů.

Pokud by se zdravotníci a ošetřovatelé více vcítili do pocitů a potřeb pacientů, mohla by agresivitanemocných poklesnout. Dotázaní navrhují i stavební úpravy pracovišť a použití alarmů.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!