Výzkum: za úplatu se personál chová lépe

Třetina lidí přiznává, že v posledních pěti letech alespoň jednou dala úplatek ve zdravotnictví.
Sedmdesát procent lidí tvrdí, že úplatky nikdy nedává, ani je nikdo po nich nežádá.

Více než čtvrtina respondentů (27 procent) si myslí, že v řadě zařízení je poskytování úplatků běžné, a 21 procent tvrdí, že chování zdravotnického personálu je přímo úměrné na poskytnutí úplatku, chová se lépe.

Vyplývá to z unikátního výzkumu Transparency International – ČR (TIC), které má Právo k dispozici.

Od půlky srpna měli lidé možnost na portálu zdravibezuplatku.cz vyplnit dotazník a psát své konkrétní zkušenosti a příběhy. Dotazník vyplnilo 1992 respondentů, z toho 56 procent žen a 44 procent mužů. Nejvíc jich bylo ve věkové skupině 50 až 59 let, následováno skupinou 30 až 39 let.

„Tradice nošení dárků k lékaři u nás stále žije. Čtvrtina případů jsou nedobrovolné úplatky, které byly přímo vyžádány,“ hodnotí ředitel TIC David Ondráčka.

V naprosté většině jde o banální dárky nepatrné hodnoty neovlivňující podobu péče. Lidé ale upozornili i na případy, kdy poskytnutá částka přesáhla 50 tisíc korun.

Téměř čtvrtina (23 procent) respondentů nepovažuje za úplatek sponzorský příspěvek, který je však mnohdy zdravotnickými zařízeními doslova vynucován. Lékař vyzve pacienta, aby mu dal určitou částku, pacient ji poskytne a tím je lékař kryt. Ve skutečnosti je to ale úplatek, protože na tyto vynucené sponzorské dary zdravotnická zařízení právo v žádném případě nemají.

Průzkum ukázal, že častěji poskytují úplatek ženy (58 procent) než muži (42 procent). Nejvíce pak lidé ve věku 50 až 59 let.

Nejvíc věcných a finančních darů v souvislosti se zdravotní péčí poskytli pacienti lékařům z Prahy (17 %), Jihomoravského kraje (13 %), Středočeského (12 procent). Nejméně pak z krajů Liberecký, Zlínský, Karlovarský, Pardubický (vždy po 4 procentech) a Vysočina (3 procenta).

Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková chce případy vážné korupce velmi přísně trestat. Nejde totiž jenom o peníze, lahve a bonboniéry od pacientů, ale o úplatky, které dávají farmaceutické firmy lékařům za to, aby upřednostnili jejich léky. A tady může jít korupce do miliard.

Ministerstvo proto připravilo novelu zákona o reklamě. Ta zpřísňuje tresty pro farmaceutické firmy, distributory a lékárníky za uplácení lékařů.

Nyní mohou dostat maximálně tři milióny při závažném pochybení. Nově by farmaceutická firma mohla jako první sankci dostat třímiliónovou pokutu a v případě opakovaného prohřešku by mohlo jít o sankci ve výši poloviny jejího ročního zisku.

„Neprůhlednost a korupce ve zdravotnictví nás odhadem ročně stojí přes 27 miliard korun a odpovědnost všech aktérů je zřejmá,“ soudí Ondráčka.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek souhlasí s přísnějšími tresty za korupci a tvrdí, že tyto případy by se měly více odhalovat, což dosud není. „Kde není žalobce, není ani soudce a každý případ se velmi obtížně dokazuje.“

Podle něj je třeba vytvořit takové legislativní prostředí, kde nebude prostor pro korupci a uplácení.

Za co se nejčastěji dává úplatek

1. stomatologický výkon

2. porod a těhotenství

3. psychiatrická diagnóza

4. endoprotéza kyčelního kloubu

5. endoprotéza kolenního kloubu

6. operace ploténky

7. chronická vředová choroba

8. roztroušená skleróza

9. operace žlučníku a žlučových cest

10. chronický únik moči

Jak pacienti nejčastěji odpovídali na otázky

Názor na stav českého zdravotnictví

56 % respondentů si myslí, že standardní péče je dobrá. Vyšší spokojenost se standardní péčí je u vyšších věkových skupin (od 50 let výše), kde je spokojenost se standardní péčí mezi 59 % až 65 %.
Naopak u nižších věkových skupin je se standardní péčí spokojeno 50-53 % respondentů.

34 % dotázaných tvrdí, že ve zdravotnictví jsou obory, kde je běžné dávat úplatek.

Postoj k poskytování úplatků ve zdravotnictví:

33 % respondentů by neváhalo poskytnout úplatek, pokud by oni nebo někdo z jejich blízkých byl ve vážné situaci.

29 % je ochotno odměnit zdravotnický personál, pokud poskytnutá péče odpovídá jejím představám.

17 % respondentů si myslí, že poskytnutí úplatku má pozitivní vliv na péči, kterou dostanou.

Důvody pro poskytnutí úplatku u těch, co ho nikdy nedali:

54 % respondentů v žádném případě není ochotno poskytnout úplatek.

28 % by bylo ochotno ho dát jako výraz spokojenosti s již odvedenou prací.

8 % respondentů uvedlo, že by byli ochotni ho dát za dřívější termín výkonu (přeskočení pořadníku).

3 % dotázaných by bylo ochotno ho dát za čerpání péče na účet zdravotní pojišťovny, na kterou nemají nárok, např. lázně.

3 % respondentů by bylo ochotno ho dát za potvrzení či prodloužení pracovní neschopnosti, přiznání invalidního důchodu.

Důvody pro poskytnutí úplatku u těch, co ho už někdy dali:

52 % respondentů uvedlo, že ho dali jako výraz spokojenosti s již odvedenou prací zdravotnického personálu.

20 % respondentů – za poskytnutí zdravotní péče v prestižním zařízení nebo určitým odborníkem.

Kdo poskytnutí úplatku inicioval?

V 73 % případů byl dán z vlastní vůle.

Ve 27 % případů byl dán na výzvu zdravotního zařízení.

Ohodnoťte tento článek!