Wetzel vyzývá české lékaře: skončete s rozbroji!

Titulní obrázek

„V mnoha zemích musí pacienti v rámci zdravotnického systému hradit určitou drobnou finanční částku. Tento systém je dán proto, aby se omezila nadměrná spotřeba zdravoní péče, zvláště v ambulancích , ale i v nemocnicích (počet hospitalizovaných pacientů). Tato spotřeba zdravotní péče v ambulantní sféře je výrazná zvláště v České republice. Pro české pacienty by bylo mnohem prospěšnější, kdyby se všichni lékaři dohromady spojili a pokusili řešit tento sociální problém namísto toho, aby ztráceli čas neoplodnými vnitřními rozbroji,“ odpovídá na dotazy čtenářů šéf evropských lékařských odborů Claude Wetzel…

Prezident Evropské federace lékařů zaměstnanců (FEMS) odpovídá na otázky čtenářů Zdraví.Euro.cz. První část odpovědí najdete

Ivan Kohl

Je hlavním úkolem odborů v západní Evropě usilovat o adekvátní postavení lékařů zaměstnanců ve společensko-ekonomickém žebříčku a zlepšování pracovních podmínek, nebo se spíše jejich lídři zapojují do politického boje o charakter zdravotnických systémů a pak konči v politických funkcích?

Evropská federace lékařů zaměstnanců (FEMS) se rozhodla zaměřit své budoucí aktivity přednostně na obranu legitimních zájmů evropských lékařů v následujících oblastech: pracovní podmínky, odměny, lékařská zodpovědnost, rozvoj medicíny, účast na řízení nemocnice, management zdravotnictví. Vaše otázka je jasně kontroverzní, ale já na ni nebudu odpovídat ve stejném tónu, nehodném zdravotníků, kteří se řídí etickým kodexem. Pokud lidé stojící v čele odborů chtějí podstoupit demokratické volby s cílem získat politickou pozici, je zřejmé, že jim to nikdo nemůže zakázat. Existují však různé typy zaměstnání, které jsou v daném okamžiku neslučitelné.

Lubomír Konečný

Ve kterých zemích a v jakém poměru je „pokladenský systém”? Dotýká se tento systém plateb pouze ambulantní sféry, nebo i lůžkové?

V mnoha zemích musí pacienti v rámci zdravotnického systému hradit určitou drobnou finanční částku. Tento systém je dán proto, aby se omezila nadměrná spotřeba zdravoní péče, zvláště v ambulancích , ale i v nemocnicích (počet hospitalizovaných pacientů). Tato spotřeba zdravotní péče v ambulantní sféře je výrazná zvláště v České republice. Pro české pacienty by bylo mnohem prospěšnější, kdyby se všichni lékaři dohromady spojili a pokusili řešit tento sociální problém namísto toho, aby ztráceli čas neoplodnými vnitřními rozbroji.

Kde všude v Evropě je systém řízené péče ve zdravotnictví?

Nikde. Takzvaný systém řízené péče předpokládá, že rozhodovací proces, včetně strategie řízení zdravotnické péče, je svěřen finančnímu sektoru. Takto popsaný systém v současnosti nefunguje v žadné evropské zemi, ani v Nizozemí.

Jaké postavení mají solitární lékařské praxe v prostředí řízené péče v Evropě? Jsou rovnocenné, nebo nějak zvýhodněné, či znevýhodněné v postavení k praxím v řízené péči a ke zdravotním pojišťovnám?

Ve zdravotnickém systému, který funguje na bázi „řízené péče“, nejsou lékaři nezávislí, jsou podřízeni finanční autoritě, která má rozhodovací pravomoci. Zdravotní péče už není humanitární, ale komerční proces (viz slavný snímek SICKO od Michaela Moora – film popisuje některé situace, ke kterým by mohlo dojít po realizaci české zdravotnické reformy).

Redakce Zdraví.Euro.cz

Dříve jste uvedl, že WHO označila Francii za zemi, která má nejlepší zdravotnický systém na světě. Podle vás toho Francie dosáhla tím, že reforma odstranila konkurenci mezi veřejným a soukromým sektorem a nastolila jejich spolupráci. Stát se nevzdal zodpovědnosti za zajištění péče. Můžete vysvětlit detailněji, v čem je Francie tak dobrá?

Světová zdravotnická organizace v letech 2001 a 2002 označila francouzský zdravotnický systém za nejefektivnější na světě. Tato data jsou veřejná a snadno dostupná. Ve Francii je systém zdravotnické péče vyrovnaný – funguje tu vedle sebe veřejný i soukromý systém. Více než 55 procent nemocničních lůžek je provozováno v lukrativním soukromém sektoru. Všechna politická rozhodnutí ohledně veřejného zdravotnictví však zůstávají v rukou státu, který zajišťuje řízení celého systému podle potřeb veřejného zdravotnictví, nikoli na základě komerčních požadavků. Roční národní rozpočet určuje francouzský parlament.

Řízení na regionální úrovni zajišťují Regionální úřady zdraví (ARS), které zajišťují spolupráci mezi státem a zdravotními pojišťovnami. Tyto úřady také dohlížejí na konkurenci mezi státními a soukromými nemocnicemi. Veřejné i soukromé nemocnice musejí projít povinným akreditačním řízením, které zajišťuje státem kontrolovaná organizace (HAS). Nemocnice a ostatní centra zdravotnické péče (veřejné nebo soukromé) jsou akreditovány na základě svých výsledků, kvality péče a referencí. Na místní či regionální úrovni mezi sebou nekonkurují žádné organizace z obou sektorů, které poskytují stejnou lékařskou péči. Ve Francii existuje konkurence schopností, nikoli konkurence trhu.

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz

Wetzel vyzývá české lékaře: skončete s rozbroji!
Ohodnoťte tento článek!