Vždy se platí za celý rohlík

„Nemocnice je možné řídit stejně jako kteroukoli jinou firmu. Manažeři, ředitelé nemocnic však k tomu musejí mít přiměřené nástroje, říká Pavel Vepřek z poradenské firmy DG plus, která na přípravě systému DRG pracuje už několik let…

Nemocnice je možné řídit stejně jako kteroukoli jinou firmu. Manažeři, ředitelé nemocnic však k tomu musejí mít přiměřené nástroje, říká Pavel Vepřek z poradenské firmy DG plus, která na přípravě systému DRG pracuje už několik let.

EURO: Vyléčí systém DRG problémy financování nemocnic?

VEPŘEK: Sám o sobě jistě ne, ale je to v současné době nejspravedlivější a nejlépe motivující způsob placení nemocniční péče. DRG se používá na celém světě jako nástroj pro zlepšení struktury nemocniční péče a zvýšení její efektivity. Vychází z názoru, že ve zdravotnictví platí stejná ekonomická pravidla jako kdekoli jinde a že lékařská péče je služba jako každá jiná. Ani pekaři neplatíte za to, kolik dá do rohlíků mouky, prášku do pečiva nebo kmínu. Platíte za celý rohlík.

EURO: Není ale léčba lidí přece jen specifickou službou?

VEPŘEK: Ani ve zdravotnictví bychom neměli platit za jednotlivé úkony, ale za vyléčení pacienta. DRG zaškatulkuje všechny pacienty do skupin na základě velikosti nákladů na jejich léčení a nemocnicím se platí dle ceny příslušné skupiny, nikoli za všechny úkony, které provedly. To dává možnost řídit nemocnici podobně jako průmyslový podnik.

EURO: Sníží zavedení DRG náklady nemocnic?

VEPŘEK: DRG preferuje ta zařízení, která léčí efektivně a mají dost pacientů. Současně vyvíjí ekonomický tlak tam, kde se léčí nepřiměřeně nákladně a o pacienty je nouze. Podíváme-li se do některých našich nemocnic, vidíme, že nejenže mají mnoho neobsazených lůžek, ale i na těch obsazených leží z padesáti procent lidé, kteří měli být dávno doma.

EURO: Které nemocnice už teď léčí nejefektivněji?

VEPŘEK: Z hlediska vlastnických vztahů jednoznačně soukromé, z hlediska jejich typu by to mohly být fakultní nemocnice. Je to možná překvapivé, ale z předběžných údajů vyplývá, že některé z nich léčí srovnatelné pacienty levněji než městské či bývalé okresní nemocnice.

EURO: Co může DRG změnit?

VEPŘEK: Jakmile se bude nemocnicím platit dle typu onemocnění pacienta, je jen na ní, s jakými náklady ho bude léčit. Když to bude za víc peněz, než dostane, je to její problém. Když naopak za méně, je to výhoda a příjem navíc. Dnes nemocnice dostane skoro stejně za pacienta, který přijde s nějakou banalitou, jako za toho, který potřebuje operaci kyčelního kloubu.

EURO: Jak klasifikace DRG vypadá?

VEPŘEK: V systému jsou nemoci rozděleny do 320 základních diagnostických skupin a ty ještě mohou být klasifikovány jako těžší a nejtěžší, pokud pacient trpí nějakým komplikujícím onemocněním. K zařazení pacienta stačí stanovení hlavní diagnózy, vedlejší diagnózy a typu provedeného operačního výkonu. Tím se určí diagnostická skupina a platba, kterou nemocnice dostane.

EURO: Z čeho se nastaví startovní ceny pro jednotlivé diagnózy?

VEPŘEK: Z kombinace dat, které máme k dispozici. Osobně si myslím, že je celkem jedno, s čím začneme, protože vliv DRG na celkovou úhradu bude na startu malý a možné nepoměry mezi cenami diagnóz se v nemocnici vzájemně vyrovnají.

EURO: Proč nelze systém spustit naráz?

VEPŘEK: Protože neznáme správné poměry cen mezi diagnózami. Kdybychom počítali náklady ze současného stavu, nedostali bychom se ke změně. DRG, pokud se dobře nastartuje, je vlastně samoregulační mechanismus. Když víte, že dostanete za každého pacienta peníze, které odpovídají nějakým průměrným nákladům, tak se snažíte určení diagnózy a léčení lépe zorganizovat.

EURO: Zbudou peníze na drahé operace?

VEPŘEK: Právě DRG je mechanismus, který najde cesty, jak dát oborům, které dělají nákladnou specializovanou péči, více peněz.

EURO: Nebudou nemocnice přece jen preferovat například operace slepého střeva, když zjistí, že je to pro ně výhodnější než složitější stejně placený výkon?

VEPŘEK: Je skoro jisté, že se nějaký nepoměr zpočátku objeví, ale jeho dopad do příjmů nemocnice bude nevýznamný. Druhým důvodem k zaplašení těchto obav je fakt, že nemocnice mohou ovlivnit jen počty plánovaných výkonů, rozsah akutní péče byl, je a bude určován zdravotním stavem přijímaných pacientů.

EURO: Neobávají se nemocnice, že je systém ohrozí?

VEPŘEK: Existují zhruba čtyři skupiny nemocnic. Jedna, která ví, že v současné době ne-oprávněně vydělává více peněz, než si zaslouží. Historicky si je vybojovala, a teď o ně samozřejmě nechce přijít. Druhá je něco jako střed a zatím nedokáže odhadnout, jak na ni systém dopadne. Třetí – poměrně početná – ví, že je postradatelná, a bojí se, že DRG ukončí její živoření. Nejméně početná je skupina nemocnic, které dosavadní systém poškozuje a které si věří, že ve tvrdší konkurenci obstojí.

EURO: Co přinese DRG lékařům?

VEPŘEK: Nyní dostávají rozpočty na celé středisko, bez ohledu na finanční náročnost léčení konkrétního pacienta. Logicky je to motivuje omezovat tu nejnákladnější péči. V DRG lékař předem ví, kolik dostane nemocnice za konkrétního pacienta zaplaceno, jaká je průměrná doba léčení, a s těmito údaji může porovnávat svou činnost. Tedy nemá důvod omezovat nákladnou péči pacienta s drahým DRG, protože ta bude zaplacena. Za nos se bude muset chytit ve chvíli, kdy bude draze léčit pacienty s jednoduchými chorobami. V DRG se odliší lékař, který léčí složité pacienty, od toho, kdo o tom jenom mluví.

EURO: A co pojišťovnám?

VEPŘEK: Možnost nakupovat v nemocnicích tu péči, kterou pro své pojištěnce potřebují, a za přiměřenou cenu. DRG dává příležitost se začít chovat dospěle.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

DG plus

Blanka Růžičková, Jana Navrátilová, Euro, 21.07.2003

Ohodnoťte tento článek!